Maximilian Grabner: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava jména
kat, odkazy formulace
Řádek 1:
{{infoboxInfobox - osoba}}
'''Maximilian Grabner''' ([[2. říjen|2. října]] [[1905]] [[Vídeň]] – [[28. leden|28. ledna]] [[1948]] [[Krakov]]) byl rakouský válečný zločinec, za [[Druhá světová válka|2. světové války]] velitelemvelitel politického oddělení [[Gestapo|gestapa]] v koncentračním táboře [[Auschwitz|Osvětim-Březinka]], díky čemuž úzce spolupracoval a byl podřízen [[Reichssicherheitshauptamt|Hlavnímu říšskému bezpečnostnímu úřadu [[RSHA]] v [[Berlín|Berlíně]]ě. Po skončení války byl v polském [[Krakov|Krakově]]ě odsouzen k trestu smrti.
 
GrabnerNarodil se se narodil ve [[Vídeň|Vídni]] a po [[anšlus]]u [[Rakousko|Rakouska]] v roce [[1938]] se připojil k [[Schutzstaffel|SS]]. Poté se stal členem [[Gestapo|gestapa]] a později přímo jeho velitelem ve vyhlazovacím táboře v [[OsvětimAuschwitz|Osvětimi]]i. Měl velkou moc a byl plně zodpovědný za smrt mnoha tisíců lidí, sám se pak aktivně účastnil plynování [[Cyklon B|Cyklonem B]] či střílení vězňů u popravčí stěny. V roce [[1943]] bylse však za zbaven funkce, šéfšéfovi SS [[Heinrich Himmler|HimmlerHeinrichu Himmlerovi]] nebylnelíbil totižunik spokojeninformací so tímvraždách, kolikkteré informacíse odostaly zabíjení sek Polákům a Spojencům mimo tábor dostalo. Na konci války byl zajat [[Spojenci (druhá světová válka)|SpojenciSpojencům]],. předNa němikonci války po zajetí, přiznal Spojencům svou totožnost a také to, že vědělinformace o zabíjení v plynových komorách. V Osvětimském procesu v [[Krakov]]ě (spolu například s [[Arthur Liebehenschel|Arthurem Liebehenschelem]] či [[Josef Kramer|Josefem Kramerem]]) byl pak odsouzen za účast na vraždách a zločinech proti lidskosti k trestu smrti [[oběšení]]m.
 
Na Grabnera rovněž sváděli vinu někteří bývalí dozorci souzení vev [[Frankfurt nad Mohanem1960–1969|Frankfurtu]] v 60. letech po20. válcestoletí]] (během tzv. [[Osvětimský proces|Frankfurtského procesu]]) ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], svou vinu však nechtěli přiznat. Jeden z nich například uvedl: ''O tom nic nevím, odpovědný byl Grabner.''
Grabner se se narodil ve [[Vídeň|Vídni]] a po [[anšlus]]u [[Rakousko|Rakouska]] v roce [[1938]] se připojil k [[Schutzstaffel|SS]]. Poté se stal členem [[Gestapo|gestapa]] a později přímo jeho velitelem ve vyhlazovacím táboře v [[Osvětim]]i. Měl velkou moc a byl plně zodpovědný za smrt mnoha tisíců lidí, sám se pak aktivně účastnil plynování [[Cyklon B|Cyklonem B]] či střílení vězňů u popravčí stěny. V roce [[1943]] byl však za zbaven funkce, šéf SS [[Heinrich Himmler|Himmler]] nebyl totiž spokojen s tím, kolik informací o zabíjení se Polákům a Spojencům mimo tábor dostalo. Na konci války byl zajat [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]], před němi přiznal svou totožnost a také to, že věděl o zabíjení v plynových komorách. V Osvětimském procesu v [[Krakov]]ě (spolu například s [[Arthur Liebehenschel|Arthurem Liebehenschelem]] či [[Josef Kramer|Josefem Kramerem]]) byl pak odsouzen za účast na vraždách a zločinech proti lidskosti k trestu smrti [[oběšení]]m.
 
Jeden z mála vězňů [[Sonderkommando|Sonderkommanda]], kteří válkuvěznění av OsvětimOsvětimi přežili, pak po válce na Grabnera vzpomínal slovy: '',,Vzpomínám, jak se kápo Mietek obrátil na Grabnera se žádostí, aby mu přidělil na práci dalšího vězně, protože jeden z naší skupiny umřelzemřel. Grabner mu odpověděl, že jeden přírůstek mu dát nemůže a že musí ubít ještě čtyři Židy, pak mu jich dá rovnou pět nových. Zeptal se přitom Mietka, čím vězně bije. Mietek mu ukázal obušek. Grabner tehdy popadl železnou tyč a vysvětlil Mietkovi, že má bít vězně právě takovou tyčí."''
Na Grabnera rovněž sváděli vinu někteří bývalí dozorci souzení ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] v 60. letech po válce (během tzv. [[Osvětimský proces|Frankfurtského procesu]]), svou však nechtěli přiznat. Jeden z nich například uvedl: “''O tom nic nevím, odpovědný byl Grabner.“''
 
Jeden z mála vězňů [[Sonderkommando|Sonderkommanda]], kteří válku a Osvětim přežili, pak po válce na Grabnera vzpomínal slovy: '',,Vzpomínám, jak se kápo Mietek obrátil na Grabnera se žádostí, aby mu přidělil na práci dalšího vězně, protože jeden z naší skupiny umřel. Grabner mu odpověděl, že jeden přírůstek mu dát nemůže a že musí ubít ještě čtyři Židy, pak mu jich dá rovnou pět nových. Zeptal se přitom Mietka, čím vězně bije. Mietek mu ukázal obušek. Grabner tehdy popadl železnou tyč a vysvětlil Mietkovi, že má bít vězně právě takovou tyčí."''
 
== Literatura ==
 
* [[Erich Kulka|Kulka, Erich]]: Soudcové, žalobci, obhájci – Proces s osvětimskými zločinci. Praha 1966.
* Friedler, Eric – Sibertová, Barbara – Kilian, Andreas: Svědkové z továrny na smrt – Historie a svědectví židovského sonderkommanda v Osvětimi. Praha 2007.
* [[Erich Kulka|Kulka, Erich]] – [[Ota Kraus|Kraus, Ota]]: Továrna na smrt. Praha 1964.
 
{{Portály|Druhá světová válka|Lidé|Německo|Rakousko}}
{{DEFAULTSORT:Grabner, Maximilian}}
[[Kategorie:Rakouští váleční zločinci]]
[[Kategorie:Personál Auschwitz-Birkenau]]
[[Kategorie:Příslušníci SS]]
[[Kategorie:Příslušníci Gestapa]]
[[Kategorie:Příslušníci Waffen-SS]]
[[Kategorie:Rakouští policisté]]
[[Kategorie:Organizátoři holokaustu]]
[[Kategorie:Nositelé Válečného záslužného kříže (Německo)]]
[[Kategorie:Narození 1905]]
[[Kategorie:Narození 2. října]]
[[Kategorie:Narození ve Vídni]]
[[Kategorie:Popravení oběšením]]
[[Kategorie:Úmrtí 1948]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Krakově]]
[[Kategorie:Muži]]
{{DEFAULTSORT:Grabner, Maximilian}}