Wikipedie

Žofie Jagellonská (1464–1512): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
remodelace článku, doplnění knih a zdrojů
Řádek 1:
{{Upravit bibliografii}}
{{Infobox - panovnice
| barva =thistle
Řádek 17 ⟶ 16:
| dědic =
| choť = [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský]]
| potomstvo =Eliška Alžběta (*/† 1480) <br /> [[Kazimír Braniborsko-Kulmbašský|Kazimír]] (1481–1527) <br /> [[Markéta BraniborskáBraniborsko-Ansbašská|Markéta]] (1483–1532) <br /> [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiří]] ( 1484–1543) <br /> [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofie]] (1485–1537) <br /> Marie<br (*/>†1486) [[Anna Braniborsko-AnsbašskáHohenzollernská|Anna]] (1487–1539) <br /> Barbora<br />(1488–1490) [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht]] (1490–1568) <br /> Fridrich (1491–1497) <br /> [[Jan Braniborsko-AnsbašskáAnsbašský|Jan]] (1493–1525) <br /> [[EliškaAlžběta Braniborsko-AnsbašskáAnsbašsko-Kulmbašská|EliškaAlžběta]] (1494–1518) <br /> [[Barbora Braniborsko-AnsbašskáAnsbašsko-Kulmbašská|Barbora]] (1495–1552) <br /> [[Fridrich BraniborskýBraniborsko-Ansbašský|Fridrich]] (1497–1536) <br /> [[Vilém BraniborskýBraniborsko-Ansbašský-Kulmbašský|Vilém]] (1498–1563) <br /> [[Jan Albrecht BraniborskýBraniborsko-Ansbašský-Kulmbašský|Jan Albrecht]] (1499–1550) <br /> Fridrich AlbrechtAlbert (1501–1504) <br />Ruprecht [[Gumpert Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašský|Gumpert]] (1503–1528)
| rod =
| dynastie =[[Jagellonci]]
Řádek 28 ⟶ 27:
| datum úmrtí = [[5. říjen|5. října]] [[1512]]
| místo úmrtí =[[Ansbach]]
| datum pohřbení = [[1512]]
| místo pohřbení = [[Klášter Heilsbronn]]
| podpis =
}}
'''Žofie Jagellonská''' ([[4. květen|4. května]] [[1464]], [[Krakov]] – [[5. říjen|5. října]] [[1512]], [[Ansbach]]) byla [[Polské království|polskou královnou]], [[Litevské velkoknížectví|litevskou kněžnou]], [[Braniborské markrabství|braniborskou markraběnkou]] ([[1487]]) v [[Ansbach|Ansbachu]] a [[Bayreuth|Bayreuthu]]. Pocházela z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Byla dcerou [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]] a [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběty Habsburské]], dcery [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]]. Dne [[14. únor|14. února]] [[1479]] se provdala za za [[Braniborsko|braniborského]] [[markrabě]]te [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I. Braniborsko-Ansbašského]] ([[1460]]–[[1536]]).<ref group="pozn.">Někdy je uváděn jako Fridrich starší Hohenzollern.</ref> Byla matkou [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta Braniborsko-Ansbašského]], [[Velmistr (rytířské, domácí a záslužné řády)|velmistra]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]].<ref name=":0">{{Citace monografie
'''Žofie Jagellonská''' ([[4. květen|4. května]] [[1464]], [[Krakov]] – [[5. říjen|5. října]] [[1512]], [[Ansbach]]) byla braniborská [[markrabě]]nka z dynastie [[Jagellonci|Jagellonců]].
| příjmení = Duczmal
| jméno = Małgorzata
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Jagiellonowie. Leksykon biograficzny
| vydání = První
| vydavatel = Wydawnictwo Literackie
| místo = Poznań – Kraków
| rok vydání = 1996
| počet stran = 656
| strany = 495–507
| isbn = 83-08-02577-3
}}</ref>
 
== Život ==
Narodila se jako jedna z řady dcer polského krále [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]] a [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběty]], dcery [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]]. Roku [[1479]] se provdala za [[Braniborsko|braniborského]] [[markrabě]]te [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I.]] a o sedm let později se po jeho boku stala markraběnkou. Přislíbené [[věno]] nikdy, i přes opakované žádosti, nedostala. Svému muži dala sedmnáct dětí, poslední doložené se narodilo roku 1503. Zemřela v říjnu [[1512]] a byla pohřbena v [[klášter Heilsbronn|klášteře Heilsbronn]].
 
