Markomani: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 1 rokem
m (→‎Původ: jména jako Dio nebo Otho se v dalších pádech skloňují s n)
| datum_přístupu = 2018-03-23
| místo = London
| jazyk = anglicky}}</ref> se nakonec přestěhovali na rozlehlé území nazývané [[Boiohaemum|Baiohaemum]], dříve obsazeným [[Keltové|keltským kmenem]] [[Bójové|Bójů]]. Na tomto území již žili jejich spojenci [[Svébové|svébští]] [[Kvádové]]. Toto území bylo popisováno, jako území v Hercynském lese a je ztotožněno s oblastí dnešních Čech, i když to není jisté.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Fries-Knoblach
| jméno1 = Janine
| datum_vydání = 1975
| url = https://books.google.cz/books?id=57ZxGwAACAAJ&dq=letopisy+tacitus&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj61raJ2_rZAhUNCewKHUpSBb4Q6AEIKDAA
| datum_přístupu = 2018-03-20}}</ref><ref>CASSIUS DIO 55, 28</ref> na válečné tažení. Ke střetu, ale nikdy nedošlo, protože Tiberius byl odvolán do [[Ilýrie]], aby zde potlačil povstání barbarských kmenů. Po [[Bitva v Teutoburském lese|bitvě Teutoburském lese]] v roce [[9|9 n. l.]] se vydal římský vojevůdce [[Germanicus]] na východ od [[Rýn]]a směrem do [[Germánie]] s cílem pomstít porážku legií [[Publius Quinctilius Varus|Publia Quinctilia Vara]] [[Cheruskové|cheruským]] vůdcem [[Arminius|Arminiem]]. V důsledku toho rostly mezi [[Germáni|germánskými kmeny]] obavy. Této situace využil vlivný Říman [[Drusus Caesar]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Tacitus
| příjmení2 = Woodman
| rok = 2003
| isbn = 978-0812966992
| jazyk = anglicky}}</ref> V Marobudově říši se zmocnil mnoha bohatství, nahromaděnémnahromaděných Marobudovým plundrováním okolních [[Svébové|svébských]] kmenů a také okrádáním obchodníků z římských provincií, kteří přicházeli do říše kvůli svobodě obchodu a kvůli touze zbohatnout. Marobud unikl do římské provincie [[Noricum]] a odtud do [[Ravenna|Ravenny]].<ref name="tacitus"/> Katvalda byl v tomtéž či následujícím roce sesazen [[Vibilius|Vibiliem]] vůdcem z kmene [[Hermunduři|Hermudurů]] a stejně jako Marobud, byl i Katvalda nucen hledat útočiště v římské říši. Podařilo se mu uprchnout do [[Fréjus|Forum Julii]] v provincii [[Gallia Narbonensis]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Tacitus
| titul = Tacitus: Annals: Book 2 chapter 63
| vydavatel = The World Wisdom in the Palm
| datum_přístupu = 2018-03-23
| jazyk = anglicky}}</ref> V té době měli Římané území Markomanů již pod kontrolou a nový vládce Vibilius se jim brzy nezamlouval, a tak ho s pomocí [[Kvádové|Kvádů]] sesadili. Moc nad územím severně od [[Noricum|Norica]] svěřili [[Vannius|Vanniovi]], který byl římským [[Vazal|vazalem]] a který Markomanům vládl následujících téměř třicet let. Jeho vláda byla tyranská a nepřátelská k okolním kmenům. Okolo roku 50 Vibilius opět nabyl své moci a proti tyranské vládě Vannia spojil síly spolu s Vanniovými synovci [[Vangio a Sido|Vangiem a Sidou]]. Zaútočili od severu na centrum [[Vanniovo království|Vanniova království]], které se patrně nacházelo na jihozápadě Slovenska a krále Vannia sesadili z trůnu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Barák
| jméno1 = J.
| rok = 2002
| počet_stran = 456
| isbn = 80-7277-106-X}}</ref> kde zastupoval dalších 11 germánských kmenů a kde se podařilo oběma stranám dosáhnout mírové dohody. Přesto germánské kmeny v následujících letech mírovou dohodu porušiliporušily a spolu s Markomany podniklipodnikly válečné tažení, během něhož se dostalidostaly až na [[Apeninský poloostrov]], kde napadlinapadly a vydrancovalivydrancovaly město [[Aquileia]]. Na toto tažení císař [[Marcus Aurelius]] zmobilizoval síly a rozhodl se osobně vést trestnou výpravu na sever za řeku Dunaj. Trestná výprava byla, ale odloženáodložena až do roku 168, protože římskáŘímská říše v té době čelila [[Mor|morové epidemii]]. Na jaře roku 168 se Marcus Aurelius spolu s [[Lucius Verus|Luciem Verem]] vydali z Říma na sever, kde překročili [[Alpy]] do Panonie. V lednu 169, ale Lucius Verus zemřel,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Verus
| jméno1 = Lucius
| datum_vydání = 1921
| datum_přístupu = 2018-03-23
| jazyk = anglicky}}</ref> a tak se Marcus Aurelius vrátil do [[Řím]]a, aby dohlédl na jeho pohřeb. Do Panonie se vydal v roce 172. Následující rok překročil Dunaj<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hüssen | jméno = Claus-Michael, Ján Rajtár | odkaz na autora = | titul = Zur Frage archäologischen Zeugnisse der Markomannenkriege in der Slowakei.... zdroj: Markomannenkriege| url = | vydavatel = [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Brno)|Archeologický ústav Akademie věd České republiky]] | místo = Brno | rok = 1994 | počet stran = | kapitola = | strany = 217–232 | isbn = 8090167936 | jazyk = německy}}</ref> a po vítězné bitvě donutil Kvády vedenýmivedené [[Ariogaesus|Ariogasem]] uzavřít mír. O rok později se vydal proti proudu řeky Moravy na území Markomanů. I zde sjednal pořádek a donutil Markomany, aby opustili území bezprostředně u Dunaje, a přijali na svá území římské vojenské posádky, které převzalipřevzaly kontrolu nad území Markomanů. Jedna z posádek v té době vybudovala [[Římská vojenská pevnost u Mušova|vojenskou pevnost u Mušova]]. Marcus Aurelius zamyšlelzamýšlel zde vybudovat další římskou provincii, nazývanou ''Markománii'',<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Kozlová
| jméno1 = Helena
| datum_vydání = 2014-10-03
| url = http://www.scena.cz/index.php?o=4&c=21294&r=22&d=1
| datum_přístupu = 2018-03-23}}</ref> která měla převzít kontrolu nad zdejšími germánskými kmeny a chránit vnitrozemí římské říše před jejich dalšími útoky. Poslední nepokoje Markomanských válek započaly v roce 177. Marcus Aurelius se znovu vydal na trestnou výpravu, ale během tažení v roce 180 v Panonii zemřel. Místo něj nastoupil jeho syn [[Commodus]]. Ten však neměl příliš velký zájem bojovat s Markomany a Kvády za Dunajem a neměl ani zájem expandovat na sever od Dunaje, a tak nedlouho po otcově smrti s Markomany uzavřel mír.
 
Další boje Markomanů s Římskou říší probíhaly po roce 250 za vlády krále [[Attalus|Attala]]<ref>{{Citace elektronického periodika
Neregistrovaný uživatel