Bombardování Drážďan: Porovnání verzí

Přidáno 259 bajtů ,  před 3 měsíci
čeština - hlavně interpunkce, styl a logické členění, bibliografie zdrojů z textu do literatury (v referencích nechávám jen stručný odkaz ve formátu autor (rok), strana)...
m (aktualizace odkazu na Letecký útok na Prahu 14. února 1945 po přesunu)
(čeština - hlavně interpunkce, styl a logické členění, bibliografie zdrojů z textu do literatury (v referencích nechávám jen stručný odkaz ve formátu autor (rok), strana)...)
| poznámky =
}}
'''Bombardování Drážďan''' byl britsko-americký [[Nálet|vzdušný útok]], který provedloprovedly [[Royal Air Force]] (RAF) a americké [[United States Army Air Forces]] (USAAF) 13.–15. února 1945 během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Ve čtyřech náletech shodilo 769 těžkých [[bombardér]]ů britské [[Royal Air Force|RAF]] a 527 strojů [[United States Army Air Forces|USAAF]] přes 3 900 tun výbušných a zápalných pum na [[Drážďany]], hlavní město [[Sasko|Saska]], spolkové země [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. DrážďanamiSkrz Drážďany tehdy postupně procházeli uprchlíci prchajícíutíkající před postupujícími [[Sovětský svaz|sovětskými]] [[Rudá armáda|vojsky]]. Následná [[ohnivá bouře]] zničila plochu 6,5 km² městského centra.<ref>[[Arthur Travers Harris|Harris, Arthur]] (1945). "[https://web.archive.org/web/20120812234016/http://www.nationalarchives.gov.uk/education/heroesvillains/g1/cs3/g1cs3s1.htm Extract from the official account of Bomber Command by Arthur Harris, 1945] (Catalogue ref: AIR 16/487)". British National Archives. webarchiv, 2016-06-16.</ref>
 
V roce 1953 vyšla zpráva [[Letectvo Spojených států amerických|amerického letectva]], kterou napsal Joseph W. Angell, ve které obhajovali tuto událost jako oprávněné bombardování vojenského a průmyslového centra, kteréjež bylo důležitým železničním a komunikačním bodem se 110 továrnami a 50 000 dělníky podporujícími vojenské tažení [[Nacistické Německo|nacistického Německa]].<ref name=USAFHD>Angell (1953)</ref> Naproti tomu několik autorů namítalo, že cílem nebyla celá infrastruktura, jako například mosty nebo rozsáhlé průmyslové oblasti mimo centra města (např. novinář Alexander Paul Charrier McKee, 25. července 1918 až 22. července 1992, v knize „Dresden 1945: The Devil's Tinderbox“),<ref name="McKee 1983, p. 62">McKee (1983), s. 62</ref> a že Drážďany byly kulturním centrem, ''[[Florencie|Florencií]] na [[Labe|Labi]]'' s malým nebo žádným vojenským významem a že útok proběhl jako plošné bombardování, a ne jako nálet přiměřený vojenským cílům (Addison, Paul; Crang, Jeremy A., „Firestorm: The Bombing of Dresden, 1945“).<ref>Addison (2006). Kapitola 9, s.194</ref><ref>McKee (1983), s. 61-94</ref>
 