=== Rodový původ a dětství ===
== Potomci ==
Byla druhou dcerou a šestým potomkem [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]] a jeho ženy [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběty Habsburské]]. Jméno Žofie dostala na památku své babičky, [[Sofie Litevská|Sofie Litevské]], vdově po [[Vladislav II. Jagello|Vladislavu II. Jagellovi]].
* 1. Eliška (*/† 1480)
 
* 2. [[Kazimír Braniborsko-Kulmbašský]] (1481–1527) ∞ [[Zuzana Bavorská]] (1502–1543)
Jejími sourozenci byli:
* 3. Markéta (1483–1532)
 
* 4. [[Jiří Braniborsko-Ansbašský]] (1484–1543)
* bratři: [[Vladislav II. Jagellonský]], [[Svatý Kazimír]], [[Jan I. Olbracht]], [[Alexandr I. Jagellonský]], [[Zikmund I. Starý]] a [[Fridrich Jagellonský]] ([[1468]]–[[1503]]);
*# ∞ [[Beatrix Frangepanovna]] (1480–1510)
* sestry: [[Hedvika Jagellonská (1457–1502)|Hedvika Jagellonská]] ([[1457]]–[[1502]]), [[Alžběta I. Jagellonská (1465-1466)|Alžběta I. Jagellonská]] ([[1465|1465–]][[1466]]), [[Alžběta II. Jagellonská (1472–1480/1481)|Alžběta II. Jagellonská]] ([[1472]]–[[1480]]/[[1481]]), [[Anna Jagellonská (1476–1503)|Anna Jagellonská]], [[Barbora Jagellonská]] a [[Alžběta III. Jagellonská (1482–1517)|Alžběta III. Jagellonská]] ([[1482]]–[[1517]]).
*# ∞ [[Hedvika Minsterberská]] (1508–1531)
 
*# ∞ [[Emilie Saská]] (1516–1591)
Byla [[Křest|pokřtěna]] v [[Krakov|Krakově]], biskupem [[Jan Gruszczynski|Janem Gruszczyńskim]] erbu [[Poraj (polský šlechtický erb)|Poraj]] ([[1405]]–[[1473]]).<ref group="pozn." name=":0">Polský šlechtický erb Poraj, neboli Rosa, Rosa Alba, Růže, Růžice, Stoice, Una Rosa, je polský šlechtický erb, který má český původ z pánů z růže, viz heslo Dělení růží.</ref> O vzdělání a výchově se nedochovaly žádné dokumenty.
* 5. [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofie]] (1485–1537) ∞ [[Fridrich II. Lehnický]] (1480–1547)
 
* 6. Marie (*/† 1486)
=== Svatební politika ===
* 7. [[Anna Hohenzollern]] ([[1487]]–[[1539]]) ∞ [[Václav II. Těšínský]]
V roce [[1468]] byl připraven plán na zásnuby Žofie s [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I. Habsburským]], synem císaře [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha III. Habsburského]]. S nabídkou přijel 8. dubna [[1468]] [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]] [[Tas z Boskovic|Protáz Černohorský z Boskovic]] ([[1458]]–[[1482]]),<ref>{{Citace elektronické monografie
* 8. Barbora (1488–1490)
| příjmení =
* 9. [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský]] (1490–1568)
| jméno =
*# ∞ [[Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská]] (1532–1568)
| titul = Posloupnost biskupů: Protáz Černohorský z Boskovic
*# ∞ [[Dorotea Dánská (1504–1547)|Dorotea Dánská]] (1504–1547)
| url = https://www.ado.cz/arcidieceze/historie/posloupnost-biskupu/protaz-cernohorsky-z-boskovic/
* 10. Fridrich (1491–1497)
| vydavatel = Arcibiskupství olomoucké
* 11. [[Jan Braniborsko-Ansbašská|Jan]] (1493–1525) ∞ [[Germaine z Foix]] (1482–1533)
| místo =
* 12. [[Eliška Braniborsko-Ansbašská|Eliška]] (1494–1518) ∞ [[Arnošt Bádenský]] (1482–1533)
| datum vydání =
* 13. [[Barbora Braniborsko-Ansbašská|Barbora]] (1495–1552) ∞ [[Jiří III. z Leuchtenberka]] (1502–1555)
| datum přístupu = 2020-03-06
* 14. [[Fridrich Braniborský|Fridrich]] (1497–1536), probošt [[Würzburg|würzburský]]
| jazyk = cs
* 15. [[Vilém Braniborský|Vilém]] (1498–1563), arcibiskup rigský v letech 1539–1561
}}</ref> posel uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Olomoucký biskup usiloval o manželství uherského krále s [[Hedvika Jagellonská (1457–1502)|Hedvikou Jagellonskou]] ([[1457]]–[[1502]]). Druhá dcera, Žofie se měla provdat za [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]].
* 16. [[Jan Albrecht Braniborský]] (1499–1550), arcibiskup magdeburský
 
