Wikipedie

Jetětice: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění, aktualizace
značka: editor wikitextu 2017
doplnění
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 28:
| starosta aktuální k = 2019
}}
'''Jetětice''' (2. pád ''Jetětic'', {{vjazyce2|de|''Jetietitz''}}) jsou obec ležící v [[Okres Písek|okrese Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Vesnice je vzdálená zhruba 16 km severovýchodně od okresního města [[Písek (město)|Písek]] a 12 km jihozápadně od [[Milevsko|Milevska]]. Jetětice se rozkládají na ploše necelých 14 kilometrů čtverečních v západní části [[Táborská pahorkatina|Táborské pahorkatiny]] v nadmořské výšce 447 m. n. m. Přirozenou hranici obce tvoří na severu [[Hrejkovický potok]], na jihu [[Jetětický potok]] a na západě [[Vodní nádrž Orlík|orlická přehrada]] na [[Vltava|Vltavě]]. Do katastrálního území obce spadají pod souhrnnou hlavičkou [[Červená (Jetětice)|Červená]] osady ''Jetětické Samoty'', ''Truhlařov'', ''Pazderna'', ''SpálenýKopanický'', hájovna ''Habr'' a několik chatových osad a rekreačních areálů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[První písemná zmínka]] pochází z roku 1251.
 
== Historie ==
Řádek 35:
Území obce bylo podle archeologických nálezů osídleno již v [[pravěk]]u. Na ostrožně mezi [[Vltava|Vltavou]] a Jetětickým potokem byly pod převisem skály nalezeny zlomky keramické nádoby, jejíž vznik vročili archeologové do období [[eneolit]]u (3 500–2 000 př. n. l.). Nálezy uchovává [[milevské muzeum]].
 
První písemná zmínka pochází z roku 1251, kdy vesnice patřila ke statkům [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Klášter Milevsko|kláštera v Milevsku]]. Za [[Husitské války|husitských válek]] vje roceklášter 1430vypálen a pobořen a tento jeho církevní majetek císař [[Zikmund Lucemburský]] zapsalasi Jetěticer. 1437 zastavuje [[Jan Předbor z Radešína|Janu Předboru z Radešína]] (z Radejšína).<ref>Hanesch (1969), kterýs. je7</ref><ref>Sedláček (1890), s. 79</ref> Předbor však již roku 1463 Jetětice spolu s [[Klisín|Klisínem]], [[Klisinec|Klisincem]] a [[Hostovnice|Hostovnicemi]] dále postoupil [[Jan II. z Rožmberka|Janu II. z Rožmberka]] a vesnice se tak vrátila do zvíkovského panství.<ref>Hanesch Jetětice(1969), následněs. náležely6</ref> postupněOd [[Rožmberkové|RožmberkůmRožmberků]], odkoupili rokustatky milevského kláštera r. 1473 [[Páni ze Švamberka|ŠvamberkůmŠvamberkové]]. Roku 1575 císař [[Maxmilián II. Habsburský]] převedl veškerý pozemkový majetek kláštera Kryštofovi ze Švamberka jako dědičné jmění.<ref>Kytka (2003), s. 82</ref> Po bitvě na Bílé hoře koupil roku 16221623 jezkonfiskovaná získališvamberská panství Zvíkov a Orlík [[EggenbergovéJan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich z Eggenberga]]. a poslednímiPosledními šlechtickými majiteli byli od roku 1710 [[Schwarzenbergové]].
 
Stabilní katastr z první poloviny 19. století zachycuje na dnešním katastrálním území obce několik samot ve vltavském údolí – ''Pazdera'' (dnešní ''Pazderna''), ''Pepřil'', ''Kopanický'' a ''Saník''. U Saníku měl v 16. století [[Jindřich ze Švamberka]] nechat postavit dřevěný most, který zde vydržel asi do třicetileté války.<ref>Čáka (1996), s. 205</ref> Dosavadní mlýn bratří Šejharů koupila v roce 1922 společnost Přemysl Bečka a společníci a přestavěla jej na továrnu, kde na 40 dělníků vyrábělo závitníky a další nástroje pro kovoprůmysl.<ref>Čáka (1996), s. 205</ref> Výroba šroubárny se po napuštění přehrady přesunula do objektů dnešní restaurace ''U Šáchů''.
V roce 1857 obec postihl veliký požár, kdy většina domů vyhořela. Nové domy byly postaveny štítem k silnici nebo návsi. Při sčítání v roce 1860 měly Jetětice 273 obyvatel a 21 popisných čísel.<ref name="kytka">{{Citace monografie▼
| příjmení = Kytka
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.
| vydání =
| vydavatel = Nákladem odboru klubu českých turistů
| místo = Milevsko
| rok = 1940
| strany = 75
| isbn =
}}</ref> V roce 1926 bylo evidováno 600 obyvatel a 87 popisných čísel, o čtyři roky později zde v 86 domech žilo 508 obyvatel.<ref name="kytka"/>
 
