Tannhäuser: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m řešení odkazů v odkazech; kosmetické úpravy
Řádek 16:
<!-- není ještě v infoboxu místo a čas konání=[[Durínsko]], [[13. století]]|přibližná délka=cca 235 min (4 hodiny) -->
}}
'''Tannhäuser''' ({{Vjazyce2|de|'''''Tannhäuser und der Sängerkrieg auf Wartburg'''''}}) je romantická opera německého skladatele [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]. Skládá se ze tří dějství. Děj se odehrává v&nbsp;[[Durynsko|Durynsku]], konkrétně na hradě [[Wartburg]] a v&nbsp;jeho okolí. Světová premiéra se konala [[19. říjen|19.&nbsp;října]] [[1845]] v&nbsp;Královském dvorním divadle v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]], dnešní [[Semperoper]]. Je to v pořadí pátá Wagnerova [[opera]]. Vkládal do ní své naděje, protože ho měla vytrhnout z měšťanského života, kterým opovrhoval.
 
Tannhäuser se dočkal mnoha zpracování, například sám Wagner utvořil, kromě původní Drážďanské verze, i&nbsp;speciální Pařížskou verzi, obohacenou o mnohé prvky romantické opery. Přestože tato opera byla pro Wagnera srdeční záležitostí, nikdy se nedočkala definitivní podoby. Wagnerova vdova Cosima vystihla tuto situaci, když řekla: „''Wagner dluží světu svého Tannhäusera. Jeho úmysl vytvořit tak dokonalého Tannhäusera přerušila smrt.''“ V&nbsp;současnosti se na divadelních scénách preferuje Pařížská verze.
 
V [[České země|Českých zemích]] se konala premiéra 25. listopadu 1854 ve [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]], představení řídil [[František Škroup]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/6280 |datum přístupu=2018-10-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181022232739/https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/6280 |datum archivace=2018-10-22 |nedostupné=ano }}</ref>
Řádek 69:
== Scénografie ==
 
* 1.jednání:
** 1. obraz - ve Venušiny jeskyni
** 2. obraz - na lesní loučce u potoka
Řádek 80:
 
==== 1. obraz ====
Opera začíná velkou orchestrální předehrou tzv. „hudbou bakchanálií“. Ve Venušině jeskyni se odehrávají divoké orgie. Tannhäuser se probouzí ve Venušině náručí. Je prosycen životem, naplněným jen životní rozkoší. Touží se vrátit na zem mezi lidi a žádá Venuši, aby ho propustila. Marně ho Venuše všemožně zdržuje. Tannhäuser se nezalekne ani její kletby, aby ve světě nikdy nenašel klid a štěstí a jménem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] se vysvobozuje ze zajetí nemravného světa bohyně lásky.
 
==== 2. obraz ====
Řádek 86:
 
=== Druhé dějství ===
Alžběta šťastně pozdravuje síň, do které od té doby nevkročila, a kde ho nyní znovu uvidí (árie „''Dich teure Halle''“). Wolfram přivádí Tannhäusera a mladí lidé si oboustranně vyznávají náklonnost. Wolfram, který tajně miluje Alžbětu, vyslechne tento rozhovor a loučí se s nadějí na štěstí. Přicházejí zpěváci a hosté na přátelský pěvecký zápas (sbor „''Freudig begrüßen wir die edle Halle''“). Námětem zpěvů má být láska a vítěz může Alžbětu požádat o ruku. Jako první vystoupí Wolfram a opěvuje čistou, ctnostnou lásku. Tannhäuser mu oponuje a tvrdí, že pravou podstatou lásky je zklidnění tělesné touhy. Tannhäuserova slova odmítnou i další zúčastnění zpěváci – Walter von der Vogelweide a Biterolf. Vystupňuje svá tvrzení a začne slovně útočit na ostatní. Wolfram se snaží zachránit situaci vznešeným hymnem na lásku, který inspirovalo jeho zřeknutí se Alžběty. Ale Tannhäuser mu nato odpoví hymnem na Venuši. V sále nastane zděšení, rozhořčení rytíři tasí meče. Alžběta se vrhne mezi ně a prosí, aby dali hříšníku možnost pokání. Tannhäuser se vzpamatuje z šílenství. Pozná, že zase prohrál svůj život a přijímá [[lankrabě]]cí radu, aby šel jako poutník do Říma a poprosil papeže o odpuštění.
=== Třetí dějství ===
Je podzim. Alžběta klečí před obrazem Matky Boží a modlí se za Tannhäusera. Přicházejí poutníci z Říma, Tannhäuser však mezi nimi není. Alžběta prosí Pannu Marii, aby mohla obětovat svůj život za jeho spasení. Odmítá Wolframův doprovod a vrací se domů. Setmělo se. Do ticha zní Wolframovům večerní píseň (ária „''O du mein holder Abendstern''“). Pod rouškou noci se blíží zoufalý Tannhäuser. Zamaskoval se jako poutník. Papež mu odepřel rozhřešení a proklel ho: Spasen bude jen tehdy, když se suchá hůl v papežově ruce zazelená. Zoufalství, vzdor a nenávist k světu ho vrhnou zpět k Venuši. Marně ho Wolfram přemlouvá, Tannhäuser začne vzývat Venuši. Venušina jeskyně se vynoří ze země a otevře se. Bohyně lásky ho vábí k sobě. Wolfram ho v poslední chvíli zachrání zvoláním Alžbětina jména. Venuše zmizí. Z hradu schází pohřební průvod s Alžbětinou rakví. Její smrt vykoupila jeho vinu. Tannhäuser na to v rozrušení umírá. Přicházejí noví poutníci se zprávou o zázraku: Suchá hůl se v papežově ruce zelenala. (Sborové finále „''Heil! Heil! Der Gnade Wunder Heil!''“.)
 
Řádek 99:
* {{Commonscat|Tannhäuser (Wagner)}}
* {{ND titul|2648}}
* [https://imslp.org/wiki/Tannh%C3%A4user,_WWV_70_(Wagner,_Richard)| Volně přístupné partitury opery ''Tannhäuser'' Richarda Wagnera v projektu [[International Music Score Library Project|IMSLP]]]
 
{{Opery Richarda Wagnera}}