Wikipedie

Jan Hus: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 289:
 
=== Odezva v Čechách ===
U Husových přívrženců v Čechách způsobila zpráva o upálení hněv a odpor vůči těm, kdo jej vydali na [[smrt]], tj. ke koncilu. Převládlo mínění, že byl odsouzen především pro svou kazatelskou činnost, protože hájil pravdu a neodchýlil se od učení církve. Jeho odsouzení bylo chápáno i jako odsouzení Českého království a jeho pořádků. Dne 2. září 1415 byl koncilu v Kostnici odeslán protesní[[Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa|stížný list]], opatřený 452 [[Pečeť|pečetěmi]] českých a moravských šlechticů.<ref name=":02">{{Citace sborníku|příjmení=Smrčka|jméno=J|titul=Jan Hus v konfesijních dějinách Evropy|příjmení sestavitele=Vybíral|jméno sestavitele=Z|sborník=Jan Hus 1415-2015|vydavatel=Husitské muzeum v Táboře|místo=Tábor|strany=39-47|rok vydání=2015}}</ref> O týden později, 11. září 1415 vydala i pražská univerzita osvědčení o bezúhonnosti a pravověrnosti Jana Husa.<ref name=":02" />[[Soubor:Hus památník.jpg|náhled|Památník Jana Husa a [[Jeroným Pražský|Jeronýma Pražského]] z roku 1862 na místě jejich upálení]]
 
Doslov k Husově procesu tvořilo odsouzení [[Jeroným Pražský|Jeronýma Pražského]], který se v dubnu 1415 dostavil do Kostnice, avšak Jan Hus jej měl k rychlému odchodu. Poté, co byl Jeroným dopaden v [[Bavorsko|Bavorsku,]] nedaleko českých hranic, byl dopraven do Kostnice, kde uznal odsouzení Viklefovo i Husovo. Nebyl však propuštěn kvůli podezření, že soudce obelstil. Při novém vyšetřování se přiznal k Viklefovým i Husovým naukám a prohlásil za svůj největší hřích, že se Jana Husa, „dobrého a svatého muže“, zřekl. [[30. květen|30. května]] [[1416]] byl odsouzen a upálen i mistr [[Jeroným Pražský]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus“