Opilost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Stádia opilosti: individuální snášenlivost
obrázek, opilý houbař a další opilci
Řádek 1:
[[Soubor:The wine is a mocker 1663-1664 Jan Steen.jpg|thumb|Opilá žena na barokním obraze [[Jan Steen|Jana Steena]]]]
'''Opilost''' neboli '''opojenost''' či též '''ebrieta''' je stav, který vzniká po intoxikaci [[Ethanol|alkoholem]].
 
Řádek 5 ⟶ 6:
== Mechanismus působení alkoholu na centrální nervovou soustavu ==
Při intoxikaci alkoholem dochází k přímému ovlivnění [[neurotransmiter]]ů (útlum [[dopamin]]ergní, [[serotonin]]ergní a [[taurin]]ergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu [[GABA]], stoupá aktivita [[kyselina glutamová|glutamátu]]). Přesný mechanismus, jimž tyto interakce přispívají k pocitu uspokojení, není jasný. Vyvolání tendence pro opakování příjmu alkoholu lze teoreticky vysvětlit účinky změněné aktivity GABAergního a glutamátergního systému na uvolňování dopaminu v mezolimbické dopaminové dráze.<ref name="fišar">{{citace monografie | jméno = F., a kol. | příjmení = Fišar | odkaz na autora = | titul = Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 384| kapitola = | strany = 189}}</ref> Za somatické poškození neuronů je pak zodpovědné hromadění metabolitů alkoholu - zejména [[acetaldehyd]]u.
 
== Stádia opilosti ==
Obecně dle množství alkoholu v krvi lze rozdělit opilost do několika stádií:<ref name="kalina">{{citace monografie | jméno = K., a kol. | příjmení = Kalina | odkaz na autora = | titul = Základy klinické adiktologie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2008| počet stran = 392| kapitola = | strany = 341–342}}</ref>
Řádek 13 ⟶ 14:
# ''těžká opilost'' (2,00–2,99&nbsp;‰) — blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše - opilecká suicidia, agresivita), zvracení.
# ''vážná otrava alkoholem'' (3,00–3,99&nbsp;‰) — těžké poruchy vědomí ([[stupor]]), obluzení, nereaguje na podněty, dýchání je pomalé a mělké, mohou být [[Srdeční arytmie|poruchy srdečního rytmu]]. Riziko zástavy dechu a oběhu.
# ''riziko smrtelné otravy alkoholem'' (nad 4,00&nbsp;‰) — komatózní stav, [[Smrtná dávka|letální dávka]] (u 50 &nbsp;% pacientů) je 5&nbsp;‰ alkoholu v krvi.
 
Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (tj. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3&nbsp;‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve. Řidič [[Milan Čurda]] řídil v květnu 2015 svůj fekální vůz údajně s téměř 7,9 &nbsp;‰ alkoholu v krvi a přestože [[Jan Podlaha]], [[primář]] [[protialkoholní záchytná stanice|protialkoholní záchytné stanice]] v Praze na [[Fakultní nemocnice na Bulovce|Bulovce]], prohlásil, že 7,9&nbsp;‰ není možných a že i člověk, který umí pít a je od dětství zvyklý na pití, by při takové hodnotě byl v těžkém [[bezvědomí]], ředitel semilské dopravní policie Milan Čermák, Policejní mluvčí Soňa Šídová i Milan Krejza z městského úřadu v Semilech však výsledek měření obhajovali. Čurdova [[obhajoba]], že s 8&nbsp;‰ alkoholu v krvi by musel být dávno mrtvý, soud o jeho nevině nepřesvědčila. Již v dubnu 2005 byl Čurda [[Policie České republiky|policejní]] hlídkou při jedné z bezpečnostních akcí Kryštof v [[Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]] zastaven poté, co kličkoval po silnici osobním vozem značky [[VAZ - LadaAvtoVAZ|Lada]] (navíc s propadlou technickou prohlídkou, a po pozitivní dechové zkoušce byl převezen k testování krve, kde mu bylo krevní zkouškou naměřeno 4,19&nbsp;‰.
 
