Horácko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění informací a literatury značky: možné subjektivní formulace možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
[[Soubor:Kroj Rouchovany.jpg|náhled|250px|[[Rouchovany|Rouchovanský]] horácký kroj, který podle tradice navrhl v roce 1931 národopisný badatel [[Vratislav Bělík]].]]
'''Horácko''' je rozsáhlá [[Etnografie|etnografická]] oblast na rozhraní [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]], skládající se z několika menších podoblastí. V [[19. století]] byl tento pojem širší a platil spíše pro území na Moravě.<ref>Horáci. In ''Ottův slovník naučný''. Díl XI. Praha: J. Otto, 1897. S 558–560. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n570 Dostupné online.]</ref> Pojem [[České Horácko]] byl vytvořen analogicky k [[Moravské Horácko|Moravskému Horácku]]. V současné době největší část Horácka spadá do [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]], folkloristé označují jako Horácko pruh území od
| příjmení = Blažek
| jméno = Tomáš
Řádek 87:
}}</ref> Na hlavu patřily klobouky se širokou střechou nebo několik druhů čepic.Starší nízké střevíce vystřídaly během 19. století vysoké selské kožené holínkové boty.
Ženy dlouho zůstaly u kanafasových a vlněných sukní. Na [[Severní Moravské Horácko|severním Horácku]] jim říkaly „šarky“ a „mezulánky“, na Podhorácku „dělanice“. K nim si uvazovaly podle příležitosti nejrůznější zástěry. Na svátek většinou nosily kabátky ze vzorovaných látek nebo hedvábí a na krk často bílý vyšívaný nebo barevný vzorovaný šátek. Na hlavu, podobně jako v jiných oblastech Moravy vázaly velké bavlněné šátky s červenou půdou a širokou květovou bordurou, zde byly nazývány „sackými“ či „sakskými“ šátky. Svobodná děvčata na severním Horácku nosila do kostela půlkové uzlíčkové čepečky, tzv. "škařoupky". Bohaté selky kromě toho na velké svátky nosily vysoké čepce ze zlatého nebo stříbrného dracounu či z černé krajky. Na jižním Horácku se jiný čepec - s modrou stuhou na okraji - tzv. koleno, převazoval vyšívanou půlkou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mátlová-Divoká
| jméno = Jiřina
Řádek 104:
Od konce 19. století byl místo regionálního [[kroj]]e Horácka používán v mnoha obcích [[Moravské kroje|kroj kyjovský]]. Mnoho Horáků dnes ani neví, jak jejich kroj vypadal.<ref name=":0" />
Na Jihlavsku se zachovaly naprosto odlišné kroje, charakteristické jen pro tuto oblast. Mužský kroj byl laděný do černa, ženy měly modré či šedé sukně a k nim leštěnou modrou či černou zástěru, červené punčochy a brokátové hluboce vystřižené živůtky, šněrované červenou stuhou. Na hlavě velký červený šátek, zvaný „konec“.
Byl to kroj bývalého německého [[Jihlavský jazykový ostrov|Jihlavského jazykového ostrova]], který odděloval [[Severní Moravské Horácko|severní Horácko]] od jižního. Němci v okolí [[Jihlava|Jihlavy]] a slovanské obyvatelstvo v okolí [[Luka nad Jihlavou|Luk nad Jihavou]] a [[Velký Beranov|Velkého Beranova]] mu zůstali věrni až do konce 2. světové války, kdy byli Němci odsud vyhnání a nejstarší babičky kroj dotrhaly. Dnes můžeme vidět takto oblečeny jen členy folklorního souboru Vysočan nebo Pramínek z Jihlavy, a to pouze při vystoupeních.
=== Architektura ===
V horských polohách [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]] můžeme dodnes najít příklady roubené architektury, stejně tak jako rozložitých zděných usedlostí. Náležejí k typu tzv. [[Horácký dům|horáckého domu]]. Charakteristická je štítová orientace, střecha krytá [[Šindel|šindelem]] nebo bohatě skládaná [[lomenice]] nebo okapová stříška<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Frolec, Václav, author.
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lidová architektura : encyklopedie
| url = http://worldcat.org/oclc/501317887
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany = 63
| isbn = 978-80-247-1204-8
| isbn2 = 80-247-1204-0
| oclc = 501317887
}}</ref>. Naopak na jihu (Telečsko, Dačicko) se mnoho dřevěných roubených staveb nedochovalo, zato zde máme krásné příklady štukových fasád na štítech zděných domů, stavěných často z kamene<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kovářů, Věra, 1932-
| titul = Venkovské stavby na Moravském Horácku
| url = http://worldcat.org/oclc/614281024
| vydavatel = Sursum
| isbn = 978-80-7323-197-2
| isbn2 = 80-7323-197-2
| oclc = 614281024
}}</ref>.
Na Podhorácku se setkáme s typem domu, odkazujícím k podunajskému prostoru<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuca, Jan, author.
| titul = Venkovské stavby na jižním Podhorácku
| url = http://worldcat.org/oclc/910738146
| isbn = 978-80-7485-013-4
| isbn2 = 80-7485-013-7
| oclc = 910738146
}}</ref>. Je stavěn z hlíny, nejčastěji z nepálených cihel, zvaných zde "truple". V minulosti byly střechy kryty převážně [[Došek|doškem]], během 19. století se hlavní krytinou staly pálené tašky. Původní štítová orientace byla postupně vytlačována okapovou.
<br />
=== Folklorní soubory ===
Horáckem a jeho tradicemi se zabývá více folklorních souborů, v roce [[1955]] byl založen šestnáctičlenný soubor ''Třebíčan''. Roku [[1957]] mu byl tehdejším třebíčským Městským národním výborem propůjčen čestný název ''Třebíčan'' a do roku 1990 měl za sebou již více než tisíc představení v různých zemích Evropy.<ref>{{Citace periodika
| |||