Hasištejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
lf značka: editace z Vizuálního editoru |
Návštěvnost, přesun referencí |
||
Řádek 22:
| web = [http://www.hasistejn.cz/ www.hasistejn.cz]
}}
[[Hrad]] '''Hasištejn''' ({{Vjazyce2|de|''Hassenstein''}}) leží na [[Česko|české]] straně [[Krušné hory|Krušných hor]] nad obcí [[Místo]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 627 metrů. Je jedním z nejstarších hradů severozápadních Čech, též rodištěm a sídlem významného aristokrata a humanisty [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]]. Od roku 1963 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka ČR]].<ref
== Historie ==
Řádek 29:
[[Soubor:hassenstein ueberblick.jpg|thumb|left|Pohled na hrad z [[bergfrit]]u]]
Je možné, že gotický hrad nechal postavit král [[Václav II.]]<ref name="durdik"/> Od roku 1348 byl hrad v držení rodu [[Šumburkové|pánů ze Šumburka]]. Císař a král [[Karel IV.]] jim jeho držbu roku 1351 prodloužil i s panstvími [[Přísečnice]] a [[Schlettau]]. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a zastavit jej směli nanejvýš na devět let. Šumburkům hrad patřil až do roku 1412, kdy ho přenechali Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna.<ref name="andel"/> Ten se dostal do sporů s [[Václav IV.|Václavem IV.]] a spolčoval se s loupeživými rytíři, se kterými přepadávali královské statky. Královské vojsko proto pod velením [[Mikuláš Chudý z Újezda|Mikuláše Chudého z Lobkovic]] hrad po dvouměsíčním obléhání dobylo a král Hasištejn ihned Mikuláši zastavil. Od roku 1421 ho Mikuláš získal jako dědičné korunní léno. Jeho vnuk, vzdělaný humanista [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]], zde žil trvale od roku 1490<ref name="Sedmička"/> a nechal hrad výrazně rozšířit. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 shořela.
Hrad dále vlastnili různí příslušníci Lobkoviců a jeden čas i [[Šlikové|Šliků]]. Po konfiskaci majetku [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela z Lobkovic]] vlastnil sedm osmin hradu císař [[Rudolf II.]] Roku 1606 je od něj koupil Linhart starší Štampach ze Štampachu.<ref name="andel"/> Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] a během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku 1622 byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18. století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Ten v roce 1976 vyhořel. Obě budovy hostince před požárem jsou zachyceny ve čtvrtém dílu seriálu [[30 případů majora Zemana]] ''Hon na lišku'' jako Čadkova chata („Liščí doupě“).<ref>[http://www.filmovamista.cz/200-Hon-na-lisku Filmovamista.cz Hon na Lišku]</ref> Nový, menší hostinec byl postaven v roce 1995. Je na něm pamětní deska připomínající návštěvu [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goetha]] v roce 1810.<ref name="Tipy na výlet"/>
== Stavební podoba ==
[[Soubor:Burg hassenstein.jpg|thumb|upright|Bergfrit]]
Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]]. Nejstarší stavební fáze patří k [[Hrad bergfritového typu|hradům bergfritového typu]]. [[Bergfrit]], obehnaný plášťovou hradbou, zaujal nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stojí věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. Její existence podporuje královské založení hradu.<ref name="zaruba"/>
Někdy po obléhání roku 1418 byl hrad výrazně rozšířen. Na východní straně jádra bylo zřízeno rozlehlé nádvoří postavené nad klenbou velkého sklepa, který využil prostor původně velmi strmého svahu. Na nádvoří se vstupovalo přes šíjový příkop čtverhrannou, dovnitř otevřenou branou. Hrad byl navíc obehnán [[parkán]]ovou hradbou se dvěma nevýraznými baštami na západní straně.
Řádek 74 ⟶ 42:
Během pozdně gotické přestavby za Lobkoviců bylo opevnění hradu znovu rozšířeno. Před šíjovým příkopem vznikla nová hradba s věžovou branou a čtverhrannou [[Bateriová věž|bateriovou věží]]. Obě věže byly směrem k hradu otevřené. Hradbu chránil další příkop. Na návrší, odkud mohl být hrad účinně ostřelován z děl, byla postavena valy opevněná předsunutá bašta s věží opatřenou břitem. Dvojice nových bašt zpevnila parkánovou hradbu na západní straně. V jádře byl navíc pod bergfritem postaven nový palác, ze kterého se dochovala především východní zeď s [[arkýř]]i.
==
{| class="wikitable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+ Návštěvnost hradu<ref name="navstevnost_2015-2017"/>
|-
! Rok !! Počet návštěvníků
|-
|
|-
| 2016 || 16 120
|-
|
|}
Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo vzdálené asi jeden kilometr. Od motorestu Ušák na [[Silnice I/13|silnici I/13]] na hrad vede modře značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]], z obce Místo žlutá.<ref name="Zříceniny hradů"/> Obec Místo, které hrad patří, zde pořádá každoročně řadu společenských akcí (např. Fesťáček) pro veřejnost a plánuje zpřístupnit bývalou konírnu, kde chce vybudovat stálou výstavku.<ref name="Sedmička"
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="pk">{{MonumNet
| název = Hrad Hasištejn
| ID = 136676
| datum = 2018-12-20
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| kapitola = Hasištejn
| strany = 150
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III
| kapitola = Hasištejn – hrad
| strany = 129–131
}}</ref>
<ref name="Sedmička">{{Citace periodika
| autor = Vladimír Vacula
| titul = Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů
| periodikum = Mladá fronta – Sedmička Liberec a Jablonec
| odkaz na periodikum = www.sedmička.cz
| rok = 2010
| měsíc = srpen
| ročník = II
| číslo = 32
| strany = 22
}}</ref>
<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| jméno = Vladimír
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-86212-10-6
| kapitola = Hrad Hasištejn
| strany = 37
}}</ref>
<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Novák
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 = Přeučil
| jméno2 = František
| příjmení3 = Prchlík
| jméno3 = Zdeněk
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1998
| kapitola = Hasištejn
| strany = 75
| id = 27-005-98
}}</ref>
<ref name="zaruba">{{Citace sborníku
| příjmení = Záruba
Řádek 109 ⟶ 141:
| isbn = 978-80-86531-10-6
| strany = 287–304
}}</ref>
<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
| datum přístupu = 2020-03-11
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| formát = PDF online
| strany = 25
}}</ref>
</references>
| |||