Koordinační chemie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: sloh: v(e) své/svojí podstatě -> v podstatě; dle žádosti na WP:ŽOPP ze dne 1. 12. 2015 (archiv 14); kosmetické úpravy
m →‎Historie: fixlink
Řádek 8:
[[Soubor:Hexagon.trig.prizma,oktaedr.JPG|náhled|400px|Základní tvary pro koordinační sloučeniny se 6 ligandy - zleva hexagon, trigonální prizma a oktaedr]]
 
Komplexní sloučeniny jsou známé již od počátků chemie, např. [[pruská modř]]. Jejich struktura byla, ale dlouhou dobu neznámá. Zásadní objevy v této oblasti učinil zakladatel koordinační chemie [[Alfred Werner]], který byl za práci v této oblasti oceněn [[Nobelova cena za chemii|Nobelovou cenou za chemii]] roku ([[1913]]) za návrh [[Osmistěn|oktaedrické]] struktury komplexů [[přechodnýpřechodné kovkovy|přechodných kovů]].
 
Alfred Werner vyvrátil zažitou představu, kterou vytvořili [[organická chemie|organičtí chemici]]. Ti se domnívali, že koordinačně vázané skupiny či atomy, vytváří pevnou [[kovalentní vazba|kovalentní vazbu]]. Vazebné číslo atomu bylo podle nich číslo skupiny, ve které se [[atom]] nacházel. Jako nejznámější příklad se uvádí [[kobalt]]ité komplexy s koordinačně vázaným [[amoniak]]em. Podle organiků se na kobalt vázal amoniak kovalentní vazbou a dokonce několik amoniakových skupin za sebou. Problém spočíval v problematice [[izomerie]]. Některé kobaltité komplexy s amoniakem mají izomery, některé však ne. Organici nedokázali přesvědčivě vysvětlit proč některé sloučeniny izomery nemají, některé mají a proč jich je zrovna takový počet.