Několik desetiletí po válce odhadovaly různé zdroje počet mrtvých až na 250 000, toto číslo je však v současnosti považováno za přehnané.<ref name=beck-179>Evans Richard, [http://www.holocaustdenialontrial.org/trial/defense/evans/520di HDOT : Irving v. Lipstadt : Defense Documents : David Irving, Hitler and Holocaust Denial: Electronic Edition] {{Wayback|url=http://www.holocaustdenialontrial.org/trial/defense/evans/520di |date=20070811215126 }} Cites Earl A. Beck, ''Under the Bombs: The German Home Front 1942-1945'' (University of Kentucky Press, 1986): s. 179</ref><ref>Bojan Pancevski [http://www.telegraph.co.uk/news/newstopics/onthefrontline/3123512/Dresden-bombing-death-toll-lower-than-thought.html Dresden bombing death toll lower than thought], [[Daily Telegraph]], 3. říjen 2008.</ref><ref>Kate Connolly, [http://www.guardian.co.uk/world/2008/oct/03/secondworldwar.germany Panel rethinks death toll from Dresden raids], [[The Guardian]], 3. říjen 2008.</ref> Nezávislé vyšetřování komise historiků zřízené městskou radou v roce [[2010]] uvedlo nejméně 18 000<ref name="Landeshauptstadt Dresden" /><ref name = Taylor /> či 22 700<ref>Shortnews staff (2010-04-14), [http://www.shortnews.de/id/826593/alliierte-bombenangriffe-auf-dresden-1945-zahl-der-todesopfer-korrigiert Alliierte Bombenangriffe auf Dresden 1945: Zahl der Todesopfer korrigiert], {{de}}, 2016-06-16</ref> a nejvíce 25 000 obětí.<ref name="Landeshauptstadt Dresden">{{Cite web|url= http://www.dresden.de/media/pdf/presseamt/Erklaerung_Historikerkommission.pdf|title= Erklärung der Dresdner Historikerkommission zur Ermittlung der Opferzahlen der Luftangriffe auf die Stadt Dresden am 13./14. Februar 1945|author= Landeshauptstadt Dresden|date= 1. října 2008|work= |publisher= Landeshauptstadt Dresden|accessdate=2010-03-11|jazyk = německy}}</ref><ref name = Taylor>{{Citace elektronické monografie
}}</ref><ref>Müller, Rolf-Dieter; Schönherr, Nicole; Widera, Thomas, eds. (2010), Die Zerstörung Dresdens: 13. bis 15. Februar 1945. Gutachten und Ergebnisse der Dresdner Historikerkommission zur Ermittlung der Opferzahlen. {{de}}, V&R Unipress, pp. 48, ISBN 3899717732</ref>
 
Ve srovnání s [[Operace Gomora|bombardováním Hamburku]] v roce [[1943]], které způsobilo nejničivější požár v dějinách RAF a USAAF,<ref>{{Cite journal|last=Dyson |first=Freeman |authorlink=Freeman Dyson |title=Part I: A Failure of Intelligence |url=http://www.technologyreview.com/Infotech/17724/page5/ |journal=Technology Review |accessdate=24. apríl 2009}}</ref>, vyžádalo si asi 50 000 obětí a které zničilo prakticky celý Hamburk, a bombardováním [[Pforzheim]]u v roce [[1945]], ve kterém zahynulo přibližně 18 000 civilistů,<ref>[https://archive.is/20120529152747/http://www.bombenkrieg.historicum-archiv.net/themen/pforzheim.html Pforzheim – 23. Februar 1945] von Christian Groh (Stadtarchiv Pforzheim)</ref>, nebylo bombardování Drážďan nejhorším během druhé světové války. Nicméně zůstává jedním z nejhorších příkladů utrpení civilistů, které způsobují nálety, a stalo se známým příkladem kontroverzního útoku v druhé světové válce.<ref>Selden (2004), s. 30. Cituje Ronalda Schaffera. Poznámka: Počty obětí jsou dnes považovány za menší než ty z jiných bombardováni [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]]; viz [[bombardování Tokia]] 9.–10. března 1945, přibližně 100&nbsp;000 mrtvých a [[Operace Gomora|bombardování Hamburku]] v červenci 1943, přibližně 50&nbsp;000 mrtvých (Grayling s. 20).</ref> Poválečné diskuse polemizují o tom, zda bombardování Drážďan bylo oprávněné a zda jeho výsledek lze označit jako [[válečný zločin]].
 
