Negroidní rasa: Porovnání verzí

Přidáno 5 877 bajtů ,  před 1 rokem
přepracování tak, aby článek reflektoval aktuální pohled na rasové teorie a rasovou kategorizaci
(+dpz)
(přepracování tak, aby článek reflektoval aktuální pohled na rasové teorie a rasovou kategorizaci)
{{Dlouhodobě polozamčeno}}
[[File:Meyers map.jpg|thumb|320px|<center>''[[Meyers Konversations-Lexikon]] ''(1885–1890)<br>[[Etnografie|etnografická]] mapa</center>
{{Různé významy|tento=lidské rase|druhý=jiných významech|stránka=Černoch (rozcestník)}}
{|style="width:100%;"
{{NPOV}}
|-
{{bibliografie}}
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajsijci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}}
[[Soubor:Kenyan man 2.jpg|thumb|Masaj z Keni]]
|}]]
'''Negroidní, černé, tmavé''' či '''ekvatoriální plemeno, typ''' či [[Lidská rasa|'''rasa''']], kam patří lidé označovaní jako '''černoši''', '''černí''', '''negroidi''', pejorativně '''negři''', knižně a zastarale '''mouřeníni''', je označení lidí typově podobných původnímu obyvatelstvu střední a jižní [[Afrika|Afriky]].
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''') je historické označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] a [[jihovýchodní Asie]] ([[Negritové]]){{#tag:ref|Některé rasové teorie Negrity, spolu s původními obyvateli [[Malajsie]] a [[Austrálie]], řadily mezi [[negroidní]], jiné pak mezi mongoloidní.|group="p"}} vzniklé na základě historicky vyvrácených [[Lidská rasa|rasových teorií]].<ref name="a">{{Citace monografie
| příjmení1 = Laurie
| jméno1 = James
| titul = System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi
| url = https://books.google.cz/books?id=QusRAAAAYAAJ&pg=PA107&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Stevenson & Co
| místo = Londýn
| rok = 1842
| strany = 107
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]] a negroidní),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pickering
| jméno = Robert
| titul = The Use of Forensic Anthropology
| url = https://books.google.cz/books?id=V0JheWC85h4C&pg=PA82&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = CRC Press
| místo = Boca Raton, Florida
| rok = 2009
| strany = 82–83
| isbn = 978-1-4200-6877-1
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Race question
| url = https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000128291
| datum vydání = 1950
| vydavatel = [[UNESCO]]
| jazyk = anglicky
}} – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“</ref> podobných například [[plemena psů|psím plemenům]], na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný [[genetika|genetický]] základ.<ref name="b">{{Citace monografie
| příjmení1 = Norton
| jméno1 = Heather L.
| příjmení2 = Quillen
| jméno2 = Ellen E.
| příjmení3 = Bigham
| jméno3 = Abigail W.
| příjmení4 = Pearson
| jméno4 = Laurel N.
| příjmení5 = Dunsworth
| jméno5 = Holly
| titul = Human races are not like dog breeds: refuting a racist analogy
| url = https://evolution-outreach.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12052-019-0109-y#citeas
| vydavatel = Evolution: Education and Outreach
| místo = USA
| rok = 2019
| vydání = 12
| svazek = 17
| doi = 10.1186/s12052-019-0109-y
| jazyk = anglicky
}}</ref> Rozvoj [[Molekulární biologie|molekulární biologie]] nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „negroidní“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Lee
| jméno1 = Sandra SJ
| příjmení2 = Mountain
