Numeri: Porovnání verzí

'''Numeri''', {{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|בַּמִּדְבָּר}} '''Ba-midbar''' nebo {{cizojazyčně|he|בְּמִדְבָּר}} '''Be-midbar''' („Na poušti“) (někdy též nazývána '''4. kniha Mojžíšova''') je čtvrtou knihou [[Tanach|Starého zákona]]. Řadí se do [[Tóra|Tóry]] čili do Pentateuchu. Hebrejský název {{Cizojazyčně|he|במדבר}} vychází ze slov, kterými začíná: ''Hospodin„Hospodin promluvil k [[Mojžíš]]ovi '''na poušti''' Sinaj.“''. Název ''{{Cizojazyčně|la|Numeri}}'' ([[latina|latinsky]] „čísla“) pochází z [[řečtina|řeckého]] názvu knihy v [[Septuaginta|Septuagintě]] {{Cizojazyčně|grc|Ἀριθμοί}} (''arithmoi'', čísla), protože tento spis uvádí rozličné výpisy počtu lidí na [[Sinajský poloostrov|Sinajské]] poušti (kap. 1-4) a na planině [[Moáb]]ské (kap. 26).

Knihu lze dělit na tyto tři části podle místa děje:

=== HistoricitaVýznamné a datacepříběhy knihy Numeri ===

[[Teologie|Teologicky]] představuje v knize [[Izrael]] ideální komunitu, kterou stmelují jasně definované náboženské a sociální struktury. NaV knihusouladu měls vlivpřístupem [[babylónské zajetí|poexilní]] kněžský pramen,kněžského neboťpramenu kniha zdůrazňuje [[teokracie|teokratické]] principy – Boží zásahy do života společenství, kterou Boží přítomnost provází, [[hierarchie|hierarchické]] uspořádání, v jehož čele jsou [[kohen|kněží]] jako, členové [[Árón (prorok)|ÁronovaÁrónova]] domu. Lid spojuje touha žít podle Hospodinových příkazů, a Izrael je tak připravován na vítězné tažení do země, kterou mu [[Hospodin]] přislíbil. Izrael jako komunita je prezentován, v následnosti na [[Leviticus]], jako kultovní společenství seskupené kolem Božího stánku, který zde zastupuje chrám. Tím kniha Numeri legitimuje pozdější poexilní politicko-náboženskou situaci v Judsku, kde se Izrael stal [[teokracie|teokratickou]] (či [[hierokracie|hierokratickou]]) společností. Vůdci lidu jsou zde kněží vedení Mojžíšem a ÁronemÁrónem, kteří jsou výhradními prostředníky mezi Bohem a národem.

Po cestě se lid musí vypořádat s nepřátelstvím okolních národů ([[EdomEdóm]], [[Moáb]], [[Amorejci]]) a s pouští samotnou (hlad a žízeň) – obojí se stává pro Izrael pokušením vrátit se zpět do [[Egypt]]a. Tato neustálá pochybnost Izraele je příčinou, že odmítne vstoupit do zaslíbené země, když už stojí na jejích hranicích, a dovede k pochybnosti ve víře i Mojžíše, který je proto potrestán tím, že mu nebude dovoleno vstoupit do zaslíbené země.

Tento poexilní kněžský vliv je patrný především ve výpravných sekcích, které často oscilují mezi výpravnou a zákonnou formou a snaží se vymezit, upravit a dodatečně interpretovat některé zákony, vyhlášené dříve na jiných místech Pentateuchu. Jedná se například o dědictví dcer, sbírání dříví v sobotu apod. Velkou část kapitol 15 – 1915–19, považovaných snad za nejmladší část Pentateuchu vůbec{{Fakt/dne|20200301110221|}}, zabírá také polemika o náležité a právoplatné vedení lidu a prostřednictví mezi ním a Bohem. Postupně je některými rebely zpochybňováno vedení Mojžíšovo a velekněžství Áronovo. Bůh se ve při staví na stranu Mojžíše a Árona a dokazuje, že právě tyto si vyvolil. Tyto polemiky odráží a výpravnou formou řeší spory a pře o vedení židovské komunity po návratu z exilu a vybudování druhého chrámu ([[515 př. n. l.]]).{{Fakt/dne|20200301110221|}}

Ohlasy knihy Numeri nalezneme v historických reminiscencích v [[Kniha žalmů|žalmech]] (např. žalm 106) a v pozdních mudroslovných knihách – [[Sírachovec|Sírachovci]] a [[Kniha Moudrosti|knize Moudrosti]]. V současné době je kniha v zájmu velké pozornosti biblistických odborníků a [[exegeze|exegetů]].