Uralské jazyky: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 rokem
formulace
(rozšíření úvodu)
(formulace)
* [[Samojedské jazyky]]
}}
'''Uralské jazyky''' jsou [[jazyková rodina]], jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní [[Evropa|Evropě]] a asi 30 tisíc obyvatel severní [[Sibiř]]e. Dělí se na větev [[Ugrofinské jazyky|ugrofinskou]] a (mnohem menší) [[Samojedské jazyky|samojedskou]]. Nejvyšší význam a postavení mezi uralskými jazyky mají [[maďarština]], [[finština]] a [[estonština]], které jsou státními úředními jazyky v [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Finsko|Finsku]] a [[Estonsko|Estonsku]] a tedy ipatří jedněmii zmezi úředníchúřední jazykůjazyky [[Evropská unie|Evropské unie]]. Řada dalších uralských jazyků má postavení lokální úřední řeči v různých autonomních republikách a oblastech v [[Rusko|Ruské federaci]].
 
Areál rozšíření uralských jazyků je nesouvislý, zahrnuje velkou část [[Skandinávie]] a [[Pobaltí]], část [[Povolží]], nejzazší severovýchod Evropy, severozápadní Sibiř a část [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyru]]. Izolovaný uralský ostrov ve střední Evropě tvoří maďarština, která ovšem zastupuje více než polovinu rodilých mluvčích všech uralských jazyků.