Robert Land: Porovnání verzí

[[Kroměříž]]ská městská rada se [[27. září|27. 9.]] usnesla, že než žádost předloží městskému zastupitelstvu, dá si žadatelovy poměry prošetřit: ''„zda není obav, že by připadl veřejnému chudinství na obtíž nebo že by vystupoval proti československé republice“''. Pražské policejní ředitelství dalo provést šetření a [[19. listopad|19. listopadu]] [[1935]] v dopise uvedlo, že Liebmann je filmový režisér, který v poslední době režíroval několik filmů u firmy Meisner film, je ženatý za Irmu roz. Ledererovou, bezdětný: ''„Po stránce mravní zachovalosti není proti němu nic. Jest národnosti židovské, k níž se hlásí, pohybuje se v německé i české společnosti. V ohledu státoobčanské zachovalosti nebyly zjištěny závady.“''<ref name="SOkA Kroměříž" /> Liebmann-Land přislíbil [[11. prosinec|11. prosince]] [[1935]] [[Kroměříž|kroměřížskému]] magistrátu, že složí hned na chudé města 2 000 Kč a pak po dobu 5 let každý rok nejméně 300 Kč. Někdy vydělá více, někdy méně, ale je vyloučeno, aby si nenašetřil tolik, aby nebyl zabezpečen v případě stáří a invalidity: ''„Kladu proto snažnou prosbu, aby mojí žádosti bylo vyhověno“''.

 

 

Kroměřížské zastupitelstvo, rada města či dlouholetý starosta [[Josef Jedlička (starosta)|Josef Jedlička]] se během okupace filosemitismem ani [[Antisemitismus|antisemitismem]] nevyznačovali, jednali podle dikce zákonů a tzv. zájmů města. [[Židé|Židům]] neškodili, ale ani jim podle nějak výrazně nepomáhali. Tento postoj zde měl dlouhou předokupační tradici už od vzniku republiky (demolice staré synagogy na jaře [[1920]] za téhož starosty Jedličky).<ref>{{citace monografie | příjmení = Pálka | jméno = P.| odkaz na autora = | titul = Židé a Morava VII | url = | vydavatel =