Vlastnictví: Porovnání verzí

Přidáno 2 338 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 77.242.90.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je BobM
značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus odstraněna reference
m (Editace uživatele 77.242.90.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je BobM)
značka: rychlé vrácení zpět
Úplná volnost vlastníka nakládat s věcí až do jejího úplného zničení se v [[římské právo|římském právu]] označovala jako ''{{Cizojazyčně|la|ius abutendi}}''. V moderních i tradičních právních systémech však může být takový absolutní rozsah vlastnictví omezen [[Veřejné právo|veřejnoprávními]] předpisy, např. pokud je určitá věc zvláštními předpisy chráněna jako [[kulturní památka]], má vlastník povinnost ji udržovat v náležitém stavu a za její úmyslné poškození či zničení může být každý, tedy i vlastník, postižen prostředky [[Správní právo|správního]] či [[Trestní právo|trestního práva]].
 
S vlastnictvím jsou tradičně spjaty také různé povinnosti a omezení („vlastnictví zavazuje“). Principiálně je nepřípustné užívat vlastní věc nebo s ní nakládat takovým způsobem, který narušuje nebo ohrožuje oprávněné zájmy jiných osob nebo [[veřejný zájem]]. Tyto zájmy mohou být v jednotlivých právních systémech a tradicích pojímány a vymezeny velmi rozdílně, v krajních případech může regulace vést k paušální eliminaci některých vlastnických práv vlastníka či až k zákazu vlastjejíhovlastnění povoleníněkterých domáhattypů vlastníkvěcí nemovitosti(zbraně, soudníideologicky cestounebo morálně závadné publikace či umělecká díla, [[psychoaktivní droga|drogy]], výrobní prostředky, jedy či léčiva atd.) Tato omezení jsou vyjádřena zejména Zav nezbytnoučl. cestu11 náležíodst. 3 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] (výkon vlastnického práva nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru vlastníkustanovenou úplatazákonem).<ref>§ 1029Různá omezení výkonu vlastnického práva zejména vůči sousedům vlastníka se nazývají [[sousedská práva]]. Vlastník se zejména musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval jiného nebo ohrožoval výkon jeho práv (hlukem, prachem, kouřem, pachy, odpady, vibracemi, ohrožením sousedovy stavby apod.) Tato limitovaná ustanovení pro každého vlastníka představují ustanovení § 10361013 – 1023 občanského zákoníku.</ref>  S vlastnictvím bývá spojena také povinnost věc hlídat a zabezpečit (například odpovědnost za [[újma|škodu]] způsobenou vlastněným [[zvíře]]tem, chátrající budovou, povinnost zabezpečit vozidlo, zbraň či nebezpečnou látku proti zneužití neoprávněnou osobou, povinnost dodržet ve své budově či na svém pozemku protipožární a ekologické normy atd.). S majetkem ovlivňujícím ráz krajiny nebo sídelního útvaru mohou být spojena omezení i povinnosti (povinnost udržovat objekt či pozemek v řádném stavu, zákaz provádět úpravy narušující hodnotu krajiny nebo sídelního útvaru).
 
V některých případech dokonce z vlastnictví určité věci vyplývá povinnost ve vztahu k cizímu majetku. Mezi taková omezení vlastnického práva patří:
* '''[[Rozhrada|Rozhrady]]''' – za rozhradu je považován plot, zeď, meze, strouhy a jiné podobné nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky, které jsou společné. Ukazují zřetelné hranice mezi pozemky a mohou být přirozené nebo umělé. Rozhrady jsou společným vlastnictvím vlastníků sousedních pozemků.<ref>§ 1024 až § 1028 občanského zákoníku.</ref>
* '''Nezbytná cesta''' – na nezbytnou cestu má právo vlastník pozemku, který na pozemek nemůže vstoupit přímo z veřejné cesty. Pokud by vlastník pozemku zřízení nezbytné cesty nepovolil, může se jejího povolení domáhat vlastník nemovitosti soudní cestou. Za nezbytnou cestu náleží vlastníku úplata.<ref>§ 1029 až § 1036 občanského zákoníku.</ref> 
Právní systémy se mohou lišit v tom, do jaké míry může vlastník pozemku, budovy či prostoru určovat pravidla chování osob. Obecně platí i v prostoru soukromého vlastníka obecně závazné právní předpisy: majitel pozemku není například oprávněn povolit na svém pozemku vraždu, užívání drog. I v soukromých objektech platí státní regulace [[podnikání]], daňové zákony, i na neveřejné [[účelová komunikace|účelové komunikaci]] platí [[pravidla silničního provozu]] atd. Jde-li o veřejně přístupný soukromý objekt (například prodejna, restaurace, park atd.), mohou právní normy či právní tradice vyžadovat, že vlastník pozemku nesmí návštěvníky [[Diskriminace|diskriminovat]] (musí všem umožnit užívání za stejných podmínek), lišit se mohou i pohledy na to, zda vlastník je oprávněn rozhodovat o zákazu nebo povolení kouření, fotografování, koliduje-li takový zákaz s obecným pravidlem, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno atd. Faktický obsah vlastnického práva je dán především tradicí.