Hlahol pražský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Secesní stavby v Praze za použití HotCat
ještě úprava a doplnění +ref
Řádek 15:
}}
 
Zpěvácký spolek '''Hlahol''' v&nbsp;Praze je [[Praha|pražský]] smíšený [[pěvecký sbor]]. Byl založen v&nbsp;roce [[1861]] jako mužský pěvecký sbor, ženský sbor vznikl v roce [[1879]]. Sídlí ve vlastní budově čp. 248 s předním průčelím na [[Masarykovo nábřeží|Masarykově nábřeží]] čo. 16 a zadním ve Vojtěšské ulici čo. 5, budova je chráněnou kulturní památkou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = spolkový dům Hlahol - Památkový Katalog
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| url = https://pamatkovykatalog.cz/spolkovy-dum-hlahol-15470044
| datum přístupu = 2020-03-23
}}</ref>
 
== Historie ==
Zakladatelem byl pražský [[sládek]], zpěvák a sbormistr [[Jan Ludvík Lukes]]. V roce [[1861]] ustavil veřejný spolek, zpočátku výhradně mužský sbor o&nbsp;120 členech, který poprvé pod názvem „Hlahol“ vystoupil na pohřbu [[Václav Hanka|Václava Hanky]] na [[Vyšehrad]]ě v&nbsp;lednu 1861. V&nbsp;rocePrvním [[1862]]předsedou vytvořil [[Josef Mánes]] pro Hlahol spolkový prapor s&nbsp;heslem „''Zpěvem k srdci,byl srdcemzvolen kkníže vlasti''“dr. Vedle koncertní činnosti Hlahol v [[19.Rudolf stoletíThurn-Taxis]] také vypisoval ceny na skladby, aby inspiroval české autory k&nbsp;původní tvorbě.<ref>{{Citace Podporovalelektronického také vzájemné vztahy s&nbsp;pěveckými spolky, které vznikaly v Čechách a na Moravě podle jeho vzoru. Udržoval čilé kontakty i se sbory v jiných zemích a často koncertoval v&nbsp;zahraničí. Sbor často účinkoval při slavnostních příležitostech, např. odhalování pomníků, kladení základního kamene [[Národní divadlo|Národního divadla]], pohřby význačných osobností atd.periodika
| titul = Pražský Hlahol
| periodikum = Prague.eu
| vydavatel =
| url = https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/74/prazsky-hlahol
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-03-23
}}</ref>
 
V&nbsp;roce [[1862]] vytvořil [[Josef Mánes]] pro Hlahol spolkový prapor s&nbsp;heslem „''Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti''“. Vedle koncertní činnosti Hlahol v [[19. století]] také vypisoval ceny na skladby, aby inspiroval české autory k&nbsp;původní tvorbě. Podporoval také vzájemné vztahy s&nbsp;pěveckými spolky, které vznikaly v Čechách a na Moravě podle jeho vzoru. Udržoval čilé kontakty i se sbory v jiných zemích a často koncertoval v&nbsp;zahraničí. Sbor často účinkoval při slavnostních příležitostech, např. odhalování pomníků, kladení základního kamene [[Národní divadlo|Národního divadla]], pohřby význačných osobností atd.
Původně mužský sbor poprvé zpíval ve smíšené sestavě [[9. březen|9. března]] [[1873]]. Stálý ženský sbor, tzv. ''dámský odbor'', byl zřízen za působení sbormistra Karla Knittla na podzim r. [[1879]]. V té době měl Hlahol 143 členek a 200 členů. V&nbsp;roce [[1925]] počet členů přesáhl tisícovku. V&nbsp;roce [[1905]] se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v&nbsp;Praze. V&nbsp;[[1936]] bylo těleso rozšířeno o&nbsp;dětský sbor.
 
Původně mužský sbor poprvé zpíval ve smíšené sestavě [[9. březen|9. března]] [[1873]]. Stálý ženský sbor, tzv. ''dámský odbor'', byl zřízen za působení sbormistra Karla Knittla na podzim r.roku [[1879]]. V té době měl Hlahol 143 členek a 200 členů. V&nbsp;roce [[1925]] počet členů přesáhl tisícovku. V&nbsp;roce [[1905]] se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v&nbsp;Praze. V&nbsp;[[1936]] bylo těleso rozšířeno o&nbsp;dětský sbor.
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] činnost sboru téměř ustala. Po válce se Hlahol dále rozvíjel po umělecké stránce, avšak ustaly styky se zahraničím a budova Hlaholu chátrala. V&nbsp;letech [[1954]]–[[1958]] byl Hlahol pěveckým sborem Městského domu osvěty. V&nbsp;roce [[1957]] byl ustaven vlastní orchestr Hlaholu jako samostatný odbor spolku, aby mohl sbor doprovázet při vystoupeních. Z&nbsp;finančních důvodů se však v&nbsp;roce [[1978]] rozpadl. V&nbsp;roce [[1984]] byl založen smyčcový orchestr.
 