Jetětice patřily v roce 1843 v rámci [[Fideikomis|fideikomisního]] panského velkostatku [[Orlík (zámek)|Orlík]] do majetku [[Bedřich ze Schwarzenbergu|Bedřicha knížete ze Schwarzenbergu]].<ref>Palacký (1848), s. 334</ref> V této době vesnici tvořilo 20 [[Konskripční číslo|konskripčních čísel]], ve kterých bydlelo 245 obyvatel.<ref>Palacký (1848), s. 334</ref>
Od roku 1729 chodily děti z Jetětic do školy na Červené, v září roku 1877 obec v nově vystavěné budově (dnes budova obecního úřadu) a otevřela jednotřídní školu.<ref name="kytka"/> Druhá třída následovala v roce 1891. V šedesátých letech byla postavena budova nová, ale už v roce 1977 byla škola zrušena. Mateřská školu obec zrušila v roce 1984.▼
 
▲V roce 1857 obec postihl veliký požár, kdy většina domů vyhořela. NovéNová domystavení bylybyla postavenypostavena štítem k silnici nebo návsi.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Při sčítání v roce 1860 měly Jetětice 273 obyvatel a 21 popisných čísel.<ref>Kytka name="kytka"(2003), s. 75</ref>{{Citace monografieV roce 1926 bylo evidováno 600 obyvatel a 87 popisných čísel, o čtyři roky později zde v 86 domech žilo 508 obyvatel.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref>
 
▲Od roku 1729 chodily děti z Jetětic do školy na [[Červená (Jetětice)|Červené,]]. vV září roku 1877 obec v nově vystavěné budově (dnes budova obecního úřadu) apodle návrhu Františka Koudelky z Milevska otevřela jednotřídní školu.<ref>Kytka name="kytka"(2003), s. 75, 76</ref> DruháKvůli třídazvyšujícímu následovalase počtu žáků obec oslovila Josefa Filipovského z Milevska, který vypracoval plány pro druhou třídu, do které žáci nastoupili v rocezáří 1891.<ref>Kytka (2003), s. 76</ref> V šedesátých letech byla postavena budova nová, ale už v roce 1977 byla škola zrušena. Mateřská školu obec zrušila v roce 1984.
 
V roce 1920 obec zřídila městskou knihovnu, která v současnosti sídlí v budově školy ze 60. let.
 
Sbor dobrovolných [[hasič]]ů působí v obci od roku 1900.<ref>Kytka name="kytka"(2003), s. 75</ref> Mezi dříve působícími spolky lze jmenovat Čtenářsko-ochotnickou jednotu (od r. 1925) nebo Spořitelní a záložní spolek (od r. 1913).<ref>Kytka name="kytka"(2003), s. 75</ref>
 
Přes území obce byla v roce 1889 zprovozněna [[železniční trať Tábor–Ražice]]. Vltavu trať překonává na unikátním [[Železniční most (Červená)|železničním mostě]]. Původně na trati stálo pouze nádraží, které se však tehdy jmenovalo ''Jetětice''. Teprve na jaře roku 1939 ho na podnět Odboru turistů v Milevsku ministerstvo železnic nechalo přejmenovat na ''Červená nad Vltavou''. Občané Jetětic se navíc v roce 1917 částkou 2000 korun složili na postavení zastávky poblíž obce.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Obec tedy měla zastávku i železniční nádraží.<ref name="kytka"/>
 
