Dolní konzistoř: Porovnání verzí

Přidáno 220 bajtů ,  před 1 rokem
ref
(král a stavy)
(ref)
Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí|administrátora]] [[Utrakvismus|utrakvistické církve]] v době, kdy [[Papežská kurie|římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Protože [[Horní konzistoř|katolická konzistoř]] (s [[administrátor pod jednou|administrátory]] pro katolíky) sídlila na [[Hradčany|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] v [[Karlova kolejKarolinum|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]].
 
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.<ref name="macek">{{Citace monografie
| příjmení1 = Macek
| jméno1 = Josef
| titul = Víra a zbožnost v jagellonském věku
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2001
| strany = 103–104
}}</ref>
 
Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo:
 
Administrátory i členy dolní konzistoře od roku [[1562]] jmenoval [[král]], nedbaje na dosavadní zvykové právo stavů. Teprve [[Rudolfův majestát]] ([[1609]]) vrátil dolní konzistoř do moci stavů.
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}