Hlahol pražský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Secesní stavby v Praze za použití HotCat |
ještě úprava a doplnění +ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
}}
Zpěvácký spolek '''Hlahol''' v Praze je [[Praha|pražský]] smíšený [[pěvecký sbor]]. Byl založen v roce [[1861]] jako mužský pěvecký sbor, ženský sbor vznikl v roce [[1879]]. Sídlí ve vlastní budově čp. 248 s předním průčelím na [[Masarykovo nábřeží|Masarykově nábřeží]] čo. 16 a zadním ve Vojtěšské ulici čo. 5, budova je chráněnou kulturní památkou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = spolkový dům Hlahol - Památkový Katalog
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| url = https://pamatkovykatalog.cz/spolkovy-dum-hlahol-15470044
| datum přístupu = 2020-03-23
}}</ref>
== Historie ==
Zakladatelem byl pražský [[sládek]], zpěvák a sbormistr [[Jan Ludvík Lukes]]. V roce [[1861]] ustavil veřejný spolek, zpočátku
| titul = Pražský Hlahol
| periodikum = Prague.eu
| vydavatel =
| url = https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/74/prazsky-hlahol
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-03-23
}}</ref>
V roce [[1862]] vytvořil [[Josef Mánes]] pro Hlahol spolkový prapor s heslem „''Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti''“. Vedle koncertní činnosti Hlahol v [[19. století]] také vypisoval ceny na skladby, aby inspiroval české autory k původní tvorbě. Podporoval také vzájemné vztahy s pěveckými spolky, které vznikaly v Čechách a na Moravě podle jeho vzoru. Udržoval čilé kontakty i se sbory v jiných zemích a často koncertoval v zahraničí. Sbor často účinkoval při slavnostních příležitostech, např. odhalování pomníků, kladení základního kamene [[Národní divadlo|Národního divadla]], pohřby význačných osobností atd.
Původně mužský sbor poprvé zpíval ve smíšené sestavě [[9. březen|9. března]] [[1873]]. Stálý ženský sbor, tzv. ''dámský odbor'', byl zřízen za působení sbormistra Karla Knittla na podzim r. [[1879]]. V té době měl Hlahol 143 členek a 200 členů. V roce [[1925]] počet členů přesáhl tisícovku. V roce [[1905]] se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v Praze. V [[1936]] bylo těleso rozšířeno o dětský sbor.▼
▲Původně mužský sbor poprvé zpíval ve smíšené sestavě [[9. březen|9. března]] [[1873]]. Stálý ženský sbor, tzv. ''dámský odbor'', byl zřízen za působení sbormistra Karla Knittla na podzim
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] činnost sboru téměř ustala. Po válce se Hlahol dále rozvíjel po umělecké stránce, avšak ustaly styky se zahraničím a budova Hlaholu chátrala. V letech [[1954]]–[[1958]] byl Hlahol pěveckým sborem Městského domu osvěty. V roce [[1957]] byl ustaven vlastní orchestr Hlaholu jako samostatný odbor spolku, aby mohl sbor doprovázet při vystoupeních. Z finančních důvodů se však v roce [[1978]] rozpadl. V roce [[1984]] byl založen smyčcový orchestr.▼
V roce [[1905]] se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v Praze. V roce [[1925]] počet členů přesáhl tisícovku. V roce [[1936]] bylo těleso rozšířeno o dětský sbor.
▲Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] činnost sboru téměř ustala. Po válce se Hlahol dále rozvíjel po umělecké stránce, avšak ustaly styky se zahraničím a budova Hlaholu chátrala. Ačkoliv Hlahol býval poměrně bohatým spolkem (kromě uvedených dvou činžovních domů na nábřeží vlastnil ještě dům v Liliové ulici, který mu odkázal Josef Fanta), pro nedostatek financí ho byl nucen v 50. letech věnovat státu). V letech [[1954]]–[[1958]] byl Hlahol pěveckým sborem Městského domu osvěty. V roce [[1957]] byl ustaven vlastní orchestr Hlaholu jako samostatný odbor spolku, aby mohl sbor doprovázet při vystoupeních. Z finančních důvodů se však v roce [[1978]] rozpadl. V roce [[1984]] byl založen smyčcový orchestr.
