|
| poznámky =
}}
<big>qaduct</big>
'''Severoatlantická aliance''' ([[angličtina|anglicky]] ''North Atlantic Treaty Organization'' – '''NATO''', [[francouzština|francouzsky]] ''Organisation du Traité de l’Atlantique Nord'' – '''OTAN'''; doslova ''Organizace Severoatlantické smlouvy'') je euroatlantický mezinárodní [[vojenský pakt]]. Byl založen [[4. duben|4. dubna]] [[1949]] podpisem [[Severoatlantická smlouva|Severoatlantické smlouvy]]. Aliance sídlí v [[Brusel]]u v [[Belgie|Belgii]]. Reakcí na zřízení [[Západoevropská unie|Západoevropské unie]] a [[Pařížské dohody (1973)|Pařížské dohody]] umožňující v roce 1954 vstup NSR do NATO bylo v roce 1955 založení tzv. východního bloku nazývaného [[Varšavská smlouva]]. Ta byla po rozpadu sovětského impéria a zániku [[Německá demokratická republika|NDR]] v roce 1991 rozpuštěna.
Na svém počátku byla Severoatlantická aliance jen o trochu více než politické sdružení. [[Korejská válka]] ale podnítila členské státy k vytvoření vojenské struktury pod dohledem dvou amerických velitelů. Slovy prvního [[generální tajemník NATO|generálního tajemníka]] [[Hastings Lionel Ismay|Hastingse Ismaye]] bylo úkolem NATO „udržet [[Spojené státy americké|Ameriku]] v Evropě, [[Rusko]] mimo západní Evropu a [[Německo]] při zemi.“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nálevka
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Nálevka
| titul = Světová politika ve 20. století. I
| vydavatel = Aleš Skřivan ml.
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-902261-4-0
| strany = 256
}}</ref> V roce 1966 odešla [[Francie]] z vojenských struktur NATO kvůli snaze o udržení si vojenské nezávislosti na Spojených státech. Kvůli tomu se sídlo přesunulo z [[Paříž]]e do [[Brusel|Bruselu.]]<ref name="navrat">{{citace elektronického periodika
| titul = Francie se po 43 letech vrátí do vojenského velení NATO
| url = http://zpravy.idnes.cz/francie-se-po-43-letech-vrati-do-vojenskeho-veleni-nato-pdn-/zahranicni.aspx?c=A090311_175106_zahranicni_zra
| periodikum = [[iDNES.cz]]
| datum vydání = 2009-03-11
| datum přístupu = 2011-07-09
| příjmení = Raušová
| jméno = Zuzana
}}</ref><ref name="fidler138">{{citace monografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Mareš
| jméno2 = Petr
| titul = Dějiny NATO
| vydavatel = Paseka
| rok = 1997
| místo = Praha, Litomyšl
| isbn = 80-7185-145-0
| počet stran = 244
| strany = 138
| poznámka = Dále jen: Fidler 1997
}}</ref>
Po pádu [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] v roce 1989 se Aliance angažovala ve [[válka v Jugoslávii|válce v Jugoslávii]]. První vojenské operace NATO v historii proběhly mezi lety 1992 a 1995 při [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce v Bosně a Hercegovině]]<ref name="novinky">{{citace elektronické monografie
| url = http://tema.novinky.cz/severoatlanticka-aliance-nato
| titul = Severoatlantická aliance (NATO)
| vydavatel = [[Novinky.cz]]
| příjmení = Fiala
| jméno = Luděk
}}</ref> a později v roce [[Operace Spojenecká síla|1999 v Jugoslávii]]. Aliance se snažila zlepšit vztahy s východními státy, což vyústilo v její rozšíření několika státy bývalé [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v letech 1999 a 2004. [[Severoatlantická smlouva#Článek 5|Článek 5]], který tvoří základ Severoatlantické smlouvy, byl poprvé použit po [[teroristické útoky 11. září 2001|teroristických útocích 11. září 2001]], což znamená, že útok byl považován za útok proti všem 19 členským státům.<ref name="terorismus">{{citace elektronické monografie
| titul = NATO and the fight against terrorism
| url = http://www.nato.int/issues/terrorism/evolve02.html
| vydavatel = NATO.int
| datum přístupu = 2011-05-27
| jazyk = anglicky
}}</ref> Od roku 2003 vede Aliance činnost [[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly|Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil]] v [[Afghánistán]]u. Do konce roku 2011 zajišťovala výcvik nové armády v [[Irák]]u, účastní se protipirátských operací<ref>{{citace elektronické monografie
| titul = Counter-piracy operations
| url = http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_48815.htm
| vydavatel = NATO.int
| datum přístupu = 2011-05-27
| jazyk = anglicky
}}</ref> a v roce 2011 vyhlásila [[bezletová zóna|bezletovou zónu]] [[Vojenská intervence v Libyi|nad Libyí]] v souladu s [[rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973|rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1973]]. Původní cíl akce, na níž intervenční síly dostaly mandát, byl však rozšířen (už mimo mandát OSN), což vedlo ke svržení dosavadního vládnoucího režimu a uvrhlo zemi do krvavého chaosu trvajícího dodnes.
