Josef Koždoň: Porovnání verzí

Přidáno 483 bajtů ,  před 1 rokem
bez shrnutí editace
(oprava kat.)
V období [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] usiloval o uznání slezské národnosti rakouskými orgány, k čemuž nedošlo kvůli činnosti polských nacionalistů. Po [[první světová válka|první světové válce]] byl zastáncem vzniku autonomního Rakouského Slezska, které mělo být následně připojeno k deklarovanému samostatnému Hornímu Slezsku. V období [[Československo-polský spor o Těšínsko|česko-polského sporu o Těšínsko]] se přikláněl k [[Češi|Čechům]] a očekával jejich podporu v otázkách [[autonomie]]. V roce [[1918]] byl unesen Poláky a uvězněn v [[Krakov]]ě, odkud byl po měsíci propuštěn na základě českých a německých intervencí. Poté se přechodně usadil v Moravské [[Ostrava|Ostravě]].
 
V roce [[1921]] se snažil přesvědčit [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka]] k&nbsp;udělení autonomie pro tu část Těšínska, která zůstala Československu. To bylo přislíbeno, leč nezrealizováno. V&nbsp;témže roce se stal starostou Českého Těšína., Tutokdyž funkcive vykonávalvolbách 12. dočervna okupace1938 československése částijeho [[Těšínsko|Těšínskéhokandidátní Slezska]]listina [[Polsko|Polskem]],sdružila kdys muselPoláky v&nbsp;rocea [[1938]]Sudetoněmecká opustitstrana|Sudetoněmeckou Český Těšín a&nbsp;do roku [[1939stranou]] pobýval v&nbsp;Opavě.<ref>{{Citace V&nbsp;letech [[1940]]–[[1944]] působil v&nbsp;Těšíně jako ředitel Slezské lidové banky (tato banka byla vlastně hospodářskou základnou přívrženců slezské autonomie).periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Z volebního ruchu
| periodikum = Svoboda
| datum vydání = 10. 6. 1938
| ročník = 20
| číslo = 136
| strany = 5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:bf8823f2-610f-4737-956d-4b8cd2941998?page=uuid:f83fb0bc-fc7a-11e3-87fc-90b11c419e63&fulltext=jasenka
}}</ref> Tuto funkci vykonával až do okupace československé části [[Těšínsko|Těšínského Slezska]] [[Polsko|Polskem]], kdy musel v&nbsp;roce [[1938]] opustit Český Těšín a&nbsp;do roku [[1939]] pobýval v&nbsp;Opavě. V&nbsp;letech [[1940]]–[[1944]] působil v&nbsp;Těšíně jako ředitel Slezské lidové banky (tato banka byla vlastně hospodářskou základnou přívrženců slezské autonomie).
 
Koncem roku 1944 byl Koždoň evakuován před blížící se [[Rudá armáda|Rudou armádou]] do [[Německo|Německa]]. Cestou si uvědomil, že nechce opustit milované Slezsko; v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]] se rozloučil se svou ženou a&nbsp;vydal se zpět do Českého Těšína. Zde byl krátce internován a&nbsp;díky podpoře [[Česká strana národně sociální|národních socialistů]] posléze zbaven obvinění z&nbsp;kolaborace. Československá vláda rovněž zamítla žádost o&nbsp;jeho vydání do Polska. Neúspěchem skončil i&nbsp;pokus o&nbsp;jeho únos, naplánovaný velitelstvím polských jednotek soustředěných za řekou [[Olše (řeka)|Olší]] (krátce po konci války se znovu vyhrotil čs.-polský spor o&nbsp;Těšínsko). Po útoku tyčí a&nbsp;kameny, provedeném dvěma mladými Poláky, se Koždoň přestěhoval do Opavy, kde v&nbsp;roce [[1949]] zemřel na [[Diabetes mellitus|cukrovku]] v&nbsp;[[hospic]]i Marianum. Pochován je v&nbsp;Opavě; jeho symbolický hrob ([[kenotaf]]) je také na českotěšínském hřbitově.
Neregistrovaný uživatel