Wikipedie

Židovská Čtvrť (Jeruzalém): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
pravopis
pravopis
Řádek 195:
V období [[Byzantská říše|Byzance]] se Jeruzalém proměnil díky své posvátnosti pro křesťany v centrum poutníků. Z tohoto rozkvětu měla prospěch i oblast Židovské Čtvrti a v 6. století skrz ni vedla [[cardo]], římská ulice orientována západo-východně, lemovaná sloupořadím, typická pro římská města. Také muslimové čtvrť dále přetvářeli. [[Křížové výpravy|Křižáci]] po sobě také zanechali řadu staveb.
 
=== Počátky Židovské Čtvrtičtvrti ===
Roku [[1267]] přišel do Jeruzaléma, ve kterém jen stěží žili, [[Nachmanides|Ramban]] a postavil v něm [[synagoga|synagogu]], nazývanou [[Rambanova synagoga]], a zřejmě tak založil Židovskou Čtvrťčtvrť – Židé se začali v blízkosti synagogy usazovat a jejich ulice byla nazvána „Židovská ulice“. O založení synagogy Ramban napsal:
 
{{citát|Nalezli jsme opuštěný dům s mramorovými sloupy a nádhernou klenbou. Rozhodli jsme se, že si z něj uděláme synagogu, neboť město je opuštěné a každý si z trosek bere, co se mu zlíbí. Když jsme se připojili, byla již oprava toho domu započata a do Šechemu [dnešní [[Náblus]]] bylo posláno pro svitky Tóry, které tam byly z Jeruzaléma propašovány, když přitáhli [[Tataři]]. A hle, postavili synagogu, aby se tam se modlili. Do Jeruzaléma totiž přicházelo stále mnoho lidí, muži i ženy z [[Damašek|Damašku]], Aramu a všech koutů země , aby viděli [[jeruzalémský chrám|Chrám]] a oplakávali jeho osud. A tak mi Ten, z jehož milosti jsem mohl pohledět na Jeruzalém v troskách, dal spatřit i jeho obnovu a návrat slávy [[šechina|šechiny]] [Hospodinovy přítomnosti].|Rabi Moše ben Nachman (Ramban, Nachmanides)}}
Řádek 205:
 
=== Devatenácté století ===
Na začátku 19. století žilo v Židovské Čtvrtičtvrti 2000 Židů, tj. čtvrtina obyvatel města. Židovské obyvatelstvo se zprvu soustředilo v oblasti sefardských synagog, aškenázové se pak usidlovali v blízkosti synagogy Churva. Podle popisu cestovatelů byla čtvrť dosti zchátralá. Domy byly rozbité, téměř na spadnutí, a mnohé z nich opuštěné a špinavé. Mnoho Židů žilo v bídě, existovalo však na druhou stranu i pár bohatých. Ve čtvrti se nacházela městská jatka, která ještě více Židy ze čtvrti vyháněla. Díky úsilí konzula a [[Moses Montefiore|Mosese Montefioreho]] (významného britského finančníka) bylo v polovině století zajištěno přesunutí jatek mimo město.
 
[[Soubor:1900s Jerusalem old city.jpg|right|thumb|Staré Město na počátku 20. století, ve spodní části Židovská Čtvrť. Dva velké chrámy v této oblasti jsou synagoga Churva a synagoga Tiferet Jisra'el. Obě zničeny Arabskou legií 1948.]]
Mnohé domy patřily [[Arabové|Arabům]], kteří je pronajímali Židům. Aby se zabránilo zneužití této situace ze strany Arabů, kteří chtěli zvednout nájemné, vydal židovský soud nařízení: „Židovskému nájemníkovi přínáležípřináleží právo si dům nadále pronajímat a jiný Žid nesmí svou nabídkou vyšší ceny toto jeho právo ohrozit.“
 
V polovině století byly vybudovány na pozemku v jihovýchodní oblasti čtvrti tzv. „Domy útočiště“. Koupi tohoto pozemku a domů, které v něm stály, naplánovalo několik evropských židů a peníze získali z příspěvků určených uprchlým Židům. Domy byly postaveny pro všechny židovské chudé. Byl tak vyřešen problém, který nejvíce Židovskou Čtvrťčtvrť trápil. Roku 1870 žilo ve čtvrti již {{formatnum:10000}} židovských imigrantů – polovina byli aškenázové, polovina sefardové.
 
Někteří odvážní Židé se pak začali usidlovat i v [[Muslimská Čtvrťčtvrť (Jeruzalém)|Muslimské Čtvrtičtvrti]]. V [[Křesťanská Čtvrť (Jeruzalém)|Křesťanské Čtvrtičtvrti]] se však Židé nezabydlovali, protože židovští představení zapověděli pod hrozbou sankcí, aby se některý Žid usadil v blízkosti [[Chrám Božího hrobu|chrámu Božího hrobu]].
 
=== Úpadek do vzniku Izraele ===
Na počátku 20. století žilo ve Starém Městě téměř {{formatnum:20000}} Židů, tři čtvrtiny v Židovské Čtvrtičtvrti, ostatní v Muslimské Čtvrti. Hustota zalidnění se stávala nesnesitelnou, a tak příchod dalších židů způsoboval přesun obyvatel mimo [[Jeruzalémské hradby|hradby]] Starého Města. Čtvrť tak zůstala místem chudých a zbožných Židů, dokonce i konzervativní Židé se začali ke konci 19. století stěhovat pryč, např. do čtvrti [[Me'a Še'arim]].
 
[[Soubor:Jewish Quarter Refugees.jpg|thumb|left|upright|Obyvatelé Židovské Čtvrti prchající skrz Sijónskou bránu (1948)]]
Řádek 226:
 
=== Období jordánské vlády ===
S odchodem Britů 13. května [[1948]] žilo v Židovské Čtvrtičtvrti okolo 1700 lidí, které bránilo asi 150 vojáků. 16. května zahájila [[Arabská legie]] ofenzivu v rámci [[první arabsko-izraelská válka|izraelské války za nezávislost]], [[Jordánsko|jordánské]] jednotky Židovskou Čtvrť obklíčily a začaly ji ostřelovat. Arabové značnou část čtvrti zničili, a to včetně několika synagog (mezi nimi se jednalo zejména o synagogu Churva). Obyvatelé čtvrti se stali jordánskými zajatci a po dosažení [[Dohody o příměří (1949)|dohody o příměří]] mezi Izraelem a Jordánskem byli přestěhováni na izraelské území. Poprvé od dob křižáckého [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] tak bylo přerušeno židovské osídlení Starého Města.
 
=== Období po šestidenní válce ===
Řádek 232:
 
== Demografie ==
Dnes v&nbsp;Židovské Čtvrtičtvrti přebývá 600 židovských rodin. Plocha této městské části dosahuje 122 [[dunam]]ů (0,122 kilometru čtverečního).<ref name="FMEP Jerusalem"/>
 
{| class="wikitable"
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Židovská_Čtvrť_(Jeruzalém)“