|
== Historie ==
[[Soubor:Paar tolar 1771 obverse.jpg|náhled|Jan Václav Paar]]
[[Soubor:Paar tolar 1771 reverse.jpg|náhled|tolarTolar (1771)]]
Do 15. století patřili Paarové mezi nevýrazné rody, tudíž se o nich nedochovalo příliš zmínek.
V 15. století se Martin Paar stal nejvyšším poštmistrem v [[Uhersko|Uhrách]], jeho syn zastával stejný úřad v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Druhý Martinův syn, Jan, zakoupil poštmistrovství od arciknížete Karla ve [[Štýrsko|Štýrsku]].
V roce 1606 bylo několik členů rodu, bratři a bratranci, povýšeno do stavu říšských svobodných pánů. Z nich Jan Kryštof Paar pokračoval v rodinné tradici a v roce [[1630]] získal výnosné dědičné poštmistrovství pro [[Čechy]], [[Morava|Moravu]], Uhersko a [[Rakousko]]. Mohl se tudíž psát jako nejvyšší dědičný poštmistr, zatímco ostatní byli dědičnými poštmistry. Znamenalo to pro ně velmi výnosný obchod, na kterém značně zbohatli. Byli konkurenty rodu [[Thurn-Taxisové|Thurn a Taxis]], který měl poštmistrovská práva v jiných zemích [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
Jan Kryštof se trvale usadil v Čechách, kde koupil [[Měcholupy (okres Louny)|Měcholupy]] s [[Deštnice|Deštnicí]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Roedl
| jméno1 = Bohumír
}}</ref> a [[Kestřany]]. Časem se rodové panství rozrostlo o [[Zdechovice]], [[Bechyně|Bechyni]] či [[Vysoké Veselí]]. Jan Kryštof, který byl také císařským komořím, obdržel v roce [[1636]] příslib povýšení do stavu říšských hrabat, zemřel však ještě v témže roce. Až jeho potomek Karel se skutečně dne 21. října 1652 stal říšským hrabětem. Jan Kryštof měl za manželku Františku Polyxenu ze [[Švamberkové|Švamberka]]. Po smrti Adama ze Švamberka mu císař udělil právo umístit do svého [[erb]]u i znak Švamberků.
Dvorské poštmistrovství si Paarové ponechali do roku [[1720]], v roce [[1722]] byla poštovní síť zestátněna a jim zůstal pouze čestný titul ''Nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr''.<ref name="Praga"/>
V roce [[1769]] povýšil Jan Václav do knížecího stavu a vyměnil [[Budišov]] za [[Kardašova Řečice|Kardašovu Řečici]] a stavebně se projevil zejména u zámku v Bechyni. [[Jan Karel Paar]] (1772–1819) se účastnil [[Napoleonské války|napoleonských válek]], Ludvík se stal vyslancem ve [[Švédsko|Švédsku]], i další členové rodu působili v diplomatických a vojenských funkcích.
Alfons Paar (1903–1979) byl signatářem [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české a moravské šlechty v září 1939]].
Jelikož rodinu postihly konfiskace až po roce [[1948]], mohli Paarovi po roce 1989 uplatňovat restituční nároky a vrátit se z ciziny, kam dříve emigrovali. Rodový majetek, například [[Bechyně (zámek)|zámek v Bechyni]], jim byl částečně navrácen, ale vzápětí byl rodový majetek vložen do společnosti APS ovládané Čechošvýcarem [[Josef Šťáva|Josefem Šťávou]] a nakonec odprodán.
V letech [[1995]] - [[1996]]1995–1996 byl [[Karel Eduard Paar]] (* 1934, syn Alfonse *narozeného roku 1903) pražským [[převor|velkopřevorem]] [[Maltézský řád|Maltézského řádu]], v letech [[2004]] až [[2011]] vykonával tento úřad podruhé, pro svůj zdravotní stav se ho zřekl a zůstává emeritním velkopřevorem<ref>[http://cvp.maltezskyrad.cz/rad-a-jeho-instituce/historie-ceskeho-velkoprevorstvi/predstaveni-ceskeho-velkoprevorstvi/]</ref>. Tento řád, který je zároveň suverénním státem, po roce 1989 opět obnovil svou činnost na českém území a v původní budově velkopřevorství v [[Praha|Praze]] na [[Malá Strana|Malé Straně]].
Hlavou rodu byl od roku 1979 Karlův starší bratr Alfons Václav 7. kníže Paar (1932-20161932–2016), který žil v italsky mluvící části [[Švýcarsko|Švýcarska]]<ref>zpráva o úmrtí Alfonse Paara[https://www.denik.cz/jihocesky-kraj/ve-svycarskem-luganu-zemrel-7-knize-rodu-paaru-alfons-20160211-e5mv.html]</ref>, nyní je nejstarším členem rodiny Karel.
== Erb ==
| 