Bohumil Houser: Porovnání verzí

Narodil se v roce [[1922]], v [[Bratislava|Bratislavě]], jeho rodiče byli české národnosti. Zde také studoval na reálce a později na obchodní akademii. Maturoval v [[Brno|Brně]] v roce 1941. Jeho otec pracoval na dráze jako vlakvedoucí.

V Bratislavě se stal členem Střelecké jednoty a za [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|podzimní mobilizace v roce 1938]] vstoupil jako dobrovolník do armády,. poPo rozpadu [[Československo|Československa]] odjel s rodiči do Brna. Za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] se stal členem ilegální organizace [[Hnutí slovanské domoviny]], složené ze studentů a mladých dělníků, kde se stal velitelem diverzní skupiny s krycím jménem Dělnictvo.

V lednu [[1942]] byl totálně nasazen v Rakousku ve [[Wiener NeustadtuNeustadt]]u v závodě WNF na výrobu stíhaček, kde přenesl i svoji odbojovou aktivitu. Vynesl výrobní plány leteckých závodů na léta 1943 – 44, pomáhal organizovat útěky ze zajateckého tábora, spolupracoval s odbojovou organizací francouzských zajatců, zejména s kapitánem Jeanem Moncorgé, ing. Faberem a Simonem Perbuetem.

Čtrnáctého dubna 1943 byl v [[Praha|Praze]] zatčen kvůli odbojové ilegální činnosti. Členové HSD byli postupně zatýkání již od podzimu 1942. Nejdříve byl vězněn v Brně v [[Kounicovy koleje|Kounicových kolejích]], na podzim 1943 s transportem převezen do Breslau (Wroclaw[[Wrocław]]i) do vězení na Klechtkaustrasse. Devatenáctého ledna 1944 byli všichni zatčení členové HSD postaveni před soud a obviněni za přípravu velezrady a nadržování nepříteli. Volksgerichtem 6. senátu byl Bohumil Houser odsouzen na osm let těžkého žaláře. Vedoucí HSD Vlastimil[[Vlastislav Kroupa]] byl odsouzen k smrti a popraven.

Trest si odpykával v několika věznicích, například ve státní káznici v Bayreuthu[[Bayreuth]]u, na podzim 1944 skončil v koncentračním táboře [[Creußen|Creussen]]. Tam pracoval ve zbrojovce. Okamžitě se spojil s místní ilegální organizací vězňů. Dne 14. dubna 1945 odzbrojil jednoho bachaře[[bachař]]e a zahájil tak úspěšné povstání vězňů.

Po válce pracoval v Severočeských hnědouhelných dolech jako přednosta administrativy inspektorátu Falknov. Po znárodnění hnědouhelného revíru se stal přednostou administrativního a obchodního odboru na ředitelství v Sokolově[[Sokolov]]ě.

Po roce 1948 mu hrozilo pronásledování ze strany [[Komunistický režim v Československu|bolševické]] státní moci a proto za vydatné pomoci přátel, bývalých spoluvězňů, utekl do [[Bavorsko|Bavorska]]. Zde pobýval v uprchlickém táboře ve Swabachu[[Schwabach]]u, kde mu byl přiznán status politického uprchlíka (IRO). V táboře se přihlásil k emigraci do [[Austrálie]]. Podmínkou pro možné vycestování byl podpis dvouleté pracovní smlouvy na jakékoli později přidělené práce. Zde byl zaměstnán v chemickém závodě v [[Boolaroo]]. Na podzim [[1949]] vypukla v Austrálii obrovská generální stávka,. oO práci přišla spousta dělníků, včetně Bohumila Housera. Zapojil se do diskuse o pozadí stávky a v důsledku toho byl za veřejné vměšování se do politických záležitostí vypovězen ze země.

