Mesiáš: Porovnání verzí

[[Judaismus]] vyhlašuje, že záměr, který [[Bůh]] sleduje při aktu stvoření našeho vezdejšího světa, se stane zjevným, až nastane poslední věk, věk míru a jednocení. Tato idea nachází svůj výraz v konceptu spasitele, seslaného mesiáše. Na základě toho, jak popisuje mesiáše [[kniha Daniel]] <ref>{{Citace bible|Da|7|13}}</ref>, většina židů zpočátku "očekávala nejasně definovanou nebeskou postavu" <ref>{{Citace monografie|jméno=Theodor|příjmení=Much|odkaz na autora=Theodor Much|titul=Kdo zabil rabiho Ježíše?|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=VOLVOX GLOBATOR|isbn=978-80-7207-825-7|stránky=40}}</ref>. V současné době je mesiáš židovským povědomím chápán spíše jako pouhý [[člověk|lidský jedinec]], který bude vyslán Bohem a objeví se na zemi buď tehdy, až si to lidstvo svým chováním vyslouží, nebo po uplynutí doby, kterou Bůh tomuto světu vyměřil. Tento mesiáš se má stát klíčovou postavou při obnovování plné národní a náboženské autonomie židovského národa. Mesiášovy dny zde nastanou tehdy, až se pozemský život prosytí jasným uzřením své jednoty s Bohem a s Jeho účelem. To se však podle [[Talmud|Talmudu]]<ref>[[Jevamot]] 62a</ref> nemá stát dřív, než vyjdou všechny lidské duše z [[Sedm nebes|nebeské sféry]] zvané Aravot, kde jsou střeženy od [[stvoření světa]], aby byly Bohem vdechnuty do lidského těla.<ref>{{Citace monografie|jméno=Elie|příjmení=Munk|odkaz na autora=Elie Munk|titul=Svět modliteb|místo=Praha|rok=2019|vydavatel=Garamond|isbn=978-80-7407-459-2|stránky=37-38}}</ref> Někteří [[Kabala|kabalisté]] věří, že budoucí mesiáš bude mít duši [[Adam]]a, která v minulosti přebývala již v králi Davidovi.<ref>{{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Počátky kabaly|místo=Praha|rok=2009|vydavatel=Malvern|isbn=978-80-86702-52-0|stránky=294}}</ref> Ve spisech autorů, patřících k reformnímu hnutí uvnitř judaismu, lze vysledovat tendenci k odmítání zejména osobnostního aspektu příchodu mesiáše; spíše se v něm zdůrazňuje představa nástupu mesiášského věku jako závěrečného „zlatého věku“ světových dějin.<ref>Lancaster, B. ''Judaismus''. Knižní klub Ikar, Praha, 2000. 247 s. ISBN 80-7202-704-2, str.23</ref>