16. prosince 2002 byla mezi NATO a [[Evropská unie|Evropskou unií]] podepsána dohoda o spolupráci [[Berlín plus]], která mimo jiné umožňuje Evropské unii využívat prostředky i kapacity NATO.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/03-11-11%20Berlin%20Plus%20press%20note%20BL.pdf
| titul = EU-NATO: The framework for permanent relations and Berlin Plus
| vydavatel = [[Rada Evropské unie]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> V současnosti je součástí Severoatlantické aliance 29 členských států, nejnovějšími členy jsou od června 2017 [[Černá Hora]]<ref>http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cerna-hora-se-oficialne-stane-clenem-nato/1493276</ref> (předtím od dubna 2009 [[Albánie]] a [[Chorvatsko]]<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.lidovky.cz/albanie-a-chorvatsko-jsou-v-nato-daj-/ln_zahranici.asp?c=A090401_163153_ln_zahranici_mtr
| titul = Albánie a Chorvatsko jsou v NATO
| datum vydání = 2009-04-01
| periodikum = [[Lidové noviny|Lidovky.cz]]
}}</ref>). Celkové armádní výdaje všech členů NATO tvoří přes 70 % celosvětových armádních výdajů.<ref name="sipri1">{{citace elektronické monografie
|url = http://milexdata.sipri.org/
|titul = The SIPRI Military Expenditure Database
|vydavatel = SIPRI
|datum přístupu = 2010-08-22
|jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20110725213004/http://milexdata.sipri.org/
|datum archivace = 2011-07-25
|nedostupné = ano
}}</ref> Samotné Spojené státy zodpovídají za 43 % celosvětových výdajů na armádu<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.sipri.org/research/armaments/milex/resultoutput/15majorspenders
| titul = The 15 countries with the highest military expenditure in 2009
| datum přístupu = 2011-07-28
| vydavatel = SIPRI
| jazyk = anglicky
}}</ref> a Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 %.<ref name="sipri1" />
<br />
[[Soubor:Flag of NATO.svg|náhled|200px|[[Vlajka NATO|Vlajka NATO/OTAN]]]]
[[Soubor:EU and NATO.svg|náhled|230px|'''Členství v organizacích:'''<br />
{{legenda|#8B008B|státy v NATO a EU}}
{{legenda|#00008B|státy pouze v EU}}
{{legenda|#FF6600|státy pouze v NATO}}]]
== Dějiny ==
=== Počátky ===
{{viz též|Severoatlantická smlouva}}
[[Soubor:Truman signing North Atlantic Treaty.jpg|náhled|Severoatlantická smlouva byla podepsána 4. dubna 1949 ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] a Spojené státy ji ratifikovaly v srpnu (foto: [[Abbie Rowe]])]]
Za předchůdce NATO je považován [[Bruselský pakt]], který 17. března 1948 podepsaly [[Belgie]], [[Nizozemsko]], [[Lucembursko]], [[Francie]] a [[Spojené království]]. K obraně proti [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] byla ale zapotřebí i účast [[Spojené státy americké|Spojených států]], a proto se začalo mluvit o nové vojenské alianci.<ref>Fidler 1997, str. 33–34</ref> To vyústilo v Severoatlantickou smlouvu, která měla ten samý cíl: Ubránit se [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a později roku 1955 [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]]. Byla podepsána 4. dubna 1949 ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] pěti státy Bruselského paktu, Spojenými státy, [[Kanada|Kanadou]], [[Portugalsko|Portugalskem]], [[Itálie|Itálií]], [[Norsko|Norskem]], [[Dánsko|Dánskem]] a [[Island]]em. Podle místa podpisu se někdy nazývá Washingtonskou smlouvou.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.natoaktual.cz/na_summit.asp?y=na_summit/washingtonskasmlouva.htm
| titul = Washingtonská smlouva
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = NATOAktual.cz
}}</ref>
Smlouva obsahuje 14 článků, mezi hlavní patří článek 1:
{{Citát|Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.<ref name="smlouva">{{citace elektronické monografie
| url = http://www.army.cz/nato/dokumenty/dulezite-dokumenty-2411/
| titul = Severoatlantická smlouva (Washington D.C., 4. dubna 1949)
| vydavatel = [[Ministerstvo obrany České republiky]]
}}</ref>}}
Ve článku IV Bruselského paktu se výslovně píše, že reakce států na ozbrojený útok musí být vojenského charakteru.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.ena.lu/brussels_treaty_17_march_1948-02-1570
| titul = Treaty of Economic, Social and Cultural Collaboration and Collective Self-Defence (Brussels, 17 March 1948)
| vydavatel = European NAvigator
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tím se liší od článku 5 Severoatlantické smlouvy, kde je vojenský útok pouze jednou z možných reakcí. Navíc Severoatlantická smlouva (ve článku 6) omezuje pole působnosti nad [[obratník Raka]].<ref name="smlouva" /> To je důvod, proč NATO nezasáhlo při [[Válka o Falklandy|válce o Falklandy]] nebo při indické vojenské invazi do [[Portugalská Indie|Portugalské Indie]] roku 1961 a po [[anexe|anexi]] tohoto území Indií.
