Asasíni: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 49:
Putoval zpět do rodné [[Persie]] s posláním podlomit tamější moc sunnitských muslimů. Za své sídlo si zvolil v pohoří [[Elborz]] u [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Tam objevil útočiště v podobě slavné a nedobytné pevnosti [[Alamút]]. Hasan měl získat pevnost lstí, když nejprve posádku přesvědčil ke konverzi k ismáílitství, poté se jimi nechal propašovat do pevnosti. Když místní velitel zjistil, že nad pevností ztratil kontrolu, přikývl na Hasanovu nabídku zaplatit za ni 3 000 [[dinár]]ů. Tak měl Hasan získat jeden z nejimpozantnějších hradů středověku za 3 000 dinárů. Tyto události se datují do roku [[1090]] a znamenají počátek „asasinského státu“, který představoval síť hradů a pevností rozprostírající se od [[Írán]]u a [[Afghánistán]]u po [[Sýrie|Sýrii]].
 
Podle legendy nechal Hasan zbudovat na hradě Alamút překrásnou zahradu, kam odváděl asasínské bojovníky zmámené [[hašiš]]em (odtud pojmenování „hašašíni“) a tam jim namlouval, že vstoupili do ráje a že opět do něj vstoupí, pokud budou za něj bojovat a zemřou jako mučedníci. Z asasínů se tak měli stát nebojácní válečníci, kteří se pod příslibem ráje nebáli smrti a umírali s radostí pro svého vůdce. Hasan se jevil jako zbožný a asketický muž, nebo o tuto pověst alespoň usiloval, když měl údajně popravit i svého vlastního syna jen za to, že ho přistihl pít víno (pití alkoholu je pro muslimy zakázané, ale víno se v některých zemích toleruje). Hasan posiloval své pozice po celé Persii, z čehož většina spadala pod [
[Seldžucká říše|Seldžuckou říši]]. Brzy se tedy stává trnem v oku místních vládců a v roce [[1092]] se sultán [[Malikšáh]] rozhodl vojenskou invazí asasíny zničit. Tehdy asasíni provedli svoji první politickou vraždu, když spáchali atentát na sunnitského učence Nizám al-Mulka. Hasan zemřel v roce [[1124]] a svou sektu zanechal v dobrém stavu.
 
== Asasíni v Persii po Hasanovi ==