V&nbsp;roce [[1905]] se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v&nbsp;Praze. V&nbsp;roce [[1925]] počet členů přesáhl tisícovku. V roce&nbsp;[[1936]] bylo těleso rozšířeno o&nbsp;dětský sbor.
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] činnost sboru téměř ustala. Po válce se Hlahol dále rozvíjel po umělecké stránce, avšak ustaly styky se zahraničím a budova Hlaholu chátrala. Ačkoliv Hlahol býval poměrně bohatým spolkem (kromě uvedených dvou činžovních domů na nábřeží vlastnil ještě dům v Liliové ulici, který mu odkázal Josef Fanta), pro nedostatek financí ho byl nucen v 50. letech věnovat státu). V&nbsp;letech [[1954]]–[[1958]] byl Hlahol pěveckým sborem Městského domu osvěty. V&nbsp;roce [[1957]] byl ustaven vlastní orchestr Hlaholu jako samostatný odbor spolku, aby mohl sbor doprovázet při vystoupeních. Z&nbsp;finančních důvodů se však v&nbsp;roce [[1978]] rozpadl. V&nbsp;roce [[1984]] byl založen smyčcový orchestr.
 
V&nbsp;polistopadové době se zvýšil počet členů sboru a rozvíjela se koncertní činnost v&nbsp;tuzemsku i zahraničí. Rovněž byla obnovena práce s&nbsp;komorním orchestrem. Sbor je členem [[Unie českých pěveckých sborů]]. V&nbsp;současnosti má pražský Hlahol asi šedesát členů.
Řádek 29 ⟶ 47:
{{Podrobně|Spolkový dům Hlahol}}
[[Soubor:Praha Hlahol mozaika.jpg|náhled|vlevo|Malba na keramice ve vrcholové lunetě, pod okny je nápis ZPĚVEM K&nbsp;SRDCI / SRDCEM K&nbsp;VLASTI]]
Pražský Hlahol sídlí v&nbsp;památkově chráněné [[secese|secesní]] [[Spolkový dům Hlahol|spolkové budově]], postavené v letech 1903 až 1905 a tvořené dvěma řadovými domy: na Masarykově nábřeží a ve Vojtěšské ulici.
Pražský Hlahol sídlí v&nbsp;památkově chráněné [[secese|secesní]] [[Spolkový dům Hlahol|spolkové budově]] na Masarykově nábřeží č. p. 248. Průčelí nad pravými domovními dveřmi zdobí mozaika ptáka Fénixe. Mezi oběma vchody jsou umístěny pamětní desky připomínající tři sbormistry Hlaholu: [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetanu]], [[Karel Bendl|Karla Bendla]] a&nbsp;[[Karel Knittl|Karla Knittla]]. V&nbsp;úrovni prvního poschodí je zlatý nápis HLAHOL. Secesní štuková výzdoba fasády je dílem sochaře [[Josef Pekárek (sochař)|Josefa Pekárka]]. Průčelí je nahoře zakončeno štítem s obrazem alegorie Hudby na keramice od Karla Klusáčka. Na secesním průčelí zadního traktu do Vojtěšské ulice je neorenesanční štít a [[sgrafito]] s&nbsp;hudebními motivy od Karla Kuláčka. V úrovni prvního poschodí zdobí fasádu nápis HLAHOL doplněný spolkovým heslem. Ve dvoře mezi oběma domy byl vybudován Velký sál se sedlovou prosklenou střechou. Nachází se v&nbsp;něm luneta ''Píseň'' od [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]] z&nbsp;roku [[1921]], instalovaná v&nbsp;roce [[1934]]. Nad dřevěným obložením stěn jsou umístěny busty význačných sbormistrů a činovníků Hlaholu. V&nbsp;Malém sále, který se využívá ke zkouškám, jsou vystaveny fotografie sboru. V&nbsp;prvním patře se nachází spolkové muzeum, kde jsou vystaveny pamětní předměty a ocenění, např. originál spolkového praporu od Josefa Mánesa i jeho skici či kladívko a lopatka použité při pokládání základního kamene.
 
