Josef Kotas: Porovnání verzí

Přidáno 4 264 bajtů ,  před 12 lety
přepracování
(přepracování)
{{WikifikovatPortál Ostrava}}
Josef Kotas (1891 - 1966) byl komunistický politik, působící na Ostravsku.
 
'''Josef Kotas''' ([[12. září]] [[1891]] [[Slezská Ostrava (čtvrť)|Slezská Ostrava]] – [[11. červenec|11. července]] [[1966]] [[Ostrava]]) byl komunistický [[politik]], působící na Ostravsku, a bývalý starosta [[Ostrava|Ostravy]].
Pocházel z hornické rodiny. Již od čtrnácti let pracoval ve Vítkovických železárnách. Mezi léty 1907 - 1912 pracoval jako horník na jámě Trojice. 1912 - 1918 sloužil v rakouské armádě.
 
Narodil se v hornické kolonii na [[Hranečník]]u ve Slezské Ostravě. Zde v letech [[1897]]–[[1905]] navštěvoval obecnou a potom českou měšťanskou školu. I přes naléhání otce odmítl chodit na německou měšťanku. Ačkoliv se chtěl vyučit [[stolař]]em, rodiče jej poslali pracovat na [[důl Jan Maria]]. Zde však dlouho nepobyl a od svých patnácti let pracoval jako pomocný dělník v Žofinské huti ve [[Vítkovické železárny|Vítkovických železárnách]] (VŽ). Pracoval ve dvanáctihodinových směnách. Ve VŽ vydržel Kotas dva roky. Už v roce [[1906]] zorganizoval u příležitosti [[Svátek práce|Svátku práce]] zastavení práce u [[vysoká pec|vysokých pecí]]. Hrozilo mu propuštění, ale díky solidaritě ostatních dělníků mohl zůstat. Z práce byl vyhozen o rok později, kdo po předchozím konfliktu napadl svého mistra. Ihned však našel práci jako horník na [[důl Trojice|jámě Trojici]] ve Slezské Ostravě. Zde také vstoupil do Unie horníků rakouských a Dělnické tělocvičné jednoty Lassalle. Od roku [[1909]] byl také členem [[Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická|Českoslovanské sociální demokracie]].
1919 vstoupil do sociální demokracie. V roce 1921 se stal členem KSČ. Mezi léty 1925 až 1939 zastupoval KSČ v mnoha funkcích městské správy. V roce 1925 byl členem městského zastupitelstva ve Slezské Ostravě. 1927 - 1938 členem městské rady ve Slezské Ostravě. Po komunálních volbách v roce 1938 se stal starostou Slezské Ostravy.
 
ZastávalOd takéroku vyšší[[1912]] funkcedo roku [[1915]] absolvoval základní vojenskou službu v KSČ[[Těšín]]ě, poté byl odeslán na frontu. MeziSloužil létyjako 1924četař -na 1939ruském byla členemitalském krajskéhobojišti. výboruV KSČzáří v[[1918]] Ostravěonemocněl [[malárie|malárií]] a odpo rokuvyléčení 1929o jehorok předsedou.později Vnastoupil letechopět 1927na -jámu 1931Trojici. Zde byl dokoncezvolen členempředsedou ÚVzdejší KSČodborové organizace. MimoRoku to[[1927]] prošelbyl mnohýmiodeslán funkcemido v[[Sovětský odborechsvaz|SSSR]], přičemžkde strávil došest rokuměsíců. 1932Vrátil pracovalse vs hornictvípřesvědčením, že zlepšení podmínek dělníků je možno dosáhnout jen třídním bojem. SV postupemroce ve[[1932]] stranickébyl hiearchiiz sedolu zvedalpropuštěn, jehoneboť vlivvykázal iinženýra, vkterý dalšíchpřesvědčoval organizacíchstávkující horníky, aby začali pracovat. TakPoté napříkladse stal tajemníkem Mezinárodního všeodborového svazu (pozdějšího Průmyslového svazu rudých odborů). odOd roku [[1932]] byl pověřen vedením nově vzniklého sekretariátu Průmyslového svazu lučebního dělnictva. V letech [[1933 - ]]–[[1939]] vedl i sekretariát Průmyslového svazu horníků.
 