Následovaly další tři nálety USAAF, dva uskutečněné 2. března s cílem zničit drážďanské [[seřaďovací nádraží]] a další 17. dubna mířící na průmyslovou část města.
[[Soubor:Fotothek df ps 0000436 002 Kriege ^ Kriegsfolgen ^ Enttrümmerungen.jpg|náhled|Odklízení suti]]
[[Soubor:Fotothek df ps 0000421 002 Eugeba-Drogerie in noch nutzbaren Erdgeschoßräumen, d.jpg|náhled|První obchodní činnosti a zásobování obyvatelstva]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1985-0117-031, Dresden, zerstörte Semperoper.jpg|náhled|Ruiny [[semperoper|Semperovy opery]]]]
[[Soubor:Fotothek Ps 364.jpg|náhled|Opětovný začátek kulturního života v rozvalinách, [[Theodor Rosenhauer]]]]
Na konci roku 1944 ustupovala německá armáda na obou frontách, ale stále nebyla definitivně poražena. 8. února překročili Sověti řeku [[Odra]] pouze 70 kilometrů od [[Berlín]]a.<ref name=Taylor-262>Taylor, Bloomsbury 2005, s. 262.</ref> Jak se [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní]] a [[Západní fronta (druhá světová válka)|západní fronta]] přibližovaly, spojenciSpojenci na západě začali uvažovat, jak by mohli pomoci sovětské[[Rudá armáda|Rudé armádě]] v postupu pomocí svéhosvým bombardovacíhobombardovacím letectvaletectvem. Cílem bylo bombardování Berlína a několika dalších východoněmeckých měst v součinnosti s postupem sovětských vojsk, aby tak způsobily zmatek mezi německými jednotkami a uprchlíky z východní fronty a narušily jejich zásobování ze západu.
 
Zpráva zvláštní britské komise s názvem ''German Strategy and Capacity to Resist'' (Německá strategie a možnosti odporu), která byla připravena výlučně pro [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]], předpověděla, že Německo by se mohlo zhroutit již kolem poloviny dubna, pokud Sověti dokážou obsadit jejich východní pozice. Zpráva zároveň varovala, že by Němci mohli vzdorovat až do listopadu, pokud Sověti nedokážou obsadit [[Slezsko]]. Proto by mohla jakákoliv pomoc východnímu fronty zkrátit válku.<ref name=Davis491>Davis (2006), s. 491.</ref>
Plány na rozsáhlý a intenzivní útok na Berlín a další východoněmecká města analyzovali Spojenci pod krycím názvem ''Operace Thunderclap'' v polovině roku 1944, ale nakonec ho odložili na 16. srpna.<ref name=Taylor-207>Taylor, Bloomsbury 2005, s. 207.</ref> Do té doby byly tyto plány znovu projednány a Spojenci rozhodli o méně rozsáhlé operaci.<ref name=Longmate332>Longmate (1983), s. 332.</ref>
 
22. ledna poslal komodor RAF Sidney Osborne Bufton zprávu zástupci náčelníka leteckého štábu, siru Normanu Bottomleymu, ve které uváděl, že zdánlivý koordinovaný letecký útok RAF na pomoc Sovětskésovětské ofenzivě by mohl mít ničivý efekt na morálku Němců.<ref>Addison (2006) s. 21</ref> 25. ledna poté, co Společná zpravodajská služba (Joint Intelligence Committee) usoudila, že Němci přesouvají desítky divizí ze západní fronty na východní, vyjádřila této myšlence podporu s tím, že zastavení přesunu těchto jednotek je důležitou prioritou.<ref>Taylor, Bloomsbury 2005, s. 209</ref> [[Arthur Travers Harris|Arthur Harris]], v britském tisku přezdívaný také "bombardér" Harris, známý jako horlivý zastánce plošného bombardování,<ref>{{Cite news|url=http://www.bbc.co.uk/history/historic_figures/harris_arthur_bomber.shtml|title=Sir Arthur 'Bomber' Harris (1892 - 1984)|work=Historic Figures|publisher=BBC|accessdate=21. február 2009}}</ref> navrhoval koordinovaný útok na města [[Saská Kamenice]], [[Lipsko]] a Drážďany.<ref name=Longmate-332>[[#References|Longmate]] (1983), s. 332.</ref> Toho večera se Churchill ptal Archibaldaministra Sinclairaletectva (ministr[[Archibald britskéhoSinclair|Archibalda letectva)Sinclaira]] na plány pro uskutečnění těchto návrhů, přičemž nezmínil odpověď siranáčelníka Charleseleteckého Portaitštábu (náčelníksira leteckéhoCharlese štábu)Portaita, který odpověděl: ''"Měli„Měli bychom použít dostupnou sílu na jeden velký útok na Berlín a útoky na Drážďany, Lipsko a Saská Kamenice, případně jakékoliv jiné město, kde by těžké bombardování způsobilo nejen chaos v evakuaci z východu, ale překazilo by také pohyb německých jednotek ze západu."''<ref name=Longmate-332/> Nicméně zmínil, že letectvo vyčleněné na takové nálety by nemělo být staženo z aktuálních úkolů ničení ropných rafinerií, továren na výrobu proudových letadel a ponorkových doků.<ref name=Longmate-332/><ref name=Taylor-209-211>Taylor, Bloomsbury 2005, s. 209-211</ref> Churchill nebyl spokojen s takovou odpovědí a 26. ledna napsal Sinclairovi: ''"Ptal„Ptal jsem se (minulou noc), zda Berlín a bezpochyby i další velká města v Německu, by neměla být nyní považována za důležitý terč....terč… Prosím napište mi zítra, co se bude dít."''<ref name=Taylor-212>Taylor, Bloomsbury 2005, p. 212.</ref>
 
