Dóža sehrál velmi důležitou úlohu v [[Dějiny Maďarska|dějinách Uherska]], protože stál v čele největšího selského povstání v Uhersku, které se často podle něho nazývá „Dóžovo povstání“. Křižácká výprava proti Turkům pod vedením Jiřího DóžyDóži, složená většinou z ozbrojených [[sedlák]]ů, řemeslníků a drobných zemanů, se změnila na rozsáhlé povstání, které vyjadřovalo nespokojenost nejchudších s feudálními poměry. Povstalci plenili [[Šlechta|šlechtické]], ale i církevní majetky a jejich řady nepřetržitě rostly. Toto povstání však bylo zastaveno v červenci [[1514]] spojenými šlechtickými vojsky a vůdci byli v [[Temešvár]]u popravení, mezi nimi i krutým způsobem Dóža. Byl posazen na rozžhavený železný trůn a na hlavu mu byla položena rozpálená koruna a jeho nejbližší z něj museli zaživa trhat maso. Poté byl upálen. Jeho bratr byl rozčtvrcen a dalších několik stovek stoupenců [[Naražení na kůl|nabodáno na kůly]].<ref name="valka" /><ref>[http://www.tahaky-referaty.sk/Juraj-Doza/18697/?i9=3D Juraj Dóža]</ref> Po porážce povstání bylo navíc na uherském sněmu uzákoněno [[nevolnictví]] jako [[Kolektivní vina|kolektivní trest]] pro odbojné rolníky.