V polistopadové době se zvýšil počet členů sboru a rozvíjela se koncertní činnost v tuzemsku i zahraničí. Rovněž byla obnovena práce s komorním orchestrem. Sbor je členem [[Unie českých pěveckých sborů]]. V současnosti má pražský Hlahol asi šedesát členů.
Řádek 29 ⟶ 47:
{{Podrobně|Spolkový dům Hlahol}}
[[Soubor:Praha Hlahol mozaika.jpg|náhled|vlevo|Malba na keramice ve vrcholové lunetě, pod okny je nápis ZPĚVEM K SRDCI / SRDCEM K VLASTI]]
Pražský Hlahol sídlí v památkově chráněné [[secese|secesní]] [[Spolkový dům Hlahol|spolkové budově]], postavené v letech 1903 až 1905 a tvořené dvěma řadovými domy: na Masarykově nábřeží a ve Vojtěšské ulici.
Pražský Hlahol sídlí v památkově chráněné [[secese|secesní]] [[Spolkový dům Hlahol|spolkové budově]] na Masarykově nábřeží č. p. 248. Průčelí nad pravými domovními dveřmi zdobí mozaika ptáka Fénixe. Mezi oběma vchody jsou umístěny pamětní desky připomínající tři sbormistry Hlaholu: [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetanu]], [[Karel Bendl|Karla Bendla]] a [[Karel Knittl|Karla Knittla]]. V úrovni prvního poschodí je zlatý nápis HLAHOL. Secesní štuková výzdoba fasády je dílem sochaře [[Josef Pekárek (sochař)|Josefa Pekárka]]. Průčelí je nahoře zakončeno štítem s obrazem alegorie Hudby na keramice od Karla Klusáčka. Na secesním průčelí zadního traktu do Vojtěšské ulice je neorenesanční štít a [[sgrafito]] s hudebními motivy od Karla Kuláčka. V úrovni prvního poschodí zdobí fasádu nápis HLAHOL doplněný spolkovým heslem. Ve dvoře mezi oběma domy byl vybudován Velký sál se sedlovou prosklenou střechou. Nachází se v něm luneta ''Píseň'' od [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]] z roku [[1921]], instalovaná v roce [[1934]]. Nad dřevěným obložením stěn jsou umístěny busty význačných sbormistrů a činovníků Hlaholu. V Malém sále, který se využívá ke zkouškám, jsou vystaveny fotografie sboru. V prvním patře se nachází spolkové muzeum, kde jsou vystaveny pamětní předměty a ocenění, např. originál spolkového praporu od Josefa Mánesa i jeho skici či kladívko a lopatka použité při pokládání základního kamene.▼
Od svého vzniku vystřídal Hlahol několik sídel, scházel se např. v nynější [[Jungmannovo náměstí (Praha)|Jungmannově ulici]], v [[Řetězová (ulice v Praze)|Řetězové ulici]] nebo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. V roce [[1902]] se spolek rozhodl zakoupit pozemek pro výstavbu vlastního domu. Díky darům členů a příznivců byla v roce [[1903]] zakoupena parcela mezi nábřežím a Vojtěšskou ulicí. Práce byly zahájeny v témže roce pod vedením stavitele [[Čeněk Gregor|Čeňka Gregora]]. Architekt [[František Schlaffer]], člen sboru, i
▲
▲V roce [[1902]] se spolek rozhodl zakoupit pozemek pro výstavbu vlastního domu. Díky darům členů a příznivců byla v roce [[1903]] zakoupena parcela mezi nábřežím a Vojtěšskou ulicí. Práce byly zahájeny v témže roce pod vedením stavitele [[Čeněk Gregor|Čeňka Gregora]]. Architekt [[František Schlaffer]], člen sboru, i projektant [[Josef Fanta]] pracovali bez nároku na mzdu. Budova byla otevřena [[18. září]] [[1905]], kdy proběhla první zkouška sboru. V roce [[1944]] byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. V lednu roku [[1945]] začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky.
V roce [[1944]] byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. V lednu roku [[1945]] začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky. Až po válce mohl spolek své sídlo znovu využívat.
== Seznam sbormistrů ==
| |||