Na konci druhé světové války útočily americké stíhací letouny, tzv. [[hloubkaři]], na území okupovaném Němci na pozemní cíle, které měly vykazovat činnost k vojenským účelům. Vybíraly si především parní lokomotivy, nákladní a cisternové vagony, výtopny, na silnicích pak na vojenská vozidla a v neposlední řadě německá letiště. Po výjezdu z nádraží Červená nad Vltavou ve směru na Tábor byl takto 24. dubna 1945 v půl jedenácté napaden osobní vlak č. 1043. Letouny poškodily lokomotivu a jedenáct vagonů. Podle očitého svědectví četníků bylo zabito sedm osob (z toho dva vojáci), sedmnáct zraněno těžce (z toho šest vojáků) a pět lehce.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Červená nad Vltavou, 24. dubna 1945 | url = https://hloubkari.wordpress.com/2007/05/04/531200-cervena-nad-vltavou-24-dubna-1945/ | datum vydání = 2007-05-04 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel =
Řádek 65 ⟶ 58:
== Památky ==
=== Jetětice ===
* Kaple [[Narození Panny Marie]] se zvonicí na návsi z roku 1911.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> O vnitřní výmalbu se téhož roku zasloužil A. Pelich z Milevska.<ref>Hladký (2007), s. name="kaplicky-82"</ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hladký
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.
| vydání = 2
| vydavatel = Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska.
| místo = Praha
| rok = 2011
| strany = 82
| isbn =
}}</ref>
* Kříž z roku 1885, umístěný před kaplí.
* Pomník padlým v [[První světová válka|první světové válce]] od táborského akademického sochaře Jana Vítězslava Duška<ref name="kytka"/><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = AUKRO – největší české online tržiště
| periodikum = aukro.cz
| url = https://aukro.cz/vaclav-sedivy-taborsky-sochar-jan-vitezslav-dusek-6926242968
| datum přístupu = 2020-03-23
}}</ref>z roku 1924,<ref>Kytka name="kytka"(2003), s. 75</ref> umístěný před kaplí, s nápisem: ''„Tvůrcům svobody (1914–1919). Adámek J., Brož Jos., Dušek Jos., Fuka Jan, Chaloupka F., Jiroušek F., Kálal Fr., Kašpar P., Končelík J., Kučera J., Lívanec F., Mašek F., Pelíšek J., Souhrada J., Šebek K., Vanda Jos.“''
* Pomník padlým při [[Osvobození Československa v roce 1945|osvobozování Československa v roce 1945]], umístěný na polní cestě severně od obce, s nápisem: ''„Našim hrdinným bratrům osvoboditelům – Viktor Sergejevič Kalesnikov (1924 – 24. 5. 1945), Kosev (1925 – 13. 5. 1945) – kteří položili svůj život za osvobození naší vlasti, věnují občané Jetětic.“''
 
Řádek 90 ⟶ 72:
* [[Železniční most (Červená)|Železniční most]] přes [[Vltava|Vltavu]] z let 1886–1889.
* Železniční nádraží Červená nad Vltavou na [[Železniční trať Tábor–Ražice|trati Tábor–Ražice]].
* Kaple Panny Marie Lurdské v Jetětických Samotách z 1. poloviny [[20. století]].<ref>Hladký (2007), s. name="kaplicky-84"</ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hladký
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.
| vydání = 2
| vydavatel = Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska.
| místo = Praha
| rok = 2011
| strany = 84
| isbn =
}}</ref>
 
== Demografie ==
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel<ref>Palacký podle(1848), sčítánís. lidu334</ref><ref>Kytka (2003), s. 75</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 | url = https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-03-23 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
! 1843 !! 1860 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1926 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
Řádek 112 ⟶ 83:
 
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu domů<ref>Palacký podle(1848), sčítánís. lidu334</ref><ref>Kytka (2003), s. 75</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 | url = https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-03-23 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
! 1843 !! 1860 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1926 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
Řádek 119 ⟶ 90:
 
== Správa ==
Jetětice po prodeji roku 1463 patřily do majetku panského velkostatku [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], roku 1575 přešly mezi statky panství [[Orlík (zámek)|Orlík]]. Na nižší úrovni vrchnostenské správy spadala vesnice nejprveaž do roku 1736 do místní působnosti [[Branice|branické rychty]],<ref>Kytka (2003), s. 198</ref> později [[Květov|květovské rychty]].
 
Na [[Lothova mapa|Lothově mapě]] z roku 1847 jsou Jetětice zakresleny v hranicích historického [[Prácheňsko|Prácheňského kraje]]. V době krajského zřízení v letech 1855–1862 se předmětným samosprávným krajem stal kraj táborský. Od roku 1949 příslušela obec do [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického kraje]], od roku 1960 do [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]] a do [[Jihočeský kraj|stejnojmenného]] i po roce 2000.
 
Politicky i soudně spadala historicky obec do okresu [[Milevsko]], pod okres [[Písek (město)|Písek]] přešla až po reformě roku 1960.
 