=== Studená válka ===
| datum přístupu = 2011-07-22
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>Fidler 1997, str. 136</ref> Protože předtím bylo [[Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě]] (SHAPE) umístěno poblíž [[Paříž]]e, muselo se přesunout do Belgie.<ref name="fidler138" /> Francie zůstala členem Aliance a zavázala se, že v případě útoku komunistů použije na obranu Evropy své vlastní jednotky. Mezi francouzskými a americkými státními úředníky byly uzavřeny tajné dohody, které popisovaly návrat francouzských jednotek do struktur NATO v případě, že vypukne válka mezí Východem a Západem.<ref>{{citace elektronického periodikamonografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Mareš
| jméno2 = Petr
| titul = Dějiny NATO
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha, Litomyšl
| počet stran = 244
| strany = 138
| isbn = 80-7185-145-0
| poznámka = Dále jen: Fidler 1997
| rok = 1997
}}</ref> Francie zůstala členem Aliance a zavázala se, že v případě útoku komunistů použije na obranu Evropy své vlastní jednotky. Mezi francouzskými a americkými státními úředníky byly uzavřeny tajné dohody, které popisovaly návrat francouzských jednotek do struktur NATO v případě, že vypukne válka mezí Východem a Západem.<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/03/11/AR2009031100547.html?hpid=sec-world
| titul = After 43 Years, France to Rejoin NATO as Full Member
| vydavatel = GlobalSecurity.org
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce 1995 se Francie navrátila do Vojenského výboru NATO a od té doby se zvýšila její spolupráce s vojenskými strukturami Aliance. Politika [[Nicolas Sarkozy|Nicolase Sarkozyho]] nakonec vyústila v návrat Francie do vojenského velení NATO 4. dubna 2009.<ref name="navrat" />{{citace elektronického periodika
| příjmení = Raušová
| jméno = Zuzana
| titul = Francie se po 43 letech vrátí do vojenského velení NATO
| periodikum = [[iDNES.cz]]
| url = http://zpravy.idnes.cz/francie-se-po-43-letech-vrati-do-vojenskeho-veleni-nato-pdn-/zahranicni.aspx?c=A090311_175106_zahranicni_zra
| datum vydání = 2009-03-11
| datum přístupu = 2011-07-09
}}</ref>
V roce 1999 se členskými zeměmi NATO staly [[Česko]], Maďarsko a Polsko.
{{viz též|Válka v Afghánistánu (2001–současnost)|Rozhodná podpora}}
[[Soubor:National Park Service 9-11 Statue of Liberty and WTC.jpg|náhled|vlevo|[[Teroristické útoky 11. září 2001]] přiměly NATO poprvé použít článek 5 Severoatlantické smlouvy]]
[[Teroristické útoky 11. září 2001|Teroristické útoky z 11. září 2001]] přiměly NATO poprvé v historii uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy.<ref name="terorismus">{{citace elektronické monografie
| titul = NATO and the fight against terrorism
| url = http://www.nato.int/issues/terrorism/evolve02.html
| vydavatel = NATO.int
| datum přístupu = 2011-05-27
| jazyk = anglicky
}}</ref> Podle něj je útok na jakéhokoli člena Aliance považován za útok proti všem. 2. října 2001 NATO potvrdilo, že zmíněné teroristické útoky pod tento článek spadají.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.nato.int/docu/update/2001/1001/e1002a.htm
| titul = NATO Update: Invocation of Article 5 confirmed – 2 October 2001
| url = http://www.nato.int/issues/national_delegations/tasks.html
| jazyk = anglicky
}}</ref> Rada se schází alespoň jednou týdně, zasedání na úrovni [[ministr zahraničí|ministrů zahraničí]], [[předseda vlády|předsedů vlád]] nebo ministrů obrany probíhají jednou za půl roku.<ref name="struktura" /> Radě předsedá [[generální tajemník NATO]] a rozhodnutí musí být přijata jednomyslně.<ref name="novinky" />{{citace elektronické monografie
| příjmení = Fiala
| jméno = Luděk
| titul = Severoatlantická aliance (NATO)
| url = http://tema.novinky.cz/severoatlanticka-aliance-nato
| vydavatel = [[Novinky.cz]]
}}</ref>
{| class="wikitable"
| 