Od svého vzniku vystřídal Hlahol několik sídel, scházel se např. v&nbsp;nynější [[Jungmannovo náměstí (Praha)|Jungmannově ulici]], v&nbsp;[[Řetězová (ulice v Praze)|Řetězové ulici]] nebo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. V&nbsp;roce [[1902]] se spolek rozhodl zakoupit pozemek pro výstavbu vlastního domu. Díky darům členů a příznivců byla v roce [[1903]] zakoupena parcela mezi nábřežím a&nbsp;Vojtěšskou ulicí. Práce byly zahájeny v témže roce pod vedením stavitele [[Čeněk Gregor|Čeňka Gregora]]. Architekt [[František Schlaffer]], člen sboru, i projektantautor konečného projektu [[Josef Fanta]] pracovali bez nároku na mzdu. Budova byla otevřena [[18. září]] [[1905]], kdy proběhla první zkouška sboru. V&nbsp;roce [[1944]] byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s&nbsp;příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. V&nbsp;lednu roku [[1945]] začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v&nbsp;dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky.
 
PražskýMezi Hlaholoběma sídlívchody v&nbsp;památkově chráněné [[secese|secesní]] [[Spolkový dům Hlahol|spolkové budově]] na Masarykověz nábřeží č. p. 248. Průčelí nad pravými domovními dveřmi zdobí mozaika ptáka Fénixe. Mezi oběma vchody jsou umístěny pamětní desky připomínající tři sbormistry Hlaholu: [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetanu]], [[Karel Bendl|Karla Bendla]] a&nbsp;[[Karel Knittl|Karla Knittla]]. V&nbsp; úrovni prvního poschodí jezdobí zlatýfasádu nápis HLAHOL. Secesní štuková výzdoba fasády je dílem sochaře [[Josef Pekárek (sochař)|Josefa Pekárka]]. Průčelí je nahoře zakončeno štítem s obrazem alegorie Hudby na keramice od Karla Klusáčka. Na secesnímobou průčelí zadního traktu do Vojtěšské ulice je neorenesanční štít a [[sgrafito]] s&nbsp;hudebními motivy od Karla Kuláčka. V úrovni prvního poschodí zdobí fasáduzlacený nápis HLAHOL doplněný spolkovým heslem. Ve dvoře mezi oběma domy byl vybudován Velký sál se sedlovou prosklenou střechou. Nachází se v&nbsp;něm luneta ''Píseň'' od [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]] z&nbsp;roku [[1921]], instalovaná v&nbsp;roce [[1934]]. Nad dřevěným obložením stěn jsou umístěny busty význačných sbormistrů a činovníků Hlaholu. V&nbsp;Malém sále, který se využívá ke zkouškám, jsou vystaveny fotografie sboru. V&nbsp;prvním patře se nachází spolkové muzeum, kde jsou vystaveny pamětní předměty a ocenění, např. originál spolkového praporu od Josefa Mánesa i jeho skici či kladívko a lopatka použité při pokládání základního kamene.
=== Historie budovy ===
V&nbsp;roce [[1902]] se spolek rozhodl zakoupit pozemek pro výstavbu vlastního domu. Díky darům členů a příznivců byla v roce [[1903]] zakoupena parcela mezi nábřežím a&nbsp;Vojtěšskou ulicí. Práce byly zahájeny v témže roce pod vedením stavitele [[Čeněk Gregor|Čeňka Gregora]]. Architekt [[František Schlaffer]], člen sboru, i projektant [[Josef Fanta]] pracovali bez nároku na mzdu. Budova byla otevřena [[18. září]] [[1905]], kdy proběhla první zkouška sboru. V&nbsp;roce [[1944]] byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s&nbsp;příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. V&nbsp;lednu roku [[1945]] začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v&nbsp;dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky.
 
V&nbsp;roce [[1944]] byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s&nbsp;příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. V&nbsp;lednu roku [[1945]] začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v&nbsp;dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky. Až po válce mohl spolek své sídlo znovu využívat.
(Od svého vzniku vystřídal Hlahol několik sídel a vlastnil i dům v&nbsp;[[Liliová (Praha)|Liliové ulici]]. Scházel se např. v&nbsp;nynější [[Jungmannovo náměstí (Praha)|Jungmannově ulici]], v&nbsp;[[Řetězová (ulice v Praze)|Řetězové ulici]], na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] a v&nbsp;době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ve [[Štěpánská (Praha)|Štěpánské ulici]].)
 
== Seznam sbormistrů ==