Církevní správu vykonávala římskokatolická farnost [[Červená (Jetětice)|Červená]]. Po zatopení farního [[Kostel svatého Bartoloměje (Červená)|kostela sv. Bartoloměje]] vodami orlické přehrady přebrala její agendu od 1. listopadu 1959 nová kolatura [[Květov]] s farním [[Kostelkostelem svatéhosv. Jana Křtitele (Chřešťovice)|kostelema Panny sv.Marie Janau Křtitele]]osady uSvatý ChřešťovicJan.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Farnosti Květov a Červená {{!}} Informační nástěnka farnosti
| url = http://kvetov.klastermilevsko.cz/
Řádek 146 ⟶ 117:
Budova obecního úřadu (čp. 122) slouží i k dalším kulturním a společenským akcím. V obci se konají karneval pro děti, posvícení, v zimě mikulášská nadílka a hasičský bál (pořádaný na první svátek vánoční). Nacházejí se zde knihovna (čp. 110), pošta (čp. 21), hasičská zbrojnice, prodejna smíšeného zboží ''Jednota'' (čp. 14), restaurace ''U Šáchů'' (čp. 152), penzion ''Kerak'' (čp. 85), velká rekreační střediska ''Vltava'' (čp. 126, patřící [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]]) a bývalé ''Letov'' a ''ZVVZ'', funkční zemědělský areál nebo fotbalové a volejbalové hřiště.
 
Obec Jetětice téměř ze všech stran obepínají lesy, které jsou vhodné pro turistiku nebo sběr hub. Značené turistické trasy na sever od obce musely být v minulosti přetrasovány. Procházely totiž [[Rukávečská obora|rukávečskou oborou]] vlastněnou [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergy]], kteří oboru nechali oplotit, následně v roce 2017 odstranitodstranili přelízky, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. Klub českých turistů a Lesníokolní správa Orlík seobce tak o budoucí podobu místa budouřeší soudní souditcestou.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zákaz vstupu na panské. Turisté chtějí průchod cenným lesem hájit u soudu | url = https://zpravy.idnes.cz/cesky-klub-turistu-znacena-trasa-rukavecska-obora-kvetov-panstvi-schwarzenberg-soud-g4g-/domaci.aspx?c=A180312_202501_domaci_ane | datum vydání = 2018-03-13 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = iDnes.cz }}</ref> [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]] nabízí možnosti koupání.
 
Během posledních let se v části Jetětické Samoty (Červená) staví nové rodinné domy. Do míst obec zavádí vodovod, dešťovou a splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Jetětice: Hlavní jsou nyní Jetětické Samoty | url = https://pisecky.denik.cz/kratce/1356159-jetetice-hlavni-jsou-nyni-jeteticke-samoty.html | datum vydání = 2014-07-29 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = Písecký deník.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20180412083002/https://pisecky.denik.cz/kratce/1356159-jetetice-hlavni-jsou-nyni-jeteticke-samoty.html | datum archivace = 2018-04-12 | nedostupné = ano }}</ref>
Řádek 158 ⟶ 129:
<gallery>
Image:Jetetice kriz.jpg|Kříž z roku 1885
Image:Jetetice pomnik prvni svetova.jpg|Pomník padlýchpadlým v první světové válce z roku 1924
Image:Jetetice pomnik osvobozovani.jpg|Pomník padlýchpadlým při osvobozování Československa v roce 1945
Image:Jetětické Samoty okres Písek 01.JPG|Kaple Panny Marie Lurdské
Image:Jetetice zemedelske druzstvo.jpg|Zemědělské družstvo
Řádek 172 ⟶ 143:
=== Literatura ===
* CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. ''Vltava v zrcadle dobových pohlednic''. 1. vyd. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. ISBN 978-80-87053-03-4
* ČÁKA, Jan. ''Zmizelá Vltava''. 1. vyd. BAROKO & FOX, Beroun 1996. ISBN 80-85642-26-3; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-491-3
* HANESCH, Josef. ''Velkostatek Orlík nad Vltavou''. Třeboň 1969.
* HLADKÝ, Jiří. ''Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku''. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ISBN 978-80-254-0640-3; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. ISBN 978-80-254-0640-3
* KYTKA, Josef. ''Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie''. 1. vyd. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940; 2. vyd. Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, Milevsko 2003.
* [[František Palacký|PALACKÝ, František]]. ''Popis království českého''. 1. vyd. Knihkupectví J. G. Kalve, Praha 1848; 2. vyd. PhDr. Ivo Sperát, Praha 2019.
* [[August Sedláček|SEDLÁČEK, August]]. ''Hrady, zámky a tvrze království českého, díl sedmý''. Knihtiskárna Františka Šimáčka, Praha 1890.
 
=== Související články ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jetětice“