Baptistický sbor Na Topolce: Porovnání verzí

Počátky sboru se datují do roku 1906, kdy se do pražské čtvrti [[Nusle|Nuslí]] přistěhoval Václav Štrup, člen pražského baptistického sboru. V místě jeho bydliště se brzy zformovala skupina lidí, která se posléze stala misijní stanicí pražského sboru. Již v brzkých letech své existence tato stanice působila samostatně a měla své kazatele. První oficiální kazatel sboru, [[Jindřich Procházka]], začal ve sboru aktivně působit po svých studiích (kolem roku 1919). V roce 1920 se Jindřich Procházka stal tajemníkem [[Baptismus#Bratrská Jednota Chelčického (baptistů)|Bratrské jednoty Chelčického (baptistů)]] a v následujícím roce ředitelem Baptistického teologického semináře. Sbor Na Topolce se pod jeho vedením v roce 1924 od svého mateřského sboru osamostatnil. V roce 1926 sbor zakoupil pozemek v dnešní ulici Na Topolce, kde si o dva roky později vybudoval svůj sborový dům s názvem Dům Smíření.

Od svých počátků si Baptistický sbor Na Topolce uchovává silnou baptistickou tradici s důrazy na Kristovo panství, [[Svoboda svědomí|svobodu svědomí]] a vyznání, a [[Kongregacionalismus|kongregační zřízení]]. Za obranu tradičních baptistických hodnot se sbor periodicky mezi svými souvěrci stával nepohodlným. Ať už jeho první kazatel (a přitom dlouholetý tajemník Bratrské jednoty Chelčického) Jindřich Procházka býval nařknut z liberalismu a přílišné shovívavosti k druhýmtolerance, nebo později za dob komunistického režimu kazatel [[Petr Macek (teolog)|Petr Macek]] veden v nelibosti u tehdejšího vedení Bratrské jednoty baptistů za své sympatie k disentu či podpory občanských aktivit. Tato nekonformnost a neskladnost zůstala sboru i v letech svobody, kdy jako jeden z prvních ve své denominaci požadoval uskutečnění důsledné odluky církve od státu a později se usilovně zasazoval pro odmítnutí [[Církevní restituce v Česku|církevních restitucí]]. Ve druhém desetiletí 21. století bránil tradiční baptistické hodnoty jako samostatnost sboru při věroučných i morálních otázkách proti stále výrazněji se projevujícím [[Fundamentalismus|fundamentalistickým]] tendencím části spektra baptistických sborů. Právní forma sboru spjatá s [[Bratrská jednota baptistů v Česku|Bratrskou jednotou baptistů]] byla k 31.12.2019 zrušena.<ref>Zpráva baptistického portálu Notabene ze dne 29. 4. 2019 [http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4979&mode=&order=0&thold=0]. Hledisko VV BJB ze dne 14. 5. 2019 vyjádřeno zde [http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=4999]</ref> Sbor nadále rozvíjí baptistickou tradici v České republice v právně ukotveném svazku ''[[Společenství baptistických sborů]]''.

* 1924–1951 : [[Jindřich Procházka]]

* 1940–1944 : Miloslav Frič

* 1951–1964 : Stanislav Švec

* 1964–1972 : Petr Rudolf

* 1971–1972 : Karel Kuc

* 1972–1990 : [[Petr Macek (teolog)|Petr Macek]]

* 1990–1992 : Petr Červinský

* 1993–2006 : Ladislav Mečkovský

* 2006–2015 : Jáchym Gondáš

* 2015–dosud : Jan Koukal a Lydie Kucová

* [http://www.topolka.estranky.cz// webováBaptistický stránkasbor sboruNa BJBTopolce] Praha– -webová Pankrác]stránka sboru

* [http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3341&mode=&order=0&thold=0// DiplomováBratrská jednota baptistů v Praze před a po roce 1989 očima jejích členů] – diplomová práce o novodobé historii pražských baptistických sborů] (2014)

* [httphttps://sitviry.cz/ Síť víry - volné sdružení baptistů]