* 17. Fridrich Albert (1501–1504)
Tímto způsobem měly princezny, předat práva k nabytí [[Polské království|polského království]] – [[Hedvika Jagellonská (1457–1502)|Hedvika]] [[Uherské království (1301–1526)|Uhrám]] a Žofie [[Rakouské arcivévodství|Rakousku]]. Matka obou princezen [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta Habsburská]] byla sestrou zemřelého a bezdětného [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], [[Seznam českých králů|českého]] a [[Seznam uherských králů|uherského]] krále, rakouského knížete. Díky této sňatkové politice by měl [[Kazimír IV. Jagellonský]] záruky, že v budoucnu [[Uherské království (1301–1526)|Uhry]] a [[Rakouské arcivévodství|Rakousko]] budou řídit jeho vnukové po ženské linii (přeslice).
* 18. Ruprecht (1503–1528), probošt bamberský
 
Manželství obou princezen mělo vytvořit také velkou koalici [[Jagellonci|Jagellonců]], [[Hunyadyové|Korvínů]] a [[Habsburkové|Habsburků]] proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], českému králi.
 
[[Kazimír IV. Jagellonský]] zůstal s tímto plánem nevyslyšen. Krátce po návštěvě [[Tas z Boskovic|Protáze Černohorského]], se 16. května [[1468]] ohlásil posel [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], [[Albrecht Kostka z Postupic]] a jménem svého panovníka předložil nabídku, že nástupnictví na českém trůnu nabízí jednomu ze synů [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]].
 
=== Svatba s Fridrichem I. Braniborsko-Ansbašským ===
[[Soubor:Hans Kamberger Langenburger Doppelporträt.png|vlevo|náhled|Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský a Žofie Jagellonská. Dvojportét od [[Hans Kamberger|Hanse Kambergera]]]]
Není písemně doloženo, kdy došlo k politické přípravě svatby Žofie a [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I. Braniborsko-Ansbašského]], syna braniburského markraběte [[Albrecht III. Achilles|Albrechta III. Achilla]]. Historici připouští, že k tomu mohlo dojít okolo roku [[1470]], kdy v [[Braniborsko|Braniborsku]] byli polští poslové [[Dersław z Rytwian]] erbu [[Jastrzebiec (polský šlechtický erb)|Jastrzebiec]] ([[1414]]–[[1478]])<ref group="pozn.">Polský šlechtický erb Jastrzębiec (Accipiter, Bolesta, Boleszczyc, Boleszyc, Boleszycz, Boleścic, Jastrząb, Jastrząbek, Jastrzęby, Kamiona, Kaniowa, Kudborz, Kudbrzyn, Lubrza, Ludbrza, Łazanki, Łazęka, Nagóra, Zarazy). Spojený s vyvoláním šlechtického jména Bolesta, Kamiona, Lubrza, Łazęka, Łazęki, Nagody, Nagora, Nagóra, Nagórę, Zarazy.</ref> a [[Stanislaw Ostroróg]] erbu [[Nalecz (polský šlechtický erb)|Nalecz]] ([[1400]]–[[1477]]).<ref group="pozn.">Polský šlechtický erb Nalecz (polsky Nałęcz), Choczennica (česky Točenice), Łęczuch (česky Řetěz), Nalancz, Nalencz, Nałęczyta, Nałonie, Pomłość, Toczennica, Toczenica. Patří mezi nejstarší polské erby, byl nalezen na pečeti z roku 1293. Erbovní legendy jej spojují s počátkem prvních Piastovců. Je podobný Řádu točenice, ale bez ledňáčka. </ref><ref>DUCZMAL, Małgorzata. ''Jagiellonowie. Leksykon biograficzny''. První. vyd. Poznań – Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1996. 656&nbsp;s. S.&nbsp;495. 2020-03-07.</ref> V roce [[1473]] polští poslové [[Pawel Jasienski z Jasience]] (†[[1485]]),<ref group="pozn.">Polský šlechtický erb Poronia (podle Niesieckieho), nebo erb Gozdawa (podle Bonieckieho a trvzení Długosze).</ref> starosta [[Chełm|chelmský]] a [[Belz|belzský]] a [[Stanisław Kurozwecki]] erbu [[Poraj (polský šlechtický erb)|Poraj]] (1440–1482),<ref name=":0" group="pozn." /> královský [[kancléř]] a [[Sekretář (administrativa)|sekretář]], vedli vyjednávání o sňatku mez Žofii a [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrichem I.]], které byly zakončeny svatební smlouvou, podepsanou dne 7. prosince [[1473]] v německém [[Cadolzburg|Cadolzburgu]].
 
