Evenkové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 13:
| náboženství = [[šamanismus]], [[pravoslaví]], [[lamaismus]]
}}
[[Soubor:Evenkshome.jpg|náhled|
[[Soubor:Stielers Handatlas 1891 62 NE.jpg|náhled|Země předků Evenků – severovýchodní Čína ([[Mandžusko]])]]
[[Soubor:Map of Russia - Evenks(2008-03).png|náhled|Rozšíření Evenků]]
Řádek 19:
== Historie ==
[[soubor:Evenks1862.jpg|thumb|200px|
[[Soubor:Orochen postcard.jpg|thumb|Evenkové v roce 1912]]
Za nejstarší předky Evenků jsou pokládáni nositelé [[Glazkovská kultura|Glazkovské kultury]], žijící v [[2. tisíciletí př. n. l.]] východně od [[Bajkal]]u a na horním toku [[Amur]]u. Během 1. tisíciletí př. n. l. migrovali na sever, kde asimilovali a částečně vytlačovali starší [[Jukagirové|jukagirské]] a částečně i [[Jenisejské jazyky|jenisjeské]] obyvatelstvo. Právě v této době si předkové Evenků osvojili chov [[Sob polární|sobů]]. Na přelomu [[1. tisíciletí|1.]] a [[2. tisíciletí]] do etnogeze Evenků zasáhli předkové [[Jakuti|Jakutů]], migrující na sever povodím [[Lena|Leny]]. Jakuti a Evenkové na sebe vzájemně působili přebíráním prvků kultury i jazyka. Poněkud jinak probíhal vývoj jižních a východních Evenků. Jejich předkové byli podmaněni svými vzdálenými příbuznými, [[Džürčeni|Džürčeny]], kteří v [[8. století]] v povodí Amuru a [[Ussuri]] vytvořili království Bochaj. Džürčeni se živili chovem [[dobytek|dobytka]] a [[prase|prasat]], pěstováním [[pšenice]] a [[prosa]]. Předkové Evenků byli vazaly džurčenských vládců, věnovali se sběru [[Ženšen pravý|ženšenu]], [[Perlorodka říční|říčních perel]] a lovu kožešinové zvěře, což byl hlavní artikl obchodu mezi Džürčeny a Čínou.
Roku 1115 dokonce Džürčeni ovládli [[Peking]] a založili v severní Číně císařskou [[Dynastie Ťin (1115–1234)|dynastii Ťin]]. V polovině 12. století se Džürčeni dostali do sporu s Mongoly, jejichž [[Chán|chána]] Ambagaje roku 1156 zavraždili. Jeho prasynovec [[Čingischán]] v letech [[1215]]–[[1234]] říši Džürčenů dobyl. Evenky si však Mongolové nikdy nepodmanili.
Přímými potomky Džürčenů jsou [[Mandžuové]], podíleli se také na etnogenezi [[Nanajci|Nanajců]] a spolu s [[Nivchové|nivchskými]] kmeny také [[Oročové|Oročů]] a [[Ulčové|Ulčů]]. Džürčeni však ovlivnili i kulturu jižních a východních Evenků, kteří pod jejich vlivem začali chovat dobytek, koně a obdělávat půdu.
Od počátku [[17. století]] na území Evenků ze západu pronikali ruští [[kozáci]], kteří od Evenků vybírali ''jasak'' - daň placenou ve formě kožešin. Zároveň na jihu usilovali o podmanění Evenků [[Mandžuové]], což vyvolalo neúspěšné povstání [[Bombogor|náčelníka Bombogora]]. Ten sice dokázal sjednotit kmeny jižních a východních Evenků, byl však mandžuským vojskem poražen a roku [[1640]] zabit. V 19. století byla část Evenků formálně obrácena na [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné křesťanství]], ve
=== Dnešní situace ===
Po zániku Sovětského svazu dostali Evenkové možnost obnovit svou kulturu a tradice, včetně šamanství a chovu sobů. Velkým problémem zůstává [[alkoholismus]].
== Jazyk ==
Jazykem Evenků je [[
== Náboženství a mytologie ==
Z jejich [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] se vžilo do mezinárodního povědomí hlavně slovo [[šaman]], které už v 17. století uvedl do literatury ruský kněz [[protopop Avvakum]], který se s šamany Evenků setkal během svého vyhnanství na Sibiři. Dodnes si mnozí Evenkové udržují tradiční šamanistické [[náboženství]], i když byli ovlivnění pravoslavným křesťanstvím. Nejvyšší
Evenkové věří, že dříve zde byla pouze [[voda]], [[země]] málo a [[člověk]] neměl kde kočovat. [[Mamut]] jménem ''Cheli'' se rozhodl člověku pomoc a svými kly vytáhl z vody velký kus země, na kterém se usídlili všichni lidé.
Řádek 44:
* Jižní Evenkové žijí na území Mongolska, severovýchodní Číny a jihovýchodní Sibiře na východ od řeky [[Zeja (řeka)|Zeji]] – tito Evenkové se tradičně živí chovem koní, skotu, velbloudů, ovcí a koz. Tradičním obydlím je ''[[jurta]]'' podobná mongolské, také oděv je ovlivněn mongolskou kulturou, kromě [[Šamanismus|šamanismu]] vyznávají Často i [[buddhismus]].
* Východní Evenkové někdy označovaní i jako ''Oročeni'' žijí na jihovýchodě Sibiře mezi řekami [[Uda|Udou]] a [[Amguň|Amguní]], ale i na nejzazším severovýchodě Číny. Kočují podél řek. Chovají soby a koně. věnují se i zemědělství a rybolovu, méně lovu.
* Severní Evenkové jsou majoritní skupinou,
===
Tak jako jiné přírodní národy si i Evenkové vytvořili kalendář, v němž jsou jednotlivé měsíce nazvány podle typických činností nebo dění v přírodě. Názvy měsíců jsou obdobné jako u kalendářních systémů severoamerických indiánů, některé názvy si přímo
* ''Ingileche'' "Měsíc mrazu" nebo ''Giravun'' "měsíc chůze v prachovém sněhu"- leden
* ''Ektenkire'' "Měsíc sněhu na větvích" - únor
Řádek 69:
=== Hudební a taneční tradice ===
K důležitým prvkům evenckého folklóru patří [[zpěv]], při
{{Citát|<poem>Slyším hlas,
|