Lehký topný olej: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraněno upravit |
Doplněno odstavec 1 - ropa značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
{{Neověřeno}}
1. Ropa
Ropa je jedním z důležitých energetických zdrojů, který má lidstvo k dispozici. Její původ je v současnosti vysvětlován pomocí 2 teorií. Jedna tvrdí, že ropa pochází z rozložených zbytků těl prvohorních živočichů a rostlin, které se hluboko v zemi vlivem nepřístupu vzduchu a vysokého tlaku během dlouhého období přeměnily v ropu, tak jak ji známe dnes. Druhá teorie říká, že se v nitru Země nacházejí velké zásoby uhlovodíků, jež se posouvají směrem k povrchu, a stává se z nich ropa.
Objem celosvětové těžby ropy čítá v současnosti kolem 4,38 miliardy tun ročně. Rezervy (tzn. objem, který jsme schopni za přijatelných nákladů vytěžit pomocí současných technických prostředků) se odhadují na 243 miliard tun. K tomu přidejme dalších 448 miliard tun zdrojů, které prokazatelně existují, ale nejsou v současnosti technicky a/nebo hospodárně dosažitelné a další neprokázaná, ale geologicky možná a v budoucnu potenciálně vytěžitelná množství. To vše dohromady pokrývá energetické nároky ještě mnoha generací.
Celosvětové zásoby ropy
Ropa se skládá z velkého počtu uhlovodíků, které se odlišují svojí skladbou. Tyto sloučeniny se skládají především z prvků uhlík (C) a vodík (H), mohou ale obsahovat i síru (S), dusík (N) a další chemické prvky. Podle kombinace uhlíkových atomů a jejich vzájemných chemických vazeb rozlišujeme čtyři základní skupiny uhlovodíků:
§ parafíny
§ cykloparafíny
§ olefiny (alkeny)
§ aromáty
Struktura uhlovodíků
Parafíny jsou nasycené uhlovodíky, u kterých jsou atomy uhlíku seřazeny buď v jednom přímém řetězu (normální parafíny, n-parafíny) nebo v řetězu s rozvětvením (isoparafín, i-parafín).
Cykloparafíny jsou nasycené uhlovodíky, ve kterých jsou atomy uhlíku seřazeny do prstence. Proto se jim říká cykloparafíny. Prstence jsou nejčastěji složené z pěti, šesti nebo sedmi uhlíkových atomů.
Olefiny (alkeny) se odlišují od parafínů tím, že jsou nenasycené (vyznačují se minimálně jednou chemickou dvojnou vazbou).
Aromáty jsou nenasycené prstencovité uhlovodíky, jejichž charakteristickým rysem je benzenový kruh. Tento kruh se skládá ze šesti atomů uhlíku, z nichž každý má k jednomu sousedovi jednoduchou a k druhému dvojitou vazbu.
Chemické vazby a struktury uhlíku a vodíky
== 2. Výroba topného oleje EL ==
| |||