Znalecký posudek: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 1 rokem
m (interpunkce)
V zadání znaleckého posudku se vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález), a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány, a sešívací šňůra připevněna k poslední straně, a přetištěna ''znaleckou pečetí'', která obsahuje [[malý státní znak]], jméno znalce a jeho obor. Na této poslední straně je také připojena ''znalecká doložka'', která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.<ref>§ 7 a 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících</ref>
 
Pokud by znalec '''vědomě''' podal nepravdivý, hrubě zkreslený, nebo neúplný znalecký posudek, spáchal by [[trestný čin]] křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za který by mu jen v základní sazbě hrozil [[trest odnětí svobody]] až na dva roky, nebo [[Trest zákazu činnosti|zákaz činnosti]].<ref>§ 346 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref>
 
== Reference ==
Neregistrovaný uživatel