V roce 2018 byl v Česku na Bruntálsku zaznamenán případ opilého [[houbaření|houbaře]], kterému bylo po odběru krve a přepočítání hodnot naměřeno 8,83&nbsp;‰ alkoholu v krvi.<ref name="opily-houbar">https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zraneny-houbar-mel-v-krvi-8-83-promile-alkoholu-rekord-alkohol-opilec.A180924_082015_ostrava-zpravy_jog</ref> K testu došlo kvůli předoperačnímu vyšetření – houbař v opilosti zakopl v lese a způsobil si komplikovanou zlomeninu [[kotník]]u.<ref name="opily-houbar" /> Podle lékařky však klinický obraz pacienta vypadal na maximálně 3 promile alkoholu.<ref name="opily-houbar" />
 
Celosvětovým rekordmanem v opilosti je údajně Polák Andrzej W. s 12,3&nbsp;‰, rekordmankou je francouzská řidička z [[Nantes]] s 11&nbsp;‰ alkoholu v krvi.<ref name="opily-houbar" />
Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (tj. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3&nbsp;‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve. Řidič [[Milan Čurda]] řídil v květnu 2015 svůj fekální vůz údajně s téměř 7,9 ‰ alkoholu v krvi a přestože [[Jan Podlaha]], [[primář]] [[protialkoholní záchytná stanice|protialkoholní záchytné stanice]] v Praze na [[Fakultní nemocnice na Bulovce|Bulovce]], prohlásil, že 7,9&nbsp;‰ není možných a že i člověk, který umí pít a je od dětství zvyklý na pití, by při takové hodnotě byl v těžkém [[bezvědomí]], ředitel semilské dopravní policie Milan Čermák, Policejní mluvčí Soňa Šídová i Milan Krejza z městského úřadu v Semilech však výsledek měření obhajovali. Čurdova [[obhajoba]], že s 8&nbsp;‰ alkoholu v krvi by musel být dávno mrtvý, soud o jeho nevině nepřesvědčila. Již v dubnu 2005 byl Čurda [[Policie České republiky|policejní]] hlídkou při jedné z bezpečnostních akcí Kryštof v [[Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]] zastaven poté, co kličkoval po silnici osobním vozem značky [[VAZ - Lada|Lada]] (navíc s propadlou technickou prohlídkou, a po pozitivní dechové zkoušce byl převezen k testování krve, kde mu bylo krevní zkouškou naměřeno 4,19&nbsp;‰.
 
''Patická opilost'' (patická ebrieta)<ref name="pavlovsky">{{Citace periodika | jméno = P | příjmení = Pavlovský | titul = Patická opilost | periodikum = Psychiatrie pro praxi | ročník = 13 | číslo = 2 | rok = 2012 | strany = 58-60 | url = http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2012/02/04.pdf | formát = PDF }}</ref> je abnormální reakce na požitý alkohol, při které dochází k rozvoji výrazné psychopatologické symptomatiky, v níž kardinální roli hraje kvalitativní [[Poruchy vědomí|porucha vědomí]] pod obrazem mrákotného stavu ([[obnubilace]]). Mohou se vyskytovat [[blud]]y a [[halucinace]], včetně dalšího chorobného jednání s psychotickou motivací (která je v rozporu s premorbidní osobností), často s [[agrese|agresí]] zaměřenou na okolí (heteroagrese) i na sebe sama (autoagrese). Stav odeznívá po minutách až hodinách, končí spánkem. Na stav si postižený obvykle nepamatuje ([[amnézie]]). V případě [[Trestný čin|trestné činnosti]] páchané v patické ebrietě je snížená trestní odpovědnost postiženého, patická ebrieta může být i důvodem ke zproštění viny (exkulpaci).
Řádek 38 ⟶ 43:
* {{Wikislovník|heslo=opilost}}
 
{{Portály|Medicína|Pivo}}
{{Autoritní data}}