Kostel Nejsvětější Trojice (Jezná): Porovnání verzí

Počátky obce sahají do roku 1272, kdy je ves Jezná poprvé zmiňována na papežské listině, ve které papež potvrzuje Jeznou jako majetek premonstrátek chotěšovského kláštera. Ves však byla pravděpodobně chotěšovským premonstrátkám darována a může být ještě staršího založení. Místní kostel (tehdy sv. Václava) má pravděbodobněpravděpodobně počátky v této době, kdy zde podle všeho bylo sídlo feudála (tvrz), při které stál menší opevněný kostel.

Pozdně barokní jednolodní plochostropý kostel s portály od západu, severu a jihu. Má půdorys kříže - severní rameno tvoří věž se sakristií v přízemí, jižní rameno tvoří boční kaple svatého Jana Nepomuckého. Na západní straně [[kruchta]] s [[rokoko]]vými varhanami. Pod věží v sakristii se nachází hrobka krytá žulovou deskou otevřená roku 1907. Její prostor je 3,18 m dlouhý, 2,95 m široký a 2,1 m vysoký. Hrobka je bez schodiště, podlaha cihlová, stěny z lomového kamene, uvnitř dřevěné rakve anonymní z 18. století. Nejvýznamnější z mobiliáře jsou dva postranní barokní [[oltář]]e z počátku 18. století (svatého Josefa a svatých Františků s Alcantry a Pauly) přenesené ze starého kostela. V klenutém presbytáři [[Klasicismus|klasicistní]] sloupový hlavní oltář z poloviny 19. století s obrazem Nanebevzetí Panny Marie. Za oltářem prostor absidyapsidy oddělený brankami se zazděným vchodem ven. Kazatelna rokoková z doby výstavby kostela přístupná schody ze sakristie. Původně ji zdobily sochy čtyř evangelistů (ukradené). Na epištolní straně před triufálnímtriumfálním obloukem pískovcová křtitelnice z roku 1701, kterou původně zdobilo cínové sousoší svatého Jana KřiteleKřtitele (ukradené). Po kruchtou na záp. straně dvě zpovědnice z r. 1907 a malý oltářík Panny Marie Lurdské. Věž, obě oratoře i kruchta přístupné po šnekových schodištích. Na stropě se nachází fresky od malíře Jana Herzoga z Plzně z roku 1854. Na klenbě v presbytáři freska Nanebevstoupení Páně, na plochém stropě lodi fresky evangelistů a Narození Pána Ježíše.