Miho Takagiová: Porovnání verzí

Přidáno 265 bajtů ,  před 1 rokem
+ MS sprint 20
(aktualizace)
(+ MS sprint 20)
{{Medaile|1|[[Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2018|2018 Amsterdam]]|víceboj}}
{{Medaile|1|[[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2019|2019 Inzell]]|stíh. závod}}
{{Medaile|1|[[Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2020|2020 Hamar]]|sprint}}
{{Medaile|1|[[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2020|2020 Salt Lake City]]|stíh. závod}}
{{Medaile|2|[[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2016|2016 Kolomna]]|stíh. závod}}
'''Miho Takagiová''' ({{Vjazyce|ja}} {{Cizojazyčně|ja|髙木 美帆}}, ''Takagi Miho''; * [[22. květen|22. května]] [[1994]] [[Makubecu]]) je [[Japonsko|japonská]] [[rychlobruslení|rychlobruslařka]].
 
Na juniorském světovém šampionátu startovala poprvé v roce [[Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2009|2009]], kdy získala stříbrnou medaili ze stíhacího závodu družstev. Společně s japonským týmem dokázala tento cenný kov obhájit i v letech [[Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2010|2010]], [[Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2011|2011]] a [[Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2012|2012]], přičemž na [[Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2013|MSJ 2013]] v této disciplíně Japonky zvítězily. Startovala na [[Rychlobruslení na Zimních olympijských hrách 2010|Zimních olympijských hrách 2010]] (1000 m – 35. místo, 1500 m – 23. místo, ve stíhacím závodě družstev byla náhradnicí). Ve [[Světový pohár v rychlobruslení|Světovém poháru]] závodí od sezóny 2010/2011; v roce 2011 se představila i na svém prvním seniorském [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2011|Mistrovství světa]]. Na juniorských světových šampionátech v letech 2012 a 2013 vybojovala v individuálních závodech celkem sedm medailí (z toho čtyři zlaté). První seniorský cenný kov si přivezla z [[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2015|MS 2015]], kde japonský tým vyhrál stíhací závod družstev. O [[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2016|rok později]] skončilo japonské družstvo druhé, sama navíc v závodě s hromadným startem získala bronzovou medaili. Na [[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2017|světovém šampionátu 2017]] obhájila s japonským týmem stříbro ve stíhacím závodě družstev a vybojovala bronz na distanci 1500 m. Z [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2017|Mistrovství světa ve víceboji]] si téhož roku přivezla bronzovou medaili. Na [[Rychlobruslení na Zimních olympijských hrách 2018|Zimních olympijských hrách 2018]] se v závodě na 3000 m umístila na pátém místě, na poloviční trati si dobruslila pro stříbro, na distanci 1000 m vybojovala bronz a ve stíhacím závodě družstev získala zlatou medaili. O několik týdnů později zvítězila ve víceboji na [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2018|Mistrovství světa 2018]]. V sezóně 2017/2018 zvítězila ve Světovém poháru v celkovém hodnocení Grand World Cupu a v celkové klasifikaci stíhacích závodů družstev a závodů na 1500 m. Z [[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2019|MS 2019]] si přivezla zlato se stíhacího závodu družstev a stříbro z distance 1500 m. Na [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2019|sprinterském světovém šampionátu 2019]] i [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2019|světovém šampionátu ve víceboji 2019]] vybojovala stříbrné medaile. Na [[Mistrovství světa v rychlobruslení na jednotlivých tratích 2020|MS 2020]] obhájila prvenství ve stíhacím závodě družstev a získala bronz na kilometrové trati, následně vyhrála [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2020|Mistrovství světa ve sprintu 2020]].
 
Její sestra [[Nana Takagiová]] je rovněž rychlobruslařka.
{{Olympijské vítězky v rychlobruslení - stíhací závod družstev}}
{{Mistrovství světa v rychlobruslení – víceboj ženy}}
{{Mistrovství světa v rychlobruslení – sprint ženy}}
{{Mistrovství světa v rychlobruslení – stíhací závod družstev ženy}}
{{Portály|Sport|Japonsko}}