4. února, během [[Jaltská konference|jaltské konference]], nastolil sovětský generál [[Alexej Innokenťjevič Antonov|Alexej Antonov]] otázku narušení přesunu německých jednotek ze západní fronty leteckým bombardováním dopravních křižovatek Berlína a Lipska. Portait, který byl v [[Jalta|Jaltě]], proto požádal Bottomleyho, aby mu zaslal seznam cílů, abykteré jeby mohli prodiskutovat se Sověty. Tento seznam obsahoval ropné rafinerie, továrny na výrobu tanků a letadel. Rovněž zde byla i města Berlín a Drážďany.<ref name=Taylor-217-220>Taylor, Bloomsbury 2005, s. 217-220</ref><ref>Addison (2006), s. 27,28</ref> Britský tlumočník později tvrdil, že Antonov a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] žádali spojenceSpojence o bombardování Drážďan, ale v oficiálních záznamech z konference se taková zmínka nenachází. Je proto možné, že šlo pouze o propagandu v rámci [[Studená válka|Studenéstudené války]].<ref>Addison (2006), Chapter by Sebastian Cox (2006) "The Dresden Raids: Why and How", s. 28</ref>
 
=== Význam města ===
Drážďany byly sedmým největším německým městem a podle záznamů RAF byly největším, zatím nebombardovaným zastavěným územím.<ref name=Ross-180>Ross (2003), s. 180.</ref> Taylor napsal, že podle oficiální příručky z roku 1942 bylo město "jedním''„jedním z nejdůležitějších průmyslových center Třetí říše"říše“'' a v roce 1944 nejdůležitějším výrobcem zbraní. Nacházelo se zde 127 středně velkých a velkých továren a dílen, které zásobovaly německou armádu vojenskou technikou.<ref name=Taylor-169>Taylor, Bloomsbury 2005, s. 169.</ref> Významnost tohoto města z vojenského hlediska však nemusela být pro Německo až tak velká, jak se domnívali plánovači bombardování.<ref>Addision (2006), kapitola Sonke Neitzel (2006) "The City Under Attack" s. 76</ref>
 
Jako reakci na mezinárodní obavy z bombardování napsalo americké letectvo zprávu, která byla utajena až do prosince 1978.<ref name=Ross-184>Ross (2003), s. 184.</ref> Psalo se v ní, že v Drážďanech bylo 110 továren a 50 000 dělníků. Podle této zprávy se ve městě nacházely fabriky na výrobu leteckých komponentů, továrny na výrobu jedovatých plynů (''Chemische Fabrik Goye and Company''), protiletadlová a dělostřelecká továrna Lehman, továrna na výrobu optických zařízení Zeiss Ikon a také továrny na výrobu elektrických a [[Rentgenové záření|rentgenových]] přístrojů (Koch & Sterz), převodovek a diferenciálů (Saxoniswerke) a elektroměrů (Gebrüder Bassler). Ve zprávě se také psalo, že se zde nacházelanacházely kasárna, stanové tábory a muniční sklady.<ref>Angell (1953). Cites "Interpretation Report No. K. 4171, Dresden, 22 March 1945", Supporting Document No. 3.</ref>
 
Americké letectvo také tvrdilo, že dvě z drážďanských dopravních tepen mají vojenský význam: severojižnísevero-jižní z Německa do Československa a východo-západní podél hranic s Českem.<ref name=ChambersUSAFHD>Angell (1953). Citácia Chambers Encyclopedia, New York, 1950, zv. IV, s. 636,</ref> Město bylo křižovatkou na dopravní trase [[Berlín]] – [[Praha]] – [[Vídeň]], [[Mnichov]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]] a [[Hamburk]] – [[Lipsko]].<ref name=ChambersUSAFHD/> Americký plukovník Harold E. Cook, který byl jako zajatec vězněn v Drážďanech, později vypověděl, že Drážďany byly ozbrojeným táborem s tisíci německých jednotek, tanků a dělostřelectva a mílemi nákladních aut naložených zásobami určenými na podporu německých jednotek na východní frontě.<ref>Miller ([[Simon and Schuster]], 2006) s. 435.</ref>
 