V roce [[1920]] byl jedním ze zakladatelů tzv. sociálnědemokratické levice, zárodku pozdější [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] (KSČ), u jejíhož zrodu v roce [[1921]] samozřejmě rovněž stál. V letech [[1925]]–[[1938]] byl členem krajského výboru KSČ (KV KSČ), od roku [[1929]] jeho předsedou. Od roku [[1927]] do roku [[1931]] byl členem ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ). Jako funkcionář KSČ byl mnohokrát zatčen a vězněn.
Kotasův život byl od základu změněn německou okupací. Musel se stáhnout do ilegality. Proto již v březnu 1939 přešel přes československé hranice do Polska, kde byl ovšen zatčen a zpátky deportován k českým hranicím. Ihned se mu ale podařilo uprchnout do Krakowa. Po svém prozrazení se vydal do Anglie. Tam pobýval až do března 1945, kdy se vrátil do vlasti.
 
Do komunální politiky vstoupil v letech [[1925]], kdy se stal zastupitelem ve Slezské Ostravě. V roce [[1929]] byl zvolen poslancem moravskoslezského zemského zastupitelstva v [[Brno|Brně]]. V roce [[1938]] byl zvolen starostou Slezské Ostravy, avšak Okresní úřad ve [[Frýdek|Frýdku]] odmítl komunistu ve funkci potvrdit.
Vývoj KSČ na Ostravsku po roce 1945 je s Kotasovým jménem úzce spjat. Již 22. května 1945 vystřídal ve funkci předsedy místního národního výboru (pozdějšího Jednotného národního výboru v Ostravě) v Ostravě Josefa Lampu. Rovněž od roku 1945 až do roku 1951 zastával funkci předsedy KV KSČ v Ostravě. V roce 1951 bylo Kotasovo jméno přetřásano v souvislosti s chystanými monstrprocesy ve straně, což mu v jeho znovuzvolení zabránilo. Na to bylo ale poněkud rychle zapomenuto a Kotasovi bylo nadále umožněno zastávat významné funkce v tehdejší lidosprávě. Ve své funkci předsedy Jednotného národního výboru v Ostravě, chápaného jako starosty Ostravy, zůstal až do roku 1960.
 
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] emigroval v červnu [[1939]] do [[Londýn]]a, kde se mu dostalo vřelého přijetí. Až do roku [[1942]] pracoval jako lesní dělník, poté ho ministerstvo národní obrany pověřilo vedením československého vojenského domova v Londýně. Kromě toho přispíval do exilových novin a vystupoval v rozhlase. Koncem března [[1945]] odjel s vládní delegací oklikou přes [[Rumunsko]] a [[Maďarsko]] do [[Košice|Košic]].
Josef Kotas patří k nejvýznamnějším poválečným osobnostem Ostravy, neboť za jeho působení ve funkci předsedy JNV v Ostravě mezi léty 1945 - 1960 přešla Ostrava nejradikálnější přeměnou ve své historii.
 
Z pověření [[Moskva|moskevského]] vedení KSČ se vrátil na Ostravsko, kde organizoval zakládání národních výborů. Po šesti letech, [[2. květen|2. května]] [[1945]], se vrátil do rodné Ostravy. V té době zde již prozatímní národní výbor pod vedením [[Josef Lampa|Josefa Lampy]] řídil poválečnou obnovu Ostravy.
 
Vývoj KSČ na Ostravsku po roce [[1945]] je s Kotasovým jménem úzce spjat. Již [[22. květen|22. května]] [[1945]] vystřídal ve funkci předsedy místníhoprozatímního národního výboru (pozdějšího Jednotného národního výboru v Ostravě) v Ostravě Josefa Lampu. RovněžV dubnu [[1946]] byla pod jeho vedením zahájena akce „Budujeme Ostravu“, ve které Ostravané formou bezplatných brigád pomáhali obnovovat poškozené a zničené budovy. odOd roku [[1945]] až do roku [[1951]] zastával funkci předsedy KV KSČ v Ostravě. V roce [[1951]] bylo Kotasovo jméno přetřásanopřetřásáno v souvislosti s chystanými monstrprocesy ve straně, což mu v jeho znovuzvolení předsedou zabránilo. NaDíky topodpoře byloostravských alehorníků poněkudvšak rychlez zapomenutotéto aaféry vyšel prakticky nedotčen. Kotasovi bylo nadále umožněno zastávat významné funkce v tehdejší lidosprávě. Ve své funkci předsedy Jednotného národního výboru v Ostravě, chápaného jako starosty Ostravy, zůstal až do roku [[1960]].
 
Josef Kotas patří k nejvýznamnějším poválečným osobnostem Ostravy, neboť za jeho působení ve funkci předsedy JNV v Ostravě mezi léty [[1945]]–[[1960]] přešla Ostrava nejradikálnější přeměnou ve své historii. Bylo dokonce rozhodnuto o zbourání větší části historického jádra Ostravy, avšak tato myšlenka naštěstí nebyla realizována. S Kotasovým jménem je spojena řada známých ostravských staveb, jako jsou sídliště v [[Hrabůvka (Ostrava)|Hrabůvce]], [[Poruba (Ostrava)|Porubě]] a [[Zábřeh nad Odrou|Zábřehu]], zimní stadion, sportovní hala Tatran, tenisové dvorce v Komenského sadech, Most pionýrů přes [[Ostravice (řeka)|Ostravici]], ústřední hřbitov na Slezské Ostravě a [[Zoologická zahrada Ostrava|zoologická zahrada]] ve Stromovce. Za svou činnost obdržel Josef Kotas [[Řád Klementa Gottwalda]], [[Řád republiky]], [[Řád rudého praporu práce]], Cenu města Ostravy apod. Kromě zimního stadionů je po něm pojmenována i ulice na sídlišti v [[Dubina (Ostrava)|Dubině]].
Literatura:
 
== Reference ==
Kotas* KOTAS, Josef:. Vzpomínky na boje KSČ a dělnické třídy na Ostravsku za buržoazní republiky (1917 - 19331917–1933). In: ''Ostrava, příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 7,.'' Sfinga Ostrava, 1974,. sS. 291 - 310291–310.
Týž:* KOTAS, Josef. Vzpomínky na boje proti fašismu na Ostravsku, v emigraci v období II. světové války a návrat do osvobozené vlasti (1935 - 19451935–1945). In: ''Ostrava, příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 8,.'' Sfinga Ostrava, 1975,. sS. 165 - 201165–201.
*{{Citace knihy
| příjmení = Przybylová
| jméno = Blažena
| příjmení2 = Šerka
| jméno2 = Josef
| titul = Muži s mocí : Portréty představitelů města Ostravy 1918-1989
| vydání = 1
| vydavatel = Tilia
| místo = Šenov u Ostravy
| rok = 1999
| strany = 35–37
| isbn = 80-86101-24-X
}}
 
 
Týž: Vzpomínky na boje proti fašismu na Ostravsku, v emigraci v období II. světové války a návrat do osvobozené vlasti (1935 - 1945). In: Ostrava, příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 8, Sfinga Ostrava 1975, s. 165 - 201.
{{Posloupnost
|co=[[:Kategorie:Primátoři Ostravy|Starostové a primátoři Ostravy]]
|kdy=[[1945]]-[[1960]]
|pred=[[Josef Lampa]]
|po=[[Jan Buchvaldek]]
}}
 
{{DEFAULTSORT:Kotas, Josef}}
[[Kategorie:Čeští místní politici]]
[[Kategorie:Primátoři Ostravy]]
[[Kategorie:Narození 1891]]
[[Kategorie:Úmrtí 1966]]