Euscorpius: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Drobné úpravy a typos
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = ''Euscorpius''
| obrázek = Euscorpius sp.Croatia-Rab.jpg
| popisek = ''[[Euscorpius italicus]]'', ostrov [[Rab]], [[Chorvatsko]]
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 19:
* další viz text
}}
'''''Euscorpius''''' je [[rod (biologie)|rod]] lesních evropských [[Štíři|štírů]] patřící do čeledi [[Euscorpiidae]]. Největší druh, [[štír italský]] (''Euscorpius italicus''), dorůstá až 5 cm, naopak nejmenší druh, [[štír německý]] (''Euscorpius germanus''), pouhých 1,5 cm. Vyznačují se hnědou barvou, která může být v až černá (např. štír italský) nebo hnědožlutá ([[Štírštír baleárský]], (''Euscorpius balearicus''). Hlavní potravou jsou mouchy. Lidé se s těmito štíry setkávají nejčastěji na dovolené v [[Itálie|Itálii]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]], kde se žádní jiní štíři nevyskytují. Jinak se vyskytují v celé subtropické Evropě a v okolních středomořských státech, jako jsou např. [[Tunisko]], [[Egypt]], [[Alžírsko]].
 
== Taxonomie ==
Řádek 28:
== Chov ==
 
Štíři rodu ''Euscorpius'' jsou vděčnými chovanci a hodí se jako štír pro začátečníka. Chov těchto štírů je především českou specialitou, v ostatních částech světa jejsou chovánchováni jen vzácně. Pro chov postačí terárium 20 × 20 × 20 cm. Na dno je nutné dát vrstvu [[Rašelina|rašeliny]] nebo lépe lignocelu a na ni vrstvu sterilizované hrabanky s listy a kůrou jako úkryty. Dobrá je také mělčí napáječka s kamínky, aby se štír neutopil, a rozbitý květináč jako úkryt. Část terária může být sušší a část vlhčí. Jako potrava jsou vhodní menší [[Cvrček|cvrčci]], [[Potemník|potemníci]], [[Kukla|kukly]] potemníků a [[Moucha|mouchy]]. Toto postačí pro veškeré druhy rodu. Pro drobnost mláďat a občasný [[kanibalismus]] není odchov pro začátečníka příliš snadný, ale při dostatku potravy je většinou zvládnut. Jako potrava jsou vhodné nelétavé [[Octomilka|octomilky]], velcí [[Chvostoskok|chvostoskoci]], drobní cvrčci a v nouzi postačí larvy škůdce [[Jírovec|jírovce]] [[Klíněnka|klíněnky]], kterou je třeba pracně vytáhnout ze světlých tunelů v listech.
 
== Štíři v Česku ==
Poblíž obce Nebřich u Slapské přehrady existovala početná kolonie Štíra[[štír kýlnatý|štíra kýlnatého]], pravděpodobně důsledek zavlečení: Taktéž nejbližší lokalita, v Rakousku na suché stráni u města Krems, je považována za důsledek vysazení. Štíři tohoto rodu byli několikrát vysazeni nebo zavlečeni do Česka. V Praze Krči existuje kolonie pravděpodobně ''[[Euscorpius tergestinus]]''.
Na Moravě, v její nejjižnější části je možný výskyt štíryštíra ''[[Euscorpius italicus]]'', který však nebyl nikdy doložen. Bylo nalezeno několik štírů tohoto druhydruhu, ale je možné zavlečení.
 
== Jedovatost ==
 
Všichni tito štíři jsou pro člověka neškodní a ani nejsou příliš útoční. Bodnutí má na člověka minimální účinky, není téměř bolestivé. Obecně se účinky přirovnávají k bodnutí vosy, ale pravdou je, že jed je velice slabý a stěží jej lze srovnávat s vosou. Štíry rodu Euscorpius lze přenášet bez pomoci pinzety i holou rukou. Štír se nesnaží bodnout a považuje ruku za úkryt, zvláště když je ve stínu. Takto lze přenášet většinu štírů. Neměli bychom však takto přenášet jedovaté nebo agresivní druhy. Setkal jsem se s bodnutím štírem ''[[Euscorpius oglasae]]'', kdy se jednalo o nervozní březí samici. Bodnutý pociťoval svědění.
 
== Druhy ==