Stejnosměrný motor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
gramatické chyby značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
Stejnosměrný motor se skládá z [[Rotor (elektrotechnika)|rotor]]u (upevněn na hřídeli) a [[stator]]u (pevná část elektromotoru). Jeden z nich (rotor/stator) musí být vždy [[elektromagnet]], druhý může být buď také elektromagnet nebo také permanentními [[magnet]]. Kotvou je označován elektromagnet, na kterém dochází k přepólování napájení jeho vinutí (buď pomocí [[Komutátor (elektrotechnika)|komutátoru]] nebo řídícím elektronickým obvodem). Kotva může být na statoru i na rotoru (podle konstrukce motoru).
Magnetické toky budícího vinutí a [[Kotva (elektrotechnika)|kotvy]] na sebe silově působí. Stejné póly se odpuzují a
Snížením velikosti budícího proudu se snižuje velikost [[magnetický tok|magnetického budícího toku]]. Odbuzením statoru se zvyšují otáčky motoru (při konstantním momentu zátěže a napětí), podle vztahu U=KΦω, který je odvozen ze vztahu U=B''I''v, kde U − indukované napětí v kotvě, K − konstanta stroje, Φ − budící tok, ω − úhlová rychlost vodičů kotvy, ''l'' − délka vodiče, v − rychlost vodiče v magnetickém poli. Snížením velikosti proudu v kotvě se snižuje se velikost kroutícího momentu na hřídeli (při konstantních otáčkách a napětí), podle vztahu M=KΦI, který je odvozen ze vztahu F=BI''l'', kde je M − kroutící moment, K − konstanta stroje, Φ − budící tok, I − proud kotvou, F − síla, ''l'' − délka vodiče. Při konstantním buzení narůstá lineárně výkon motoru od nuly až do jmenovitých otáček P=ωM. Po dosažení jmenovitých otáček dochází k odbuzování a tím klesá hyperboliky moment motoru M=P/ω.
| |||