| jméno2 = Joanna
| příjmení3 = Koenig
| jméno3 = Barbara
| příjmení4 = Altman
| jméno4 = Russ
| titul = The ethics of characterizing difference: guiding principles on using racial categories in human genetics
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2530857/
| vydavatel = Genome Biology
| místo = USA
| rok = 2008
| vydání = 7
| svazek = 9
| počet stran = 404
| doi = 10.1186/gb-2008-9-7-404
| jazyk = anglicky
}}</ref> Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství [[gen]]ů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.<ref name="b" /> Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „negroidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek [[dědičnost|dědičných]] [[Sekvence DNA|znaků DNA]], které u lidí vznikaly nezávisle postupnou [[adaptace|adaptací]] na [[podnebí|klima]] a [[životní prostředí|prostředí]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Takezawa
| jméno1 = Yasuko I.
| příjmení2 = Wade
| jméno2 = Peter
| příjmení3 = Smedley
| jméno3 = Audrey
| titul = Race
| url = https://www.britannica.com/topic/race-human
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci [[forenzní antropologie]] pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Roberts
| jméno = C. A.
| titul = Studies in Crime: An Introduction to Forensic Archaeology
| url = https://books.google.cz/books?id=p-jZ6nwokdwC&pg=PA116&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Routledge
| místo = Londýn, New York
| rok = 2013
| strany = 116
| isbn = 978-1-135-86287-9
| jazyk = anglicky
}}</ref> ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukt]] považováno za problematické a překonané,<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Berthier-Foglar
| jméno1 = Susanne
| příjmení2 = Collingwood-Whittick
| jméno2 = Sheila
| příjmení3 = Tolazzi
| jméno3 = Sandrine
| titul = Biomapping Indigenous Peoples: Towards an Understanding of the Issues
| url = https://books.google.cz/books?id=CW5rbC40IVEC&redir_esc=y
| vydavatel = Rodopi
| místo = Amsterdam
| rok = 2012
| strany = 186
| isbn = 978-9401208666
| jazyk = anglicky
}} – „The [American Anthropological Association] statement is representative of the prevailing view in the contemporary social sciences. Many social scientists have questioned the assumption that race is a scientific or objective reality, contending that it is forged from the discourses of politics, society, and history.“</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Keita
| jméno1 = S. O. Y.
| příjmení2 = Kittles
| jméno2 = R. A.
| příjmení3 = Royal
| jméno3 = C. D. M.
| příjmení4 = Bonney
| jméno4 = G. E.
| příjmení5 = Furbert-Harris
| jméno5 = P.
| příjmení6 = Dunston
| jméno6 = G. M.
| příjmení7 = Rotimi
| jméno7 = C. N.
| titul = Conceptualizing human variation
| url = https://www.nature.com/articles/ng1455
| vydavatel = Nature Genetics
| místo = USA
| rok = 2004
| vydání = 11
| svazek = 36
| strany = 17–20
| doi = 10.1038/ng1455
| jazyk = anglicky
}}</ref> přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a [[rasismus|rasistickou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin
| url = https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000L0043:en:HTML
| datum vydání = 2000–06-29
| vydavatel = [[Rada Evropské unie]]
| jazyk = anglicky
}} – „[[Evropská unie]] odmítá jakékoliv teorie, které se snaží určovat existenci samostatných lidských ras.“</ref> Občas se objevuje jako synonymum pro označení [[černoch]].
 
