Vlastnictví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 77.242.90.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je BobM značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 19:
Úplná volnost vlastníka nakládat s věcí až do jejího úplného zničení se v [[římské právo|římském právu]] označovala jako ''{{Cizojazyčně|la|ius abutendi}}''. V moderních i tradičních právních systémech však může být takový absolutní rozsah vlastnictví omezen [[Veřejné právo|veřejnoprávními]] předpisy, např. pokud je určitá věc zvláštními předpisy chráněna jako [[kulturní památka]], má vlastník povinnost ji udržovat v náležitém stavu a za její úmyslné poškození či zničení může být každý, tedy i vlastník, postižen prostředky [[Správní právo|správního]] či [[Trestní právo|trestního práva]].
S vlastnictvím jsou tradičně spjaty také různé povinnosti a omezení („vlastnictví zavazuje“). Principiálně je nepřípustné užívat vlastní věc nebo s ní nakládat takovým způsobem, který narušuje nebo ohrožuje oprávněné zájmy jiných osob nebo [[veřejný zájem]]. Tyto zájmy mohou být v jednotlivých právních systémech a tradicích pojímány a vymezeny velmi rozdílně, v krajních případech může regulace vést k paušální eliminaci některých vlastnických práv vlastníka či až k zákazu
V některých případech dokonce z vlastnictví určité věci vyplývá povinnost ve vztahu k cizímu majetku. Mezi taková omezení vlastnického práva patří:
* '''[[Rozhrada|Rozhrady]]''' – za rozhradu je považován plot, zeď, meze, strouhy a jiné podobné nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky, které jsou společné. Ukazují zřetelné hranice mezi pozemky a mohou být přirozené nebo umělé. Rozhrady jsou společným vlastnictvím vlastníků sousedních pozemků.<ref>§ 1024 až § 1028 občanského zákoníku.</ref>
* '''Nezbytná cesta''' – na nezbytnou cestu má právo vlastník pozemku, který na pozemek nemůže vstoupit přímo z veřejné cesty. Pokud by vlastník pozemku zřízení nezbytné cesty nepovolil, může se jejího povolení domáhat vlastník nemovitosti soudní cestou. Za nezbytnou cestu náleží vlastníku úplata.<ref>§ 1029 až § 1036 občanského zákoníku.</ref>
Právní systémy se mohou lišit v tom, do jaké míry může vlastník pozemku, budovy či prostoru určovat pravidla chování osob. Obecně platí i v prostoru soukromého vlastníka obecně závazné právní předpisy: majitel pozemku není například oprávněn povolit na svém pozemku vraždu, užívání drog. I v soukromých objektech platí státní regulace [[podnikání]], daňové zákony, i na neveřejné [[účelová komunikace|účelové komunikaci]] platí [[pravidla silničního provozu]] atd. Jde-li o veřejně přístupný soukromý objekt (například prodejna, restaurace, park atd.), mohou právní normy či právní tradice vyžadovat, že vlastník pozemku nesmí návštěvníky [[Diskriminace|diskriminovat]] (musí všem umožnit užívání za stejných podmínek), lišit se mohou i pohledy na to, zda vlastník je oprávněn rozhodovat o zákazu nebo povolení kouření, fotografování, koliduje-li takový zákaz s obecným pravidlem, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno atd. Faktický obsah vlastnického práva je dán především tradicí.
| |||