Opilost: Porovnání verzí

Typická je pro ni nadnesená nálada, bývá zvýšené sebevědomí, zvýšená hovornost, podnikavost, zvýšená družnost, zmenšují se sociální zábrany. Je zde ale [[porucha pozornosti]] (to je jeden z důvodů, proč v opilosti častěji dochází k dopravním nehodám). Může se ovšem objevit i agresivní chování. Při větší opilosti bývají poruchy chůze -– chůze o široké bázi, pády, zarudlé spojivky.

Při intoxikaci alkoholem dochází k přímému ovlivnění [[neurotransmiter]]ů (útlum [[dopamin]]ergní, [[serotonin]]ergní a [[taurin]]ergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu [[GABA]], stoupá aktivita [[kyselina glutamová|glutamátu]]). Přesný mechanismus, jimž tyto interakce přispívají k pocitu uspokojení, není jasný. Vyvolání tendence pro opakování příjmu alkoholu lze teoreticky vysvětlit účinky změněné aktivity GABAergního a glutamátergního systému na uvolňování dopaminu v mezolimbické dopaminové dráze.<ref name="fišar">{{citace monografie | jméno = F., a kol. | příjmení = Fišar | odkaz na autora = | titul = Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 384| kapitola = | strany = 189}}</ref> Za somatické poškození neuronů je pak zodpovědné hromadění metabolitů alkoholu -– zejména [[acetaldehyd]]u.

# ''těžká opilost'' (2,00–2,99&nbsp;‰) — blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše -– opilecká suicidia, agresivita), zvracení.