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" />
== Charakteristika ==
Po fyzické stránce se jako znaky tohoto plemene často udávají například tmavé zbarvení [[kůže]] téměř na celém povrchu těla, způsobené zvýšeným obsahem [[melanin]]u v kůži; dále široký plochý [[nos]], plné masité [[Ret|rty]] a tmavé, často kudrnaté vlasy. Mají také více [[Potní žláza|potních žláz]], což je způsobeno jejich prapůvodem v poušti (více potu lépe ochlazuje tělo).
 
Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie
Kraniální skelet jedinců negroidního původu vykazuje charakteristické etnické znaky. Podle Basse (1987) je pro negroidní [[lebka|lebky]] specifická zejména základna nosu ve tvaru žlábku a absence nosního prahu, velmi výrazná prognatie (zvětšení lebky v oblasti horní čelisti), široký a kruhovitý nosní otvor, existence jamky v oblasti bregmy a přítomnost tzv. kulatého [[čelo|čela]], které vzniká posunutím obou čelních hrbolů mediansagitálním směrem, což se opticky jeví, jakoby oba hrboly splývaly v jeden a vytvářejí dopředu klenuté čelo. V oblasti nasia se pak většinou, ve srovnání s bělochy, nosní jamka nevyskytuje. Pokud je přítomná, tak je jen velmi drobná. Podle Whitea (1991) je u černochů také ještě možné pozorovat obdélníkovitý tvar očnice a širokou interorbitální vzdálenost. Nosní kůstky jsou u negroidů většinou úzké (Krogman 1973).<ref>http://is.muni.cz/th/64109/prif_b/Bakalarska_prace.pdf?lang=cs</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Forensic Anthropology - Ancestry |url=http://www.redwoods.edu/Instruct/AGarwin/anth_6_ancestry.htm |datum přístupu=24-12-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120206061745/http://www.redwoods.edu/instruct/agarwin/anth_6_ancestry.htm |datum archivace=06-02-2012 |nedostupné=ano }}</ref>
| titul = Negroid
| url = https://www.dictionary.com/browse/negroid
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako ofenzivní a [[Pejorativum|urážlivé]], kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kennedy
| jméno = Randall
| titul = Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word
| periodikum = [[The Washington Post]]
| datum vydání = 2001-01-11
| url = https://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/books/chap1/nigger.htm
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nigger
| url = https://web.archive.org/web/20191213084057/https://www.dictionary.com/browse/nigger
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly z označením kongoid, vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Coon
| jméno1 = Carleton S.
| příjmení2 = Hunt
| jméno2 = Edward E.
| titul = The living races of man
| vydavatel = Knopf
| místo = New York
| rok = 1965
| vydání = 1
| počet stran = 344
| oclc = 577068430
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Poznámky ==
Lidé negroidního typu žijí především v [[subsaharská Afrika|subsaharské Africe]]. Vzhledem k tomu, že v minulosti byli často zneužíváni jako [[Otrokářství|otroci]], tvoří dnes významnou menšinu i v jiných státech, především v [[Amerika|Americe]]. V současnosti ale kvůli [[Globalizace|globalizaci]] migrují i do jiných oblastí, především do [[Vyspělá země|vyspělých zemí]] v [[Evropa|Evropě]].
<references group="p" />
 
== Genetika ==
V současnosti se považuje Afrika za pravlast lidstva, což dokládají i [[genetika|genetické analýzy]].<ref>M. Jacobsson a kol.: Genotype, haplotype and copy-number variation in worldwide human populations. Nature, vol. 451, 21 February 2008 (7181), str. 998-1003</ref>
 
Moderní genetické analýzy ukazují, že subsaharské černošské skupiny, dříve zahrnované do jediného negroidního plemene, lze rozdělit nejméně na pět hlavních genetických [[shluková analýza|klastrů]].<ref>S. A. Tishkoffová a kol.: The genetic structure and history of Africans and African Americans. Science. 2009 May 22;324(5930):1035-44</ref> Jedná se o klastr Khoisanů a Pygmejů, klastr Hadzapů, klastr nilosaharských a čadských etnik, klastr kúšitsky hovořících etnik a klastr skupin hovořících nigerokonžskými jazyky. Tyto klastry jsou přitom v genetických studiích zcela rovnocenné klastrům rozeznávaným mimo Afriku, jež se do značné míry geograficky kryjí s tradiční rasovou klasifikací.
 
Biologické vlastnosti populací uvnitř jednotlivých zeměpisných klastrů jsou podobné a na hranicích těchto klastrů existují postupné přechody; pokud je však geografická vzdálenost mezi odebranými genetickými vzorky konstantní, ukazuje se, že genetické rozdíly na hranicích klastrů jsou několikanásobně větší než uvnitř klastrů.<ref>N. Rosenberg a kol.: Clines, clusters, and the effect of study design on the inference of human population structure. PLoS Genetics (2005) 1: str. 660-671</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
{{Portály|Lidé}}
== Související články ==
* [[Europoidní rasa]]
* [[Mongoloidní rasa]]
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Black people}}
{{Pahýl}}
 
{{Lidské rasy}}
 
[[Kategorie:Lidské rasy]]