Hans Reichenbach: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ __NOTOC__
úpravy textu
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 1:
__NOTOC__
{{Infobox - osoba}}
'''Hans Reichenbach''' ([[26. září]] [[1891]], [[Hamburk]] – [[9. duben|9. dubna]] [[1953]], [[Los Angeles]]) byl německo-americký [[filosof]] vědy a představitel [[logický pozitivismusNovopozitivismus|logického pozitivismu]]. Jeho nejznámější dílo je ''The Rise of Scientific Philosophy'' ("Vznik vědecké filosofie", 1951).
 
== Život ==
Reichenbach se narodil jako jeden z pěti dětí vzdělaného židovského obchodníka. Po maturitě v Hamburgu studoval stavební inženýrství ve [[Stuttgart]]u, fyziku, matematiku a filosofii v [[Berlín]]ě, [[Erlangen]], [[Göttingen]] a v [[Mnichov]]ě. Mezi jeho učiteli byl [[Ernst Cassirer]], [[David Hilbert]], [[Max Planck]] a [[Max Born]]. Roku [[1915]] promoval v Erlangen prací o teorii pravděpodobnosti a pak krátce sloužil v německé armádě. Po návratu do Berlína pracoval jako fyzik a inženýr a navštěvoval [[Einstein]]ovy přednášky o teorii relativity, od roku 1920 přednášel ve Stuttgartu a vydal několik knih o [[teorie relativity|teorii relativity]], zejména „Filosofie prostoru a času“ ([[1928]]). Roku [[1926]] se s Planckovou a Einsteinovou pomocí stal docentem fyziky v Berlíně, kde založil známý „Berlínský kroužek“ a zavedl v Německu tehdy neobvyklý způsob výuky, při níž diskutoval se studenty. Po nacistickém převratu roku [[1933]] emigroval do Turecka, kde vedl katedru filosofie na univerzitě v [[Istanbul]]u a roku [[1938]] odjel do [[Spojené státy americké|USA]], kde stal profesorem filosofie na [[University of California, Los Angeles]] (UCLA), Zde vydal svá nejznámější díla o filosofických základech kvantové mechaniky (1944), o symbolické logice (1947) a ''Vznik vědecké filosofie'' (1951). Posmrtně vyšla ještě kniha o směru času.
Reichenbach se narodil jako jeden z pěti dětí vzdělaného židovského obchodníka. Po maturitě v Hamburku studoval stavební inženýrství ve [[Stuttgart]]u, fyziku, matematiku a filosofii v [[Berlín]]ě, [[Erlangen]]u, [[Göttingen]]u a v [[Mnichov]]ě. Mezi jeho učiteli byl [[Ernst Cassirer]], [[David Hilbert]], [[Max Planck]] a [[Max Born]]. Roku [[1915]] promoval v Erlangenu prací o teorii [[pravděpodobnost]]i a pak krátce sloužil v [[Německá armáda (Německé císařství)|německé armádě]].
 
Po návratu do [[Berlín]]a pracoval jako fyzik a inženýr a navštěvoval [[Albert Einstein|Einsteinovy]] přednášky o [[Teorie relativity|teorii relativity]], od roku 1920 přednášel ve [[Stuttgart]]u a o teorii relativity vydal několik knih, zejména „Filosofie prostoru a času“ ([[1928]]). Roku [[1926]] se s Planckovou a Einsteinovou pomocí stal docentem fyziky v Berlíně, kde založil známý „[[Berlínský kroužek]]“ a zavedl v Německu tehdy neobvyklý způsob výuky, při níž diskutoval se studenty.
Reichenbach se přičinil o proslulost Losangeleské univerzity v oboru filosofie a z jeho četných žáků vynikl zejména [[Hilary Putnam]].
 
Po [[Převzetí moci nacisty|nacistickém převratu]] roku [[1933]] emigroval do [[Turecko|Turecka]], kde vedl katedru filosofie na univerzitě v [[Istanbul]]u a roku [[1938]] odjel do [[Spojené státy americké|USA]], kde stal profesorem filosofie na [[Kalifornská univerzita v Los Angeles|Kalifornské univerzitě]] v [[Los Angeles]] (UCLA), Zde vydal svá nejznámější díla o filosofických základech [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] (1944), o symbolické logice (1947) a ''Vznik vědecké filosofie'' (1951). Posmrtně vyšla ještě kniha o směru času.
 
Reichenbach se přičinil o proslulost [[Kalifornská univerzita v Los Angeles|Losangeleské univerzity]] v oboru filosofie a z jeho četných žáků vynikl zejména [[Hilary Putnam]].
 
== Odkazy ==
Řádek 31 ⟶ 36:
[[Kategorie:Filosofie vědy]]
[[Kategorie:Němečtí filozofové]]
[[Kategorie:Němečtí Židé]]
[[Kategorie:Američtí filozofové]]
[[Kategorie:Filosofové 20. století]]