Otec Žofie, [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimír IV.]], hledal mezi německými knížaty spojence, kteří by mu pomohli vyvinout nátlak na císaře [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha III. Habsburského]], aby uznal jako nového českého krále jeho nejstaršího syna [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]]. Současně otec [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I.]], [[Albrecht III. Achilles]], byl znepokojen expansí uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] do [[Slezsko|Slezska]] a do [[Lužice]]. Hledal tedy spojenectví mezi jeho nepřáteli, kterými byli u [[Jagellonci]].<ref group="pozn.">Matyáš Korvín v roce 1471 byl části české šlechty jmenován českým králem, díky tomu se dostal do konfliktu s Jagellonci.</ref>
 
Detaily manželství byly projednávány ještě několik let. K plánované svatbě na 20. března 1474 nedošlo (''per procura''), ani k plánovanému setkání poslů [[Jagellonci|Jagellonců]] se zástupci [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] v [[Pniewy|Pniewách]] dne 23. června [[1747]]. V [[Říjen|říjnu]] [[1475]] byla v [[Poznaň|Poznani]] podepsána manželská smlouva, kterou podepsal [[Fridrich II Sesselmann|Fridrich II. Sesselmann]] ([[1410]]–[[1483]]), německý duchovní a [[Seznam lubušských biskupů|lubušský biskup]] (za [[Hohenzollernové|Hohenzollerny]]) a [[Stanisław Kurozwecki]], krakovský [[kanovník]] (za [[Jagellonci|Jagellonce]]). Věno Žofie mělo činit 32 000 [[Floren (měna)|florenů]].
 
Dne 11. listopadu [[1475]] [[Albrecht III. Achilles]] přislíbil své budoucí snaše věno ve výši 64 000 [[Floren (měna)|florenů]]. Svatba se měla konat v [[Poznaň|Poznani]], ale [[Albrecht III. Achilles|Albrecht III.]] změnil místo na [[Frankfurt nad Odrou]].
 
Dne 13. února [[1479]] se Žofie, rozloučila s rodinou, a odjela z [[Piotrków Trybunalski|Piotrkówa]] do [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu]]. Na cestě ji doprovázeli mimo jiné [[Seznam warminských biskupů|warminský biskup]] [[Andrzej Oporowski]] erbu [[Sulima (polský šlechtický erb)|Sulima]] (†[[1483]]), poznaňský vévoda [[Maciej Moszynski]] erbu [[Lodzia (polský šlechtický erb)|Lodzia]] ([[1420]]–[[1492]]/[[1493]]),<ref group="pozn.">Polský šlechtický erb Łodzia (Lodzic, Łodzic, Navis, Nawa).</ref> lučický vévoda [[Mikolaj z Kutna]] erbu [[Ogonczyk polski herb szlachecki.|Ogonczyk]] (1430–1493)<ref group="pozn.">Polský šlechtický erb Ogończyk (Cauda, Hogon, Ogon, Ogoniec, Powała, Pogończyk). Spojený s vyvoláním šlechtického jména Powała i Sudkowicz.</ref> a dvorní [[maršál]] [[Piotr Kurozwecki]] řečený Piorun (†1499).<ref name=":0" group="pozn." /><ref group="pozn.">Piorun = Blesk</ref>
 