V náletech však spojenciSpojenci neútočili na hlavní průmyslové oblasti na periferiích města, které se rozkládaly na míle daleko.<ref name="McKee 1983, p. 62"/> Podle Donalda Millera by ekonomické škody mohly být mnohem větší, pokud by se bombardéry zaměřily na periferie, kde byla soustředěna většina drážďanského průmyslu.<ref>Miller (Aurum, 2006) p. 437</ref>
 
== Průběh a důsledky operace ==
=== Obrana města ===
Původně byla kolem Drážďan rozmístěna silná protiletecká obrana. Ta však nebyla za celou dobu výrazněji využita, proto byly postupně baterie částečně přesunuty na východní frontu, kde se používaly proti tankům, a částečně posílily protiletecké obrany např. v Berlíně, Halle a měst v Porúří. [[Protiletecká obrana Říše]] v prostoru Drážďan tak v únoru 1945 nedosahovala vysokého stupně účinnosti.
 
=== Nálety ===
16. října 1944 došlo k velké ofenzívě sovětských vojsk. Velká část uprchlíků před Rudou armádou se skryla právě v Drážďanech, jež před válkou čítaly 630 000 obyvatel.{{kdy?}}<!-- Předválečný počet obyvatelstva zde irelevantní vzhledem k válečným odvodům mužů v produktivním věku - viz Evans, Telling Lies about Hitler, s. 174 --> V noci z [[13. únor|13.]] na [[14. únor|14.]] února]] 1945 na město zaútočilo 805 [[bombardér]]ů, z nichž 796 bylo [[Avro Lancaster|Lancasterůlancasterů]]. Na město svrhly 2660 [[Imperiální tuna|tn]] pum, z nichž necelých 45 % bylo [[zápalná bomba|zápalných]]. První vlna čelila nepříznivému počasí, a tak byl útok vyhodnocen jen jako středně úspěšný; druhé vlně o tři hodiny později již nic nebránilo v přesném zaměření značek.
 
V důsledku vysoce koncentrovaného bombardování v krátkém časovém intervalu se vytvořila [[Ohnivá bouře|ohňová bouře]], jejímž následkem shořelo centrum města. Následující den si drážďanské seřaďovací nádraží za cíl vzal i jeden svaz 461 [[Boeing B-17 Flying Fortress|B-17 Flying Fortress]] USAAF, (cíldoprovázených 316 stíhacími letouny [[North American P-51 Mustang]]. Cíl bombardovalo ale jen 311 z nich; část v důsledku navigačních chyb omylem [[Letecký útok na Prahu 14. února 1945|bombardovala Prahu]], nálet prožil i [[Most (město)|Most]] apod.), doprovázených 316 stíhacími letouny [[North American P-51 Mustang]], a oO den později bombardovalo [[Drážďany]] dalších 210 amerických létajících pevností, které se odklonily od svých primárních „palivových cílů“cílů.<ref>Martin Middlebrook - Chris Everitt: The Bomber Command War Diaries, s. 663-664</ref>
 
=== Důsledky ===
V důsledku náletu a svržení cca 3900 tun pum bylo zničeno 34 km² zástavby a mezi [[Civilista|civilním obyvatelstvem]] byly způsobeny vysoké, dodnes přesně neznámé ztráty. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18&nbsp;375 mrtvých a celkový počet obětí byl odhadnut na 25 tisíc. Tento fakt již roku 1966 veřejně akceptoval i kontroverzní historik [[David Irving]] ,<ref>{{Citace elektronické monografie
|url=http://www.guardian.co.uk/uk/2000/apr/11/irving1|titul=The ruling against David Irving|formát=[[HyperText Markup Language|HTML]]|datum přístupu=2009-02-22}}</ref>, autor knihy ''Zkáza Drážďan o náletu na město'' vydané v roce 1963.
 
== Hodnocení operace ==
| místo = [[Atlanta]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> Komise německých historiků, zřízená v roce 2004 městem Drážďany za účelem objasnění počtu obětí na životech, dospěla v říjnu 2008 k předběžnému určení známého počtu ztracených životů v hodnotě okolo 18 000, s tím, že jejich počet nepřekročil 25 000.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
Komise německých historiků, zřízená v roce 2004 městem Drážďany za účelem objasnění počtu obětí na životech, dospěla v říjnu 2008 k předběžnému určení známého počtu ztracených životů v hodnotě okolo 18 000, s tím, že jejich počet nepřekročil 25 000.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
 
Odpůrci akce {{Kdo?}} argumentují, že vojenský přínos náletu nebyl příliš velký{{Fakt/dne|20100311173927}} a naprosto neospravedlňuje barbarství akce, kterou označují za jeden z nejtěžších spojeneckých [[válečný zločin|válečných zločinů]].{{Doplňte zdroj}} Podle nich se Spojenci při něm prostě rozhodli [[Kobercové bombardování|kobercovým bombardováním]] zlikvidovat [[město]] plné civilních obyvatel, uprchlíků před frontou a [[totální nasazení|nuceně nasazených]] zahraničních dělníků. Město, které bylo nejen hlavním městem [[Sasko|Saska]], ale též jeden z vrcholů [[baroko|barokního]] stavitelství v [[Evropa|Evropě]]. BritskýOdpůrci historikpoukazují druhéi světovéna to, že sami západní Spojenci ještě v průběhu války v roce [[Frederick Taylor1939]] všakoznačovali upozorňujemnohem naméně skutečnost,rozsáhlé žebombardování zdůrazňovánímměst urbanistickéhoze strany Německa a architektonického[[Sovětský dědictvísvaz|Sovětského městasvazu]] jeza odsouvánbarbarské doválečné pozadízločiny.{{Doplňte významzdroj}} městaNa proarchitektonické vojenskýpamátky průmyslsice anebrala jehoani rolejedna uzlustrana dopravníohledy, ovšem až na jednu německou bombardovací ofenzívu<ref>viz [[Adolf Hitler|Hitlerův]] rozkaz k zahájení infrastrukturytzv. Baedekerových náletů, blíže viz http://www.fronta.cz/dokument/hitleruv-rozkaz-k-zahajeni-baedekerovych-naletu</ref>{{Citace elektronickése monografiepamátky jako takové cílem nestaly.
 
Britský historik druhé světové války [[Frederick Taylor]] však upozorňuje na skutečnost, že zdůrazňováním urbanistického a architektonického dědictví města je odsouván do pozadí význam města pro vojenský průmysl a jeho role uzlu dopravní infrastruktury.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hawley
| jméno = Charles
| místo = [[Hamburk]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> Drážďany byly díky velkému [[komunikační uzel|komunikačnímu uzlu]] a 110 továrním budovám s více než 50&nbsp;000 dělníky regulérním [[vojenský cíl|vojenským cílem]].<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.airforcehistory.hq.af.mil/PopTopics/dresden.htm|titul=The bombing of Dresden|formát=[[HyperText Markup Language|HTML]]|datum přístupu=2009-02-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20100817084455/http://www.airforcehistory.hq.af.mil/PopTopics/dresden.htm|datum archivace=2010-08-17|nedostupné=ano}}</ref> Argument o kobercovém bombardování navíc nutně naráží na fakt,{{Doplňte zdroj}} že akci Bomber Command vedly značkovací stroje – v první vlně stroje No. 5 Group, pro druhou cíle označili slavní [[Pathfinders]]. První vlně částečně bránily nízké mraky, druhá vlna již bombardovala přesně na značky. USAAF na tom ale byla hůře. Tu samou noc navíc dalších 368 strojů Bomber Command útočilo na [[Böhlen]].
}}</ref> Odpůrci poukazují i na to, že sami západní Spojenci ještě v průběhu války v roce [[1939]] označovali mnohem méně rozsáhlé bombardování měst ze strany Německa a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] za barbarské válečné zločiny.{{Doplňte zdroj}}
 
