Wikipedie

Poštorná: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m nevhodné tučné písmo
oprava překlepu a drobná doplnění
Řádek 35:
Od [[Chorvati|charvátské]] kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála [[Slované|slovanských]] obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s [[Moravští Slováci|Moravskými Slováky]] z přilehlého [[Podluží]] a vytvořilo svébytný [[folklór]] kombinující podlužácké a charvátské prvky.
 
Roku 1920 byla Poštorná jako součást [[Valticko|Valticka]] včleněna do [[Československo|Československa]], země [[Morava|moravské]], politickéhoa připojena k politickému okresu [[Hodonín]]. V letech 1938–45 byla v rámci [[Sudety|Sudet]] (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí [[Nacistické Německo|Německa]]. Od roku 1949 patřila do nově vzniklého [[Okres Břeclav|okresu Břeclav]] a roku 1974 byla k Břeclavi připojena.
 
== Geografie ==
Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je většinou plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cíhlářskécihlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]].
 
Poštorná sousedí na severu s [[Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]], na východě s vlastní Břeclaví, na západě s [[Valtice|Valticemi]] a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (obec [[Bernhardsthal]]).
Řádek 83:
 
== Doprava ==
Poštornou prochází [[Silnice I/55|silnice I/55]] z Břeclavi na hraniční přechod do [[Rakousko|rakouského]] [[Reintal|Reintalu]], z níž se zde odpojuje [[Silnice I/40|silnice I/40]] do [[Mikulov|Mikulova]] a z ní pak silnice III/41417 do Charvátské Nové Vsi a Lednice. DlouhodoběZ sehistorických plánujei výstavbasměrových silničníhodůvodů obchvatuje jižnějako okolohlavní silnice značena trasa Břeclav–Lednice. Na jižním okraji čtvrti se ze silnice I/55 odpojuje ještě silnice III/05529 vedoucí na státní hranici směr Bernhardsthal – [[Hohenau an der March|Hohenau]], není však značena, je přerušena železniční tratí a z větší části je prašná nebo štěrková.
 
Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.
Prochází tudy také několik [[Železnice|železnic]], z toho stanici (jménem ''Boří les'') zde má [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať 246 Břeclav–Znojmo]], z níž se zde odpojuje [[Železniční trať Břeclav–Lednice|trať 247 do Lednice]] se stanicí ''Poštorná''. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou [[Břeclav (nádraží)|stanici Břeclav]] a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo [[Městská autobusová doprava v Břeclavi|městskou hromadnou dopravou]].▼
 
▲Prochází tudy také několik [[Železnice|železnic]], z toho stanici (jménem ''Boří les'') zde má [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať 246 Břeclav–Znojmo]], z níž se zde odpojuje [[Železniční trať Břeclav–Lednice|trať 247 do Lednice]] se stanicí ''Poštorná''. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou [[Břeclav (nádraží)|stanici Břeclav]] a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo [[Městská autobusová doprava v Břeclavi|městskou hromadnou dopravou]] (linky [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|IDS JMK]] č. 561, 562, 563, 566, 567, 568 a 569).
 
== Pamětihodnosti ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Poštorná“