Verze z 1. 10. 2019, 11:33 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 929 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 3. 2020, 12:31 editovat zrušit editaci BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m →‎Historie: -odkaz na rozc. Přejít na další porovnání →
Řádek 9: Až do 19. století ale bývá „absurdní“ označení odmítavé, [[Pejorativum\|pejorativní]]; na tom je též založena myšlenka „reductio ad absurdum“ čili [[důkaz sporem]]. Ačkoli jisté pochopení pro podivné, zarážející i odporné věci připravil už [[manýrismus]] 16. století, teprve [[romantismus]] v nich začal nacházet hlubší zalíbení: zříceniny, chatrče, zrůdy mohou v divákovi vyvolávat hluboké city a [[sentiment]]. Celkové pochybnosti o tom, že by celek společnosti a světa byl výrazem určitého dobrého nebo rozumného ~~[[pořádek\|~~řádu]], a tušení, že naopak lidská společnost je spíše ne-řád, začínají už v [[19. století]] se ztrátou náboženské víry ([[Sören Kierkegaard]], [[Arthur Schopenhauer]]). Po [[První světová válka\|první]] a zejména po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] se mezi umělci, filosofy i vzdělanci vůbec rozšířil [[nihilismus]] a pocit nesmyslnosti lidského života, podporovaný rostoucí složitostí a tím i nesrozumitelností a neprůhledností společnosti, veřejného života a jeho [[Instituce\|institucí]]. Jedním z jeho prvních projevů byly spisy [[Franz Kafka\|Franze Kafky]], později [[surrealismus]] a různé radikálně revoluční [[ideologie]]. == Absurdní literatura a divadlo ==

Absurdno: Porovnání verzí