Boxerské povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Války Ruska; přidána Kategorie:Války Ruského impéria za použití HotCat |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 26:
'''Boxerské povstání''' bylo ozbrojeným konfliktem probíhajícím v letech [[1899]] až [[1901]] v [[Čína|Číně]] mezi hnutím tzv. boxerů (tajnou čínskou organizací zaměřenou proti cizincům) a osmičlennou [[Aliance|aliancí]] [[Kolonialismus|koloniálních]] mocností v čele s [[Spojené království|Velkou Británií]]. Příčinou povstání byla především snaha zamezit rostoucímu vlivu [[Evropa|evropských]] [[Stát|států]] a [[Japonsko|Japonska]] na čínském území po prohrané [[První čínsko-japonská válka|první čínsko-japonské válce]] (1894-95).
Konflikt eskaloval v červnu [[1900]], kdy boxeři pronikli do [[Peking|Pekingu]] a [[20. červen|20. června]] zastřelili [[Německo|německého]] vyslance von Kettelera.Téhož dne čínská [[vláda]] vyhlásila válku všem západním mocnostem a [[Císař|císařská]] vojska společně s boxery oblehla diplomatickou čtvrť Pekingu, kde sídlila velvyslanectví. Obránci se i přes výraznou počáteční početní nevýhodu a nedostatek zbraní dokázali ubránit až do [[17. červenec|17. července]], kdy čínská vláda kvůli příjezdu kontingentu asi 20 000 spojeneckých vojáků do [[Tchien-ťin|Tchien-ťinu]] podepsala příměří. To Číňané [[13. srpen|13. srpna]] porušili, ale expediční sbor pod vedením [[Generál|generála]] Gaseleeho již byl se svým vojskem nedaleko a dalšího dne dobyl velkou část města a osvobodil obránce v diplomatické čtvrti. Mezinárodní jednotky pak [[28. srpen|28. srpna]] demonstrativně
Výsledkem bylo vítězství západních mocností. Jednání o příměří trvalo od prosince 1900 až do [[7. září]] 1901, kdy byl podepsán tzv. ''boxerský protokol''. Čína se zavázala do roku [[1940]] platit vítězům válečné reparace ve výši 450 milionů taelů [[Stříbro|stříbra]] (zhruba 333 milionů [[Dolar|$]] v dané době), které se vinou vysokého úroku vyšplhalo na téměř milardu taelů. [[Mírová smlouva|Mírová dohoda]] zároveň vedla k dalšímu posílení vlivu Západu (zejména Velké Británie a Německa) v zemi a prosazení neomezeného obchodu podél pobřeží a velkých řek. Výrazně tak byla oslabena pozice [[císařství]], což ve svých důsledcích vedlo v roce [[1911]] k [[Sinchajská revoluce|sinchajské revoluci]] a zániku [[říše Čching]].
| |||