Collaltové: Porovnání verzí

Přidáno 679 bajtů ,  před 1 rokem
Drobné úpravy odkazů, rozšíření základních údajů
(opraven link na obr. + typo)
(Drobné úpravy odkazů, rozšíření základních údajů)
}}
[[Soubor:Collalto (Susegana), castello.jpg|náhled|200px|Hrad Collalto v Itálii (Susegana)]]
'''Collaltové''', přesněji '''páni z&nbsp;Collalto et San Salvatore''' ([[Čeština|počeštěně]] ''z&nbsp;Collalta a San Salvatoru'') je starý [[Langobardi|langobardský]] rod původem zez italského [[severníProvincie ItálieTreviso|Trevisa]]. Rodové jméno pochází z italského colle alto (vysoký kopec). V současnosti je rod po měči vymřelý, na základě povolení belgického králo došlo ke spojení s rodem '''[[Croÿ]]''', jehož současným představitelem je kníže Emanuel de Croÿ Collalto (*1990)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Moro
| jméno = Pierandrea
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Collatlo. Storia di un casato millenario
| vydání =
| vydavatel = Viella
| místo = Roma
| rok vydání = 2018
| počet stran = 196
| strany = 141
| isbn = 978-88-3313-111-5
}}</ref>'''.'''
 
== Historie ==
Rod Collaltů patří mezi nejstarší evropské šlechtické rody s&nbsp;kořeny v&nbsp;[[10. století]]. Roku [[1191]] získali hrady s&nbsp;panstvími [[Collalto]] a [[San Salvatore]], podle kterých nesli následně rodové jméno.<ref>Županič, Jan – Fiala, Milan – Stellner, František: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české. Praha 2001.</ref>
 
Moravskou větev založil vojevůdce a diplomat Rombald XIII. (1575–1630), který sloužil [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandu II. Štýrskému]] (1578–1637). Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se účastnil řady bitev. Mezi ty nejúspěšnější patří bitva o&nbsp;dobytí [[Mantova|Mantovy]]. Za jeho zásluhy mu byl císařem udělen [[řád zlatého rouna]]. V&nbsp;roce [[1623]] se mu podařilo výhodně zakoupit konfiskát po [[Zdeněk IV. Brtnický z Valdštejna|Zdeňkovi z&nbsp;Valdštejna]] († 1623) – moravské panství [[Brtnice|Brtnici]] u&nbsp;[[Jihlava|Jihlavy]].<ref>Mašek, Petr: Šlechtické rody v&nbsp;Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílého Hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha 2008–2010, s. 145.</ref> Rombald XIII. obohatil své majetky za krátkou dobu o&nbsp;[[Rudolec]] a [[Černá (zámek)|Černou]].<ref>Bůžek, Václav – Král, Pavel: Paměť urozenosti. Praha 2007, s. 46.</ref>
 
O značné rozšíření collaltovského majetku se zasloužil Thomas Vinciguerra. Majetek rodu Collaltů se v&nbsp;roce [[1945]] rozprostíral přes pět okresů – v&nbsp;okrese [[Jihlava]] (obce [[Brtnice]], [[Hrutov]], [[Brodce (Kněžice)|Brodce]], [[Jestřebí (Brtnice)|Jestřebí]], [[Kněžice (okres Jihlava)|Kněžice]], [[Uhřínovice (Brtnice)|Uhřínovice]], [[Příseka (Brtnice)|Příseka]], [[Panská Lhota]], [[Arnolec]]), v&nbsp;okrese [[Třebíč]] (obce [[Opatov (okres Jihlava)|Opatov]] a [[Okříšky]]), v&nbsp;okrese [[Nové Město na Moravě]] (obce [[Bohdalov]], [[Rudolec]], [[Chroustov (Bohdalov)|Chroustov]]), v&nbsp;okrese [[Velké Meziříčí]] (v&nbsp;obci [[Černá (zámek)|Černá]]) a v&nbsp;okrese [[Moravské Budějovice]] (v&nbsp;obci [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]]).<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20.</ref> Další rodové větve a generace žijí v&nbsp;Itálii a Německu.<ref>Průvodcovský text. Národní památkový ústav.</ref>
| strany =
| isbn =
}}</ref>. V&nbsp;roce [[1862]] Eduardův legitimní syn [[Emanuel Josef Antonín z Collalto|Emanuel Josef Antonín]] přebírá panství, zkrátka nepřichází však ani levoboček Mořic. Emanuelovo manželství s&nbsp;[[Irma Büttnerová|Irmou Büttnerovou]] z&nbsp;[[Vídeň|Vídně]] však zůstalo bezdětné a jeho smrtí v&nbsp;roce [[1924]] vymírá jedna z&nbsp;mladších italských větví Collaltů (levoboček Mořic umírá o&nbsp;pět let později v&nbsp;roce 1929, pochován je v&nbsp;Bohdalově).
 
Pokračovatel brtnické větve se tak stal potomek Eduardova bratra [[Alfons z Collalto|Alfonse]] [[Manfred z Collalto|Manfred]], do té doby žijící v&nbsp;Itálii. Do Brtnice přišel spolu se svou manželkou, princeznou [[Tekla Ysenburg-Büdingen|Teklou Ysenburg-Büdingen]]. V&nbsp;roce [[1940]] Manfred zemřel a posledním členem brtnické větve, která zde žila, se stal [[Octavián Rombaldo z Collalto|Octavián Rombaldo]], ženatý s&nbsp;princeznou [[Marie Kamila Windischgrätz|Marií Kamilou Windischgrätzovou]]. V&nbsp;roce [[1945]] mu byl veškerý majetek na území tehdejšího Československa zkonfiskován a členové rodu se v&nbsp;roce [[1947]] vrátili na své staré rodové sídlo [[Castello di San Salvadore]], které se nachází u&nbsp;města [[Susegana]], blízko [[Treviso|Trevisa]], na sever od Benátek.
* [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]]
* [[Historie obce Korolupy]]
*[[Brtnice]]
*[[Černá (okres Žďár nad Sázavou)|Černá]]
*[[Rudolec]]
*[[Okříšky]]
 
=== Externí odkazy ===