Žlutá řeka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepojmenovaný parametr citační šablony
Hodně
značky: možný vandalismus odstraněn infobox editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1:
{{Infobox - vodní tok
| velikost obrázku =
| řeka = Žlutá řeka
| obrázek = Lanzhou-rio-amarillo-d01.jpg
| popisek = řeka v Lan-čou v provincii Kan-su
| alt =
| délka = 5464<ref>podle VSE 4845 km</ref>
| průtok = 2000
| plocha = 752&nbsp;000<ref>VSE uvádí hodnoty 745 000 a 771 000 km²</ref>
| světadíl = [[Asie]]
| pramen = [[Bajan Char]]
| výška1 = 4800
| ústí = u [[Tung-jing]]u do [[Žluté moře|Žlutého moře]]
| výška2 = 0
| protéká = {{vlajka a název|ČLR}} ''([[Čching-chaj]], [[S’-čchuan]], [[Kan-su]], [[Ning-sia]], [[Vnitřní Mongolsko]], [[Šen-si]], [[Šan-si]], [[Che-nan]], [[Šan-tung]])''
| povodí = [[Tichý oceán]], [[Žluté moře]]
| hčp =
}}
'''Žlutá řeka''' ([[tibetština|tibetsky]] རྨ་ཆུ་, Mačhu, {{čínsky|český přepis=Chuang-che|zjednodušené=黄河|tradiční=黃河|pchin-jin=Huáng Hé|výslovnost=Zh-Huang he.ogg}}) je [[řeka]] na východě [[Čínská lidová republika|ČLR]], s délkou 5464&nbsp;[[kilometr|km]] druhý nejdelší tok této země. [[Povodí]] má rozlohu 752&nbsp;000&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]. Název Žlutá řeka, poprvé doložený před dvěma tisíciletími v období [[dynastie Chan]], výstižně charakterizuje zbarvení řeky způsobené unášenou zeminou. Střední a dolní povodí Žluté řeky je kolébkou čínské civilizace.
 
== Průběh toku ==
Žlutá řeka počíná svůj tok v provincii [[Čching-chaj]] na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]] v nadmořské výšce 4800&nbsp;m pod horou [[Jagra Dagze]] na severním úbočí pohoří [[Bajan Char]] (východní část horského pásma [[Kchun-lun]]). Na horním toku protíná [[kotlina|kotlinu]] [[Odon Tala]] a protéká velkými [[jezero|jezery]] [[Ngoring]] a [[Gyaring (Žlutá řeka)|Gyaring]]. Na tomto úseku dosahuje průměrného [[spád]]u 10&nbsp;[[promile|‰]] a klikatí se [[soutěska]]mi mezi jihovýchodními výběžky [[Kchun-lun]]u a [[Nanyšan]]u, přičemž vytváří [[peřej]]e a [[vodopád]]y. Nad [[Lan-čou]] je zadržena přehradou [[Liou-ťia-sia]] ([[1968]]) a výrazně zmnožuje svůj průtok o vody řek [[Tchao-che|Tchao]] a [[Chuang-šuej|Chuang]] a opouští hory jako velká horská řeka s bouřlivým tokem. Stáčí se k severu a vytváří mohutný oblouk. Nejprve teče na sever po západním okraji pusté [[plošina (geomorfologie)|plošiny]] [[Ordos]], poté na východ přes [[rovina (geomorfologie)|rovinu]] [[Che-tao]] a nakonec za [[Pao-tchou]] zpět na jih přes planinu [[Löss]], kterou silně eroduje, když se prodírá až několik set metrů mocnými [[spraš]]ovými vrstvami. Střídají se zde hluboká úzká údolí a jejich rozšíření. V místě přiléhavě zvaném [[Chu-kchou]] neboli ''Hrdlo konvice'' (壶口, Húkǒu) vytváří působivé [[peřej]]e. Tok se zde mezi [[skála|skalami]] zužuje z 500 na necelých 50&nbsp;m a propadá se [[vodopád]]em o 17&nbsp;m níže. V těchto polopouštních a stepním úsecích, jež jsou dlouhé přibližně 2000&nbsp;km se [[vodnost]] řeky zvyšuje jen nevýznamně a na severu, kde se voda využívá na [[zavlažování]] a ztrácí [[průsak]]y dokonce klesá. Na středním toku je spád v průměru 0,74&nbsp;‰. Přijímá [[Wu-ding-che]], [[Wej-che (Chuang-che)|Wej-che]] a [[Fen-che]], které také obsahují mnoho nánosů a mají žlutou barvu. U [[Tchung-kuan]]u, kde přijímá řeku [[Wej-che (Chuang-che)|Wej]] a obrací se o 90° k východu, protéká v pohoří [[Šan-sia]] údolím [[San-men-sia]], tj ''Tři brány'' (三门峡 Sānménxiá) s mohutnou přehradou [[San-men-sia (přehradní nádrž)|stejného jména]] ([[1960]]), následuje nová přehrada [[Siao-lang-ti]] ([[2000]]). Posledních 700km protéká [[Velká čínská rovina|Velkou čínskou rovinou]], kde míjí starobylé město [[Luo-jang]], od [[Čeng-čou]] a [[Kchaj-fengu]] pak pozvolna (spád dolního toku činí 0,12&nbsp;‰) teče širou náplavovou rovinou k severovýchodu skrze město [[Ťi-nan]] a vylévá se mohutnou [[říční delta|deltou]] do [[záliv]]u [[Pochajské moře|Pochaj]].