Vrátil se do [[Německo|Německa]], kde vznikal český uprchlický tábor Valka, ve kterém žilo až 6000 lidí z 28 zemí [[Evropa|Evropy]]. Po čase byl jmenován do funkce sekretáře a tlumočníka Amerického fondu pro československé uprchlíky (AFCR) pro oblast Norimberku[[Norimberk]]u, [[International Rescue Committee]] ho jmenovala emigračním úředníkem a tajemníkem IRC. a pracovalPracoval také jako reportér pro ForeinForeign News Service v New Yorku.

V té době Bohumil Houser již publikoval v novinách a časopisech. V létě roku 1954 přestal Bohumil Houser pracovat a veškerý svůj čas a energii věnoval studiu [[jóga|jógy]] a cestování. Od roku 1952 byl žákem učitele jógy [[Boris Sacharov|Borise Sacharova]] a Swami Siwanandy Sarady (paní Charlotte Walinski-Heller). Boris Sacharov jejej přesvědčil, aby se vrátil do Československa.

V říjnu 1956 Bohumil Houser odjel domů. Hned v Chebu[[Cheb]]u byl zatčen a převezen do Prahy, kde byl 7 týdnů vězněn a mnohokrát vyslýchán [[StB]]. Ze všech spáchaných trestných činů, ze kterých byl v nepřítomnosti obviněn, včetně [[velezrada|velezrady]] v únoru 1948, byl amnestován, byl mu prominut i trest smrti. Byl propuštěn, život mu však ztrpčovalo špehování StB a nejrůznější šikanování. Nebylo mu umožněno, aby našel práci dle svých schopností a znalostí. Byl přinucen přijmout podřadná zaměstnání. Materiální situace jeho rodičů i jeho samotného byla velmi špatná. Do důchodu odešel vV roce 1977 jako jako příslušník protinacistického odboje odešel do důchodu o pět let dříve.

V roce 1966 spolu s Otakarem Vojkůvkou, Thesou Vojkůvkovou, ing. Jiřím Elgerem, Milošem Horkým a reverendem Milošem Mikotou obnovil činnost téměř zaniklé náboženské obce [[Náboženská společnost českých unitářů|českých unitářů]] v Brně. V témže roce založil [[Karel Werner (indolog)|PhDr. Karel Werner]], člen brněnské unitářské obce, v Závodním klubu [[První brněnská strojírna|První brněnské strojírny]] první Klub jógy v Československu. Bohumil Houser jej od počátku podporoval a spolupracoval s ním. Když se v roce 1968 se doktor Werner rozhodl emigrovat, Bohumil Houser mu pomohl připravit trasu útěku a vybavil ho adresami svých norimberských přátel.

Další oblastí, v níž Bohumil Houser aktivně pracoval a dosáhl v ní i mezinárodního ocenění, je [[Alternativní a komplementární medicína|léčitelství]]. Začal praktikovat už jako úředník, zaměstnanec n. p. [[Ferona]] v Brně. Používal [[akupresura|akupresuru]], [[magnetoterapie|magnetoterapii]], bioterapii, metalopatii, [[fytoterapie|fytoterapii]], hypnopunkturu, jógoterapii a jiné metody. Úspěchy, kterých dosáhl při léčení mnoha pacientů, byly potvrzeny i klasickými lékaři.

Od roku [[1982]] spolupracoval s Psychotronickou laboratoří profesora [[František Kahuda|Františka Kahudy]] v sekci léčitelské. V témže roce spolu s některými dalšími léčiteli působil v nemocnici ve Vimperku[[Vimperk]]u, kde měli lékaři posuzovat výsledky dosažené netradičními léčebnými metodami.

Koncem roku [[1996]] se aktivně účastnil Mezinárodní konference alternativní medicíny na [[Srí Lanka|Srí Lance]], kde přednesl referát o [[Urinoterapie|automočové terapii a pyramidální energii, setkal se se slavným buddhistickým mnichem Boddhim v jeho lesní poustevně v [[Kandy]] a meditoval týden v Mezinárodním buddhistickém středisku tamtéž.