Dne 14. února [[1479]] se Žofie ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu na Odrou]] provdala za [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I.]], [[Seznam braniborských panovníků|braniborského markraběte]] na [[Ansbach|Ansbachu]]. Jak napsal kronikář [[Jan Długosz|Jan Dlugosz]], byla to skromná svatba: „''bylo tak tiše a uboze, že ani královským dvořanům nebylo dopřáno běžného jídla, a královští poslanci, rytíři a úředníci, kteří přijeli s královnou, nedostali žádné dary.''"<ref>DUCZMAL, Małgorzata. ''Jagiellonowie. Leksykon biograficzny''. První. vyd. Poznań – Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1996. 656&nbsp;s. S.&nbsp;498. 2020-03-07</ref>
 
S výplatou věna Žofii byly jisté komplikace. Dne 25. prosince, na [[Slavnost Narození Páně|Boží hod]] roku [[1479]], měl [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimír IV.]] zaplatit první splátku věna ve výši 6 000 [[Gulden (měna)|guldenů]]. Polský král požádal o přesunutí termínu, s čímž [[Albrecht III. Achilles|Albrecht III.]] souhlasil.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baczkowski
| jméno = Krzysztof
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dzieje Polski późnośredniowiecznej (1370-1506)
| vydání = První
| vydavatel = Fogra Oficyna Wydawnicza
| místo =
| rok vydání = 1999
| počet stran = 327
| edice = Wielka Historia Polski (tom 3)
| strany =
| isbn = 8385719407
}}</ref><ref group="pozn.">Na finanční situaci polského krále měly vliv náklady na tzv. třináctiletou válku (1454–1466). Historici odhadují náklady na 1 200 000 zlatých uherských.; Krzysztof Baczkowski, Dzieje Polski późnośredniowiecznej (1370-1506), s. 213–214. </ref> Z důvodu, že věno bylo vyplaceno, nemohla Žofie převzít na ně vázané majetky, které ji byly [[Albrecht III. Achilles|Albrechtem III.]] přislíbeny.
 
=== Žofie jako braniborská markraběnka ===
[[Soubor:SophiavonPolen.JPG|náhled|280x280pixelů|Žofie Jagellonská]]
Dne 11. března [[1486]] zemřel [[Albrecht III. Achilles]], [[Seznam braniborských panovníků|braniborský markrabě]] a tchán Žofie. Její manžel [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich I.]] spolu se svým bratrem [[Zikmund Braniborský|Zikmundem Braniborským]] ([[1468]]–[[1495]]) zdědili [[Franky]]. [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich I.]] dostal [[Ansbach]], [[Zikmund Braniborský|Zikmund]] dostal [[Bayreuth]], jejich matka [[Markéta Bádenská]] získala [[vdovská práva]]. Žofie se stala markraběnkou v [[Ansbach|Ansbachu]].
 
V roce [[1486]] manželský pár hostil v [[Ansbach|Ansbachu]] císaře [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha III. Habsburského]].
 
Po dobu manželství existovala situace s nevyplacením věna nevěsty, tedy Žofie. V roce [[1489]] [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] slíbil [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrichovi I.]], že přiměje svého [[Kazimír IV. Jagellonský|otce]] k výplatě [[Věno|věna]]. Za vyplacené peníze měl [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich I.]] získat české léno ve [[Franky|Francích]]. V roce [[1493]] poslal [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich I.]] družinu k [[Jan I. Olbracht|Janu I. Olbrachtovi]], aby si vyzvedli peníze z věna. Dne 30. září [[1495]] psala Žofie dopis [[Vladislav Jagellonský|Vladislavu II.]], aby jí vyplatil slíbené peníze. Věno bylo vyplaceno až jejím synům, v několika splátkách v letech [[1533]], [[1535]] a [[1537]].
 
[[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich I.]] udržoval kontakt s bratry Žofie. Na jaře [[1494]] byl na sjezdu v [[Levoča|Levoči]], kde byl přítomen [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]], [[Jan I. Olbracht]], [[Zikmund I. Starý]], také kardinál [[Fridrich Jagellonský]] ([[1468]]–[[1503]]). Také plánoval více utužit vtahy mezi rody [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] a [[Jagellonci]], kdy [[Barbora Jagellonská|Barbora]], mladší sestra Žofie si měla vzít [[Jáchym I. Nestor|Joachima I Nestora]] ([[1484]]–[[1535]]), bratrance [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I.]], jako nástupce na braniborském trůnu. [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] se měl oženit s Amalií (1461–1481), sestrou [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I.]]. K realizaci těchto záměrů nedošlo.<ref group="pozn.">Vladislav II. Jagelonský byl tou dobou manželem Barbary Hohenzollern (Barbora Braniborská, 1464–1515), jiné sestry Fridricha I., a později Beatrix Neapolské (1457–1508), vdovy po Matyáši Korvínovi. tyto manželství byly anulovány v roce 1500. Jan I. Olbracht se v roce 1496 rozhodl provdat svou sestru Barboru za saského knížete George der Bärtige, zvaného Jiří Bradatý (1471–1539).</ref>
 
Z dopisu [[Anna Saská (1437)|Anny]], dcery [[Fridrich III. Saský|Fridricha II. Saského]] a vdově po [[Albrecht III. Achilles|Albrechtu III.]], z 13. dubna [[1505]] lze vyčíst, že v té době byla Žofie již vážně nemocná. V [[Březen|březnu]] [[1509]] spolu se svým manželem a synem [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiří]] byla v [[Praha|Praze]], kdy se účastnila korunovace svého bratrance [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka II. Jagellonského]].
 
Žofie zemřela 5. října [[1512]] v [[Ansbach|Ansbachu]]. Byla pochována v [[Klášter Heilsbronn|klášteře Heilsbronn]]. Její manžel uspořádal nezvykle okázalou [[Smuteční hostina|smuteční hostinu]], kdy v průběhu jedné noci bylo vypito 1500 [[Měřice|měřic]] vína (8773,5 litrů),<ref group="pozn.">1 měřička je asi 5,849 litrů. Lze ji dále dělit na: 1/16 korce, tedy 3 pinty, tedy 12 žejdlíků, tedy 1/4 věrtele. V němčině die Metzen.</ref> byli snědeni 2 [[Vůl|voli]] a 600 [[Ryby|ryb]].<ref name=":0" />
 
=== Potomci ===
[[Soubor:Statue Albrecht von Brandenburg-Ansbach.jpg|náhled|Jeden ze synů Žofie, [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský]], velmistr [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Socha je umístěna na hradě [[Malbork (hrad)|Malbork]] v [[Polsko|Polsku]].]]
V manželství Žofie Jagellonská a [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridricha I. Braniborsko-Ansbašského]] se narodilo osmnáct dětí. V historii rodu [[Jagellonci|Jagellonců]] byla Žofie jedinou ženou, která měla tolik dětí.
 
* 1. Alžběta, 30. červen [[1480]], zemřela za několik dní
*2. [[Kazimír Braniborsko-Kulmbašský|Kazimír]], 27. září [[1481]] – 21. září [[1527]], [[Braniborské markrabství|braniborský markrabě]] na [[Ansbach|Ansbachu]] ∞ princezna [[Zuzana Bavorská]] ([[1502]]–[[1543]])
* 3. [[Markéta Braniborsko-Ansbašská|Markéta]], 10. leden [[1483]] – 10. červenec [[1532]]
* 4. [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiří]], 4. březen [[1484]] – 27. prosinec [[1543]], [[Krnovské knížectví|krnovský kníže]]
*# ∞ [[Beatrix Frangepanovna]] ([[1480]]–[[1510]])
*# ∞ princezna [[Hedvika Minsterberská]] ([[1508]]–[[1531]])
*# ∞ princezna [[Emilie Saská]] ([[1516]]–[[1591]])
* 5. [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofie]], 10. březen [[1485]] – 24. květen [[1537]] ∞ vévoda [[Fridrich II. Lehnický]] ([[1480]]–[[1547]])
* 6. Marie, narozena v roce [[1486]], zemřela v témže roce<ref>DUCZMAL, Małgorzata. ''Jagiellonowie. Leksykon biograficzny''. První. vyd. Poznań – Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1996. 656&nbsp;s. S.&nbsp;501. 2020-03-07.</ref>
* 7. [[Anna Hohenzollernská|Anna]], 5. květen [[1487]] – 7. únor [[1539]] ∞ vévoda [[Václav II. Těšínský]]
* 8. Barbora, 31. červenec [[1488]] – 2. květen [[1490]]
* 9. [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht]], 17. květen [[1490]] – 20. březen [[1568]], [[Velmistr (rytířské, domácí a záslužné řády)|velmistr]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] a [[Pruské knížectví|pruský kníže]]
*# ∞ princezna [[Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská]] ([[1532]]–[[1568]])
*# ∞ princezna [[Dorotea Dánská (1504–1547)|Dorotea Dánská]] ([[1504]]–[[1547]])
* 10. Fridrich, 13. červen [[1491]] – [[1497]]
* 11. [[Jan Braniborsko-Ansbašský|Jan]], 9. leden [[1493]] – 5. červenec [[1525]] ∞ [[Germaine z Foix]] ([[1482]]–[[1533]])
* 12. [[Alžběta Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská|Alžběta]], 25. březen [[1494]] – 31. květen [[1518]] ∞ markrabě [[Arnošt Bádenský]] ([[1482]]–[[1533]])
* 13. [[Barbora Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská|Barbora]], 24. září [[1495]] – září [[1552]] ∞ hrabě [[Jiří III. z Leuchtenberka]] ([[1502]]–[[1555]])
* 14. [[Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Fridrich]], 17. leden [[1497]] – 20. srpen [[1536]], [[Würzburg|würzburský]] [[probošt]]<ref>DUCZMAL, Małgorzata. ''Jagiellonowie. Leksykon biograficzny''. První. vyd. Poznań – Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1996. 656&nbsp;s. S.&nbsp;571-572. 2020-03-07.</ref>
* 15. [[Vilém Braniborsko-Ansbašský-Kulmbašský|Vilém]], 30. červen [[1498]] – 4. únor [[1563]], [[Rižská církevní provincie|rižský arcibiskup]] v letech [[1539]]–[[1561]]
* 16. [[Jan Albrecht Braniborsko-Ansbašský-Kulmbašský|Jan Albrecht]], 20. září [[1499]] – 17. květen [[1550]], [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|magdeburský arcibiskup]]
* 17. Fridrich Albert, 30. listopad [[1501]] – 24. červenec [[1504]]
* 18. [[Gumpert Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašský|Gumpert]], 16. červenec [[1503]] – 25,. červen [[1528]], [[Bamberská církevní provincie|bamberský]] a [[Würzburské velkovévodství|würzburgský]] [[probošt]]<ref>DUCZMAL, Małgorzata. ''Jagiellonowie. Leksykon biograficzny''. První. vyd. Poznań – Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1996. 656&nbsp;s. S.&nbsp;572. 2020-03-07.</ref>
 
== Vývod z předků ==
Řádek 88 ⟶ 176:
}}
 
== Externí odkazyOdkazy ==
 
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
''Řazeno dle data vydání od nejnovějšího.''
 
* Wdowiszewski Zygmunt, ''Genealogia Jagiellonów i Domu Wazów w Polsce'', Kraków 2005, s. 110–112.
*BACZKOWSKI, Krzysztof. ''Dzieje Polski późnośredniowiecznej (1370-1506)''. První. vyd. [s.l.]: Fogra Oficyna Wydawnicza, 1999. 327&nbsp;s. (Wielka Historia Polski (tom 3)). [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje%20knih/8385719407|8385719407]].
*DUCZMAL, Małgorzata. ''Jagiellonowie. Leksykon biograficzny''. První. vyd. Poznań – Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1996. 656&nbsp;s. [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/83-08-02577-3|83-08-02577-3]]. S.&nbsp;495–507.
*Rudzki Edward, ''Polskie królowe'', t. 1, Warszawa 1990, s. 134, 141, 148, 153, 154.
*Dworzaczek Włodzimierz, ''Genealogia'', Warszawa 1959.
 
=== Související články ===
 
* [[Jagellonci]]
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{Commonscat}}
* [http://www.genealogics.org/getperson.php?personID=I00005077&tree=LEO genealogieGgenealogie Leo van de Pas]
* [http://genealogy.euweb.cz/jagelo/jagelo.html#A1 Ggenealogie Jagellonců]
{{Pahýl}}
 
{{Posloupnost|co=Braniborsko-ansbašská markraběnka[[Soubor:Wappen Brandenburg-Ansbach.svg|20px|vlevo]]|kdy=[[1486]]–[[1512]]| předchůdce = [[Anna Saská (1437)|Anna Saská]]| nástupce =[[Emílie Saská]]}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Žofie_Jagellonská_(1464–1512)“