Walter Jupiter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Vznik a vývoj: odkazy, pravopis |
m doplněn text dle uvedených zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
| isbn =
}}</ref>
[[Soubor:Walter Jupiter (1927).jpg|náhled|Walter Jupiter IV (1927)]]
== Vznik a vývoj ==
Ve druhé polovině dvacátých let 20. století byly na československých vojenských i civilních letadlech poměrně hojně používány výkonné lehké hvězdicové devítiválce Walter Jupiter. Jejich potřebu vyvolalo Ministerstvo národní obrany (MNO) tak, aby byly tyto motory k dispozici pro připravované letouny Aero, Avia a Letov vyšších kategorií. Nejednalo se ovšem o "prostou" licenční výrobu. V objednávce si MNO vymínilo svým zadáním, že sice motory musí být vyráběny přesně podle licenčních výkresů s dodržením tolerancí, ale v maximální míře musí být pro výrobu použity [[Československo|československé]] materiály a československé subdodávky komponent. To v podstatě znamenalo nový vývoj a zkoušení motoru včetně následné, nezbytné homologace takového motoru.<ref name=":0">{{Citace periodika
Řádek 174:
Jeden v licenci vyrobený dopravní letoun [[Farman F.60 Goliath|Farman F.62 Goliath]] v [[Letov|Letově]] (L-BAGH, OK-AGH) měl nainstalován pohonnou jednotku Jupiter IV a změnil se tak na standardní typ [[Farman F.60 Goliath|Farman F.63 BN.4]]. Od roku 1932 jej po [[České aerolinie|ČSA]] provozovalo MNO. V Avii naopak v roce 1928 rekonstruovali původně 2 holandské letouny Fokker F-VIIa a osadili je motory Jupiter IV. Provozovala je [[Československá letecká společnost|ČLS]] s imatrikulacemi L-BAAH a L-BAAI (OK-AAH, OK-AAI) až do přelomu let 1934-5.
Následně homologovaný ''Walter Jupiter VI'' o výkonu 330-399 kW (450-543 k) se od roku 1929 uplatnil na nových letounech, ale také na již provozovaných, kde nahrazoval i verzi Jupiter IV: [[bitevní letoun]] [[Aero A-32]] (1927), vč. variant Aero
| příjmení = Čížek
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Letadla zrazeného nebe - Československá vojenská letadla v roce 1938
| vydání = I
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 255
| strany = 46-56, 94-97, 129-135, 154-156, 163-166, 223
| isbn = 978-80-206-1576-3
}}</ref> V letech 1929-1931 následovala série 76 letounů AP-32 (Jupiter IV) a již se silnějším motorem Jupiter VI dalších 35 letounů verze APb-32 (1930-1932). Následně na standard AP-32 byly přestavěny i dosud vyrobené letouny A-32. Dodávky pro [[československé letectvo]] byly zahájeny v roce 1930 a letouny zůstaly ve výzbroji jako [[Bitevní letoun|bitevní]] a později jako [[Cvičné letadlo|cvičné]] resp. jako [[Průzkumný letoun|pozorovací]] u [[Četnické letecké hlídky|Četnických leteckých hlídek]] až do roku 1939.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 187 ⟶ 200:
| strany = 1
| isbn =
}}</ref> Celkem ve verzi AP-32 a APb-32 bylo vyrobeno 114 letounů.<ref name=":2" />
Vojenské [[Stíhací letoun|stíhací]] [[dvouplošník|dvouplošníky]] [[Avia BH-26]] (1926) a [[Avia BH-33|BH-33]] (1928). S letouny Avia BH-33E (1929), kde se postupně uplatnily motory verzí IV až VII, byly zaznamenány mnohé sportovní i exportní úspěchy vč. varianty BH-33E (''Walter Jupiter VII'' o výkonu 353 kW/480 k). Dále s Jupitery VI létaly: vojenský [[Bombardér|bombardovací]] a [[Pozorovací letoun|pozorovací]] [[dvouplošník]] [[Letov Š-328|Letov Š-128]] (1930), vojenský [[Stíhací letoun|stíhací]] [[dvouplošník]] [[Letov Š-31/131|Letov Š-31]] (1929), ve kterém byly zúročeny zkušenosti získané při letových zkouškách s letounem Letov Š-20J. V letech 1931-1932 bylo postaveno 32 sériových letounů Š-31. Poslední aplikací s motorem Jupiter IV byl vojenský, třímotorový [[Bombardér|bombardovací]] [[hornoplošník]] [[Avia F-IX]] (1932), kterých bylo vyrobeno v letech 1932-1933 celkem 12 kusů.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 237 ⟶ 250:
{{sloupce|3|
*[[Aero A-23]]
*[[Aero A-32]], Aero
*[[Aero A-38|Aero A-38.1]]
*[[Avia BH-25|Avia BH-25J]]
| |||