Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Přidáno 1 028 bajtů ,  před 5 měsíci
+obr, wl, úprava textu, uspořádání staveb dle data, lit
(→‎Život: +bratři, život chronologicky)
(+obr, wl, úprava textu, uspořádání staveb dle data, lit)
{{Infobox - umělec
| jméno = Kryštof Dientzenhofer
| obrázek = Ruhmeshalle Muenchen Chr. Dienzenhofer Baumeister-1.jpg
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]]
| hnutí = [[baroko]]
}}</ref>) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]] [[Německo|německého]] původu. Proslavil se jako významný [[architekt]] vrcholného [[Baroko|baroka]].
 
Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například [[Lurago|Luraga]], [[Giovanni Domenico Orsi|Orsiho,]] či [[Francesco Caratti|Carattiho]]. Nejvíce si však cenil italských mistrů [[Francesco Borromini|Borrominiho]] a zejména [[Guarino Guarini|Guariniho]].
 
== Život ==
* Wolfgang (1648–1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v [[Amberg|Ambergu]]
* Leonhard (1660–1707), např. nová biskupská rezidence v [[Bamberk|Bamberku]]
* Johann (1663–1726), např. klášterní kostel v Banzu[[Klášter Banz|opatství Banz]] nebo zámek v[[Weißenstein (Pommersfelden )|Weißenstein]]
 
Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|zámku v Ostrově]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]].
 
Roku 1698 začal působit v Chebu,. pozdějiV stavělzápadních dvůr zámečkuČechách v dalších letech realizoval řadu staveb např. pro [[HamrníkyKlášter Teplá|tepelské premonstráty]] (zámekmj. [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Hamrníkáchkostel Narození svatého Jana Křtitele]] nebov Úterý, [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v Chebu nebo obnovovací práce hospodářského dvora a zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]]). O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.
 
Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].
 
== Dílo ==
Pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Spolehlivě je ovšem doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství nížeprojektů uvedenýchněkterých staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Působil jako klášterní stavitel [[Broumovský klášter|břevnovsko-broumovského kláštera]] a také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a v Praze. K dalším zajímavým pracím se řadí například přestavba [[Písecká brána|Písecké brány]] pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým nejtalentovanějším synem Kiliánem Ignácem.
 
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. PůsobilNesporně působil jako klášterní stavitel [[Broumovský klášter|břevnovsko-broumovského kláštera]] a také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u ai v Praze. K dalším zajímavým pracím se řadí například přestavba [[Písecká brána|Písecké brány]] pražského opevnění na Brusce nebo [[Dům U Zlaté lilie|dům U zlaté lilie]] na Malém náměstí na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým nejtalentovanějším synem Kiliánem Ignácem, u něhož brzy rozpoznal jeho výtvarný talent.
Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Pro jeho stavby je typické i dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky.
 
=== StavbyNěkteré stavby v Praze ===
Spolehlivě je doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] – Hradčany, dnes [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]], pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]] – [[Hradčany]] (1698–1708)
 
* [[Kaiserštejnský palác]] – [[Malá Strana]] (kolem 1700)
=== Stavby v Praze ===
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; autorství sporné<ref >{{Citace monografie
* [[Pražská Loreta|Loreta]] – [[Hradčany]]
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] – Hradčany, dnes [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]], pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
* Dům U bílé kuželky (čp. 66) – [[Malá Strana]]
* [[Břevnovský klášter]]
* [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech
* Weisbírovský dům (čp. 13) – Strana
* Rožmberský dům (čp. 63) – Hradčany
* [[Kaiserštejnský palác]] – Malá Strana
* [[Vrtbovský palác]] – Malá Strana
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|Kostel svatého Jana Nepomuckého]] – Hradčany
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|Kostel Nejsvětější Trojice]] – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilika svaté Markéty]] – [[Břevnovský klášter|klášter]]
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref >{{Citace monografie
| editoři = [[Pavel Vlček]]
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana
| isbn = 80-200-0771-7
| strany = 91
}}</ref>, Malá Strana (1703–1711)
* Dům U bílé kuželky (Míšeňská čp. 66) – [[Malá Strana]] (1708–1710)
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|Kostel Nejsvětější Trojice]] – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] (1708–1713)
*[[Břevnovský klášter]] s [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilikabazilikou svaté Markéty]] – [[Břevnovský klášter|klášterBřevnov]] (1709–1722)
* [[Pražská Loreta|Loreta]], hlavní průčelí a postranní kaple[[Hradčany]] (1711–1722)
* [[Vrtbovský palác]] – Malá Strana (1712–1720)
* Weisbírovský dům (U dvou panen, Tomášská čp. 13) – Malá Strana (1714–1722)
*Rožmberský dům (Náprstkova čp. 213) – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] (kolem 1716)
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|Kostel svatéhosv. Jana Nepomuckého]] u [[Klášter voršilek (Praha)|kláštera voršilek]] na Hradčanech – Hradčany (1720–1722)
 
=== StavbyNěkteré stavby mimo Prahu ===
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel Narozenísvaté svatéhoMáří JanaMagdaleny, Křtitele[[Skalka (ÚterýMníšek pod Brdy)|KostelSkalka Narozeníu svatéhoMníšku Janapod KřtiteleBrdy]] – nejisté(1692–1693)<ref name="NEČVU" /> (1965–1698), [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]
*[[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]], [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] – nejisté (1695–1698)<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] – sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701), [[Chlum Svaté Maří]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté MáříMaří Magdaleny]], [[Chlum Svaté Maří]] – sporná účast (1692-16931690–1701)<ref name="NEČVU" /> – [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]]
* Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" /> – [[Cheb]] (1698–1701)
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]], (1699–1711)[[Smiřice]] – podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě, [[Smiřice]](1699–1711)
* Klášterní kostel Paulánů, (1702–1711)[[Obořiště]] – připsáno (1702–1711)<ref name="NEČVU" />, [[Obořiště]]
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|Kostel svaté Kláry,]] (1703–1711)Cheb Cheb, připsáno (1703–1711)<ref name="NEČVU" />
*obnova hospodářského dvora a [[Hamrníky (zámek)|zámečku v Hamrníkách]] (1706–1708)
* Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – [[Nová Paka]], připisováno<ref name="NEČVU" />
* [[KostelPaulánský svatéhokostel MichaelaPanny archandělaMarie, (Vernéřovice)|Kostel[[Nová svatého MichalaPaka]] (1719–1721)[[Vernéřovice|Vernéřovicepřipisováno u Náchoda]], nejisté(1709–1722)<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|Kostel svatého Michala]], [[Vernéřovice|Vernéřovice u Náchoda]] – nejisté (1719–1721)<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|Kostel svatého Jakuba]] (1720–1723) –, [[Ruprechtice (Meziměstí)|Ruprechtice]] u Náchoda, nejisté (1720–1722).<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer, architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce<ref name="NEČVU" />
 
== Odkazy ==
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 105–215 | isbn = 978-80-7277-415-9 | strany = 204-205}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Preiss
| jméno = Pavel
| příjmení2 = Vilímková
| jméno2 = Milada
| titul = Ve znamení břevna a růží
| vydání = 1
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| počet stran = 340
| strany =
| isbn = 80-7021-013-3
}}
 
=== Externí odkazy ===