Jan Antonín Baťa: Porovnání verzí

Narodil se v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]] v [[Dům č.p. 2 v Rybárnách|domě č.p. 2]] z druhého manželství obuvníka [[Antonín Baťa starší|Antonína Bati]]. Jeho původní křestní jméno znělo Jan Karel. Později si je změnil na památku svého otce na Jan Antonín. Vyrůstal v Uherském Hradišti, po otcově smrti pouze s&nbsp;matkou Ludmilou a čtyřmi vlastními sourozenci. V roce 1908, když mu bylo 10 let, byl bratrem z otcova prvního manželství Tomášem Baťou „vyžádán“ spolu s bratry Bohuslavem a Leopoldem do [[Zlín]]a. Ve Zlíně navštěvoval základní školu. Z učitelů si nejvíce vážil učitele Aloise Hradila, který především kladl důraz na [[deklamace|deklamaci]]<ref>J. A. Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s. 76.</ref> a jemuž později přičítal svoji schopnost se vyjadřovat i&nbsp;literárně. Po skončení základní školy nastoupil v roce [[1912]] jako příručí – učeň v bratrově továrně. O dva roky později odjel na „[[vandr]]“. Pracoval u firmy August Wessels, Schuhfabrik, v [[Oberhausen]]u v&nbsp;[[Německo|Německu]], kde jej zaujal tzv. „autocall“, tovární rozhlas, v té době horká novinka. Na druhou stranu jej rozesmála „kniha zpráv“, která se již ve Zlíně nepoužívala. Poté odjel do [[Stuttgart]]u, kde se ucházel (neúspěšně) o práci u bratří Sieglů v jejich obuvnickém podniku [[Salamander Schuhe|Salamander]]. Poté cestoval po [[Rýn]]ě, kde studoval systém plavebních komor a logistiku pohybu zboží po této řece, také podle svých slov si zpíval často v&nbsp;duchu píseň: