Dub: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Typo
Drobnosti a několik prolinků
Řádek 223:
== Ohrožené druhy ==
 
V&nbsp;[[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN]] jsou vedeny jako kriticky ohrožené celkem 4 druhy dubů: ''[[Quercus graciliformis]]'' a ''[[Quercus hinckleyi]]'' z jižního [[Texas]]u, ''[[Quercus boyntonii]]'' z [[Alabama|Alabamy]] a ''[[Quercus mulleri]]'' z&nbsp;Mexika. V&nbsp;kategorii ohrožené druhy je zařazeno dalších 23 druhů, pocházejících ze Severní Ameriky (z&nbsp;USA a Mexika).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 260:
== Ekologické interakce ==
[[Soubor:"Let me eat in peace!".jpg|alt=Rezavá veverka se žaludem|vlevo|náhled|Veverka se žaludem]]
Většina dubů jsou silně světlomilné dřeviny, jen nemnohé druhy dokážou růst i&nbsp;v&nbsp;polostínu. Jejich ekologické nároky jsou značně rozmanité: některé vyžadují hluboké, humózní, živinami bohaté půdy (typicky třeba dub letní), jiné dobře rostou i&nbsp;na chudších a sušších půdách či dokonce na extrémních stanovištích suchých skal a štěrků. Vyloženě mokré půdy vyhledává jen málo druhů (např. [[dub bahenní]], [[dub lyrovitý]]), k&nbsp;vápnomilným druhůdruhům patří dub šípák, dub libanonský nebo velkokvětý.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
Řádek 289:
}}</ref> V&nbsp;trouchu dubových stromů se vyvíjejí larvy [[roháč obecný|roháče obecného]] (''Lucanus cervus'').<ref name=":2" />
[[Soubor:Andricus kollari oak marble gall, knikkergal (1).jpg|náhled|Hálky na dubu|alt=Dvě kulaté hálky na olistěné větvičce]]
Existuje i&nbsp;mnoho škůdců a parazitů dubu: Hálky na listech či větévkách tvoří různé [[žlabatka|žlabatky]], zejména [[žlabatka duběnková]] (''Andricus kollari''), [[žlabatka dubová]] (''Cynips quercus-folii''), [[žlabatka penízková]] (''Neuroterus numismalis''), [[žlabatka hrášková]] (''N. quercusbaccarum''), [[žlabatka šišticová]] (''Andricus foecundatrix'') či [[žlabatka kalichová]] (''Andricus quercuscalicis''), dále i&nbsp;mnozí [[Vlnovník|vlnovníci]] a [[červci]]. V&nbsp;korunách často vyrůstá poloparazitická rostlnarostlina [[ochmet evropský]] (''Loranthus europaeus''), obvyklou parazitickou houbou je [[pstřeň dubový]].<ref name=":0" />
 
Vztahy [[Mykorhiza|mykorhizy]] budují duby s vícero druhy hřibů ([[hřib dubový]], [[hřib královský]], [[hřib plavý]], [[hřib koloděj]]), [[Ryzec|ryzců]] ([[ryzec zlatomléčný]], [[ryzec dubový]]) a muchomůrek ([[muchomůrka zelená]]), s&nbsp;některými [[Kozák dubový|kozáky]] a dalšími houbami. Jedná se o&nbsp;mykorhizu ektotrofní, kdy houbová vlákna nepronikají do samotných buněk kořenů. Významnými houbami asociovanými s&nbsp;dubem jsou rovněž [[Lanýž|lanýže]].<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
Řádek 303:
[[Soubor:Quercus lamellosa.jpg|náhled|''Quercus lamellosa'', řazený do sekce ''Cyclobalanopsis''|alt=Botanická ilustrace]]
=== Klasické taxonomické systémy ===
Rod dub patří mezi taxony, které popsal [[Carl Linné]] ve své knize ''Species plantarum'' z&nbsp;roku 1753; zařadil do něho 14 tehdy známých druhů ze Starého i&nbsp;Nového světa. Další popsané druhy přibývaly v&nbsp;19. a 20. století. První systematické uspořádání rodu do 10 sekcí a na dále na duby Starého a Nového světa pochází ze 30. let 19. století ([[John Claudius Loudon|John C. Laudon]]) a posléze následovala další, která se od sebe často i velmi výrazně lišila. Důvodem pro tuto různost je jednak morfologická proměnlivost mnoha druhů, jednak fakt, že mnohé morfologické rysy se vyvinuly konvergentně u&nbsp;různých zástupců v&nbsp;různých geografických regionech. Dosud nejpřijímanější morfologicky orientovaná pojetí uveřejnili [[Aimée Antoinette Camus|Aimée A. Camusová]] (1936–1954, 2 podrody, 6 sekcí), [[Otto K. A. Schwarz]] (1936, 4 podrody) a [[Kevin C. Nixon]] roku 1993; rod je v&nbsp;něm členěn do dvou podrodů ''Cyclobalanopsis'' a ''Quercus'', a ten dále do tří sekcí: ''Protobalanus'', ''Lobatae'' a všeshrnující sekce ''Quercus''. Podrod ''Cyclobalanopsis'' dosud je v&nbsp;různých zdrojích někdy pojímán i&nbsp;jako samostatný rod.<ref name="flchina-c">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 325:
| url = https://quercusportal.pierroton.inra.fr/index.php?p=PHYLOGENY
| datum přístupu = 2020-02-23
}}</ref> Současná [[Fylogenetika|Fylogenetickáfylogenetická]] klasifikace rodu dub je následující:<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Denk
| jméno = Thomas
Řádek 345:
 
*'''sekce ''Protobalanus''''' – 5 druhů jihozápadu Severní Ameriky a severozápadního Mexika; žaludy s plstnatým [[Oplodí|endokarpem]], dozrávající druhým rokem, typovým druhem ''[[Quercus chrysolepis]]''
*'''sekce ''Ponticae''''' – disjunktní sekce s&nbsp;pouze 2 druhy: opadavý [[dub černomořský]] v&nbsp;Malé Asii a na [[Kavkaz|Kavkaze]] a stálezelený ''[[Quercus sadleriana]]'' v&nbsp;[[Kalifornie|Kalifornii]], žaludy dozrávají první rok, endokarp lysý, výrazně dlouhé samčí jehnědy a velké pupeny
*'''sekce ''Virentes''''' – 7 druhů na jihovýchodě USA, v&nbsp;Mexiku, ve Střední Americe a na Kubě; stálezelené (nebo alespoň zdánlivě) mj. [[dub virginský]] nebo [[dub kubánský]] (''Q. cubana''), úzké šupiny na číškách žaludů, dozrávajících prvním rokem
*'''sekce ''Quercus''''' – tzv. bílé duby; nejpočetnější sekce se zhruba 150 druhy v&nbsp;Severní a Střední Americe, Evropě, východní Asii a severní Africe. Žaludy dozrávají první rok, endokarp je víceméně lysý. Z&nbsp;amerických sem patří např. [[dub bílý]], [[dub lyrovitý]], [[dub dvoubarevný]], [[dub oregonský]] nebo [[dub hvězdovitý]], z asijských [[dub zubatý]], [[dub mongolský]] nebo [[dub velkokvětý]], řadí se sem rovněž většina středoevropských dubů ([[dub letní]], [[dub zimní]], [[dub balkánský]], [[dub pýřitý]] a další).
Řádek 390:
| datum přístupu = 2020-02-24
| jazyk = cs-CZ
}}</ref> Používalo se po staletí k&nbsp;výrobě nosných [[Trám|trámů]], podlah, [[Parketa|parket]], nábytku i&nbsp;sudů, v&nbsp;raném novověku byly z&nbsp;dubového dřeva stavěny též těžké válečné lodě. Díky obsahu tříslovin je velmi trvanlivé ve vlhku a ve vodě, což je výhodou přiu vodních konstrukcíchkonstrukcí. Se svou dobrou opracovatelností je oblíbeno i v [[řezbářství]]. Dřevo tzv. červených dubů je měkčí a co do odolnosti i kvality poněkud horší; málo trvanlivá je též běl dubu, proto se zpravidla odstraňuje. Před zpracováním je vhodné provést vymytí tříslovin z řeziva pomocí deště.<ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Red Oak {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Hardwood)
| url = https://www.wood-database.com/red-oak/
Řádek 401:
| jazyk = en-US
}}</ref><br>
Alkoholické nápoje, zrající v&nbsp;sudech z&nbsp;dubového dřeva, získávají nezaměnitelnou příchuť označovanou jako ''[[barrique]]'', při [[uzení]] má dubové dřevo velkou výhřevnost a výraznou hořce kouřovou vůni. Užívalo se ho též pro výrobu [[Dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]] či přímo jako paliva. Z&nbsp;borky [[dub korkový|dubu korkového]], pocházejícího ze západního Středomoří, je získáván [[korek]]. Za tímto účelem se dnes pěstuje tento dub pěstuje v&nbsp;klimaticky příhodných oblastech celého světa.<ref name="urtas" />[[Soubor:Quercus ilex, Livorno.JPG|náhled|Jedlé žaludy dubu cesmínovitého |alt=Dvojice dozrávajících špičatých žaludů|vlevo]]
=== Žaludy, kůra a listy ===
Žaludy obsahují množství [[Škrob|škrobu]], [[Sacharidy|sacharidů]], [[Olej|rostlinných olejů]] a tříslovin, u&nbsp;většiny druhů však mají svíravou či přímo hořkou chuť.<ref name="flna" /> Poživatelné a lidmi konzumované žaludy mají např. středomořský [[dub cesmínovitý]] (''Quercus ilex''), indický ''[[Quercus glauca|Q. glauca]]'', íránský ''[[Quercus persica|Q. persica]]'' a severoamerické ''[[Quercus emoryi|Q. emoryi]]'' a ''[[Quercus obtusifolia|Q. obtusifolia]]''. Používají se pražené nebo se melou jako přísada do mouky, z&nbsp;hořčích se připravovaly kávové náhražky.<ref name="urtas">{{Citace monografie
Řádek 415:
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Žaludy slouží také jako krmivo pro hospodářská zvířata, odedávna se jejich výživnévýživové hodnoty využívalo při lesní pastvě prasat. Z&nbsp;dubů jsou získávány třísloviny a kůra a listy byly používány k&nbsp;[[Vyčiňování|vyčiňování kůží]]. Velké množství tříslovin obsahují také [[Duběnka|duběnky]], hálky vznikající na listech dubů po nakladení vajíček do pupenu dubu [[žlabatka|žlabatkou]]. Hálky na listech [[dub hálkový|dubu hálkového]] (''Quercus infectoria'') z&nbsp;jihozápadní Asie obsahují až 70 % tříslovin a jsou prodávány jako ''halepské duběnky''; z některých druhů duběnek se v minulosti vyráběl [[duběnkový inkoust]].<ref name="urtas" />
[[Soubor:Quercus_suber_dehesa.jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Quercus_suber_dehesa.jpg|alt=Plantáž korkových dubů s&nbsp;čerstvě oloupanými kmeny|náhled|Plantáž dubu korkového ]]