Faktem je, že i sám jinak nekompromisní [[Winston Churchill|Churchill]] byl akcí otřesen natolik, že v memorandu náčelníkovi leteckého štábu a komisi náčelníků štábů z 28. března zpochybnil přiměřenost zvolených prostředků a označil podobné konání za ''„pouhý akt teroru a svévolného ničení“'' (''„mere acts of terror and wanton destruction“'').<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/area_bombing_05.shtml |datum přístupu=2009-02-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090701140641/http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/area_bombing_05.shtml |datum archivace=2009-07-01 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.fff.org/freedom/0995d.asp |datum přístupu=2009-02-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081022121919/http://www.fff.org/freedom/0995d.asp |datum archivace=2008-10-22 |nedostupné=ano }}</ref> Po upozornění Sira Archibalda Sinclaira, že to byl nakonec i on sám, kdo 26. ledna 1945 požadoval zničení měst ve východním Německu,<ref>{{Citace monografie
Na druhou stranu, obhájci Spojenců poukazují na fakt, že Drážďany byly díky velkému [[komunikační uzel|komunikačnímu uzlu]] a 110 továrním budovám s více než 50&nbsp;000 dělníky regulérním [[vojenský cíl|vojenským cílem]].<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.airforcehistory.hq.af.mil/PopTopics/dresden.htm|titul=The bombing of Dresden|formát=[[HyperText Markup Language|HTML]]|datum přístupu=2009-02-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20100817084455/http://www.airforcehistory.hq.af.mil/PopTopics/dresden.htm|datum archivace=2010-08-17|nedostupné=ano}}</ref> Argument o kobercovém bombardování navíc nutně naráží na fakt{{Doplňte zdroj}}, že akci Bomber Command vedly značkovací stroje – v první vlně stroje No. 5 Group, pro druhou cíle označili slavní Pathfinders. První vlně částečně bránily nízké mraky, druhá vlna již odbombardovala přesně na značky. USAAF už na tom ale byla hůře. Tu samou noc navíc dalších 368 strojů Bomber Command útočilo na [[Böhlen]]. Na architektonické památky sice nebrala ani jedna strana ohledy, ovšem až na jednu německou bombardovací ofenzívu<ref>viz [[Adolf Hitler|Hitlerův]] rozkaz k zahájení tzv. Baedekerových náletů, blíže viz http://www.fronta.cz/dokument/hitleruv-rozkaz-k-zahajeni-baedekerovych-naletu</ref> se památky jako takové cílem nestaly.
 
Faktem je, že i sám jinak nekompromisní [[Winston Churchill|Churchill]] byl akcí otřesen natolik, že v memorandu náčelníkovi leteckého štábu a komisi náčelníků štábů z 28. března zpochybnil přiměřenost zvolených prostředků a označil podobné konání za „pouhý akt teroru a svévolného ničení“ (''„mere acts of terror and wanton destruction“''),<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/area_bombing_05.shtml |datum přístupu=2009-02-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090701140641/http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/area_bombing_05.shtml |datum archivace=2009-07-01 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.fff.org/freedom/0995d.asp |datum přístupu=2009-02-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081022121919/http://www.fff.org/freedom/0995d.asp |datum archivace=2008-10-22 |nedostupné=ano }}</ref> po upozornění Sira Archibalda Sinclaira (tedy, že to byl nakonec i on sám, kdo 26. ledna 1945 požadoval zničení měst ve východním Německu)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Frankland
| jméno = Noble
| strany =112-113
| jazyk = anglicky
}}</ref> své memorandum stáhl a v novém již pečlivěji vážil svá slova. Roli jistě sehrála i rozdílná optika koncepůlky březnaúnora a půlkykonce únorabřezna 1945.
 
Pokud jde o vojenské hledisko celé akce, tak zde ze spojenecké strany nebylSpojenci žádnýnečelili většívětšímu problémodporu, protože [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] ho již v této době nebyla schopna klást vážný odpor. Spojenecké ztráty byly minimální. Navíc všechny blízké a dostupné síly Luftwaffe zůstaly po celou dobu náletu nečinné na letištích, neboť měly nedostatek pohonných hmot a dále plnily jiné úkoly. Spojenecké ztráty tak byly minimální.
 
== Kulturní odkazy ==
V satirickém [[Science fiction|vědeckofantastickém]] [[román]]u ''[[Jatka č. 5|Jatka č. 5, aneb, Křížová výprava dětí – povinný tanec se smrtí]]'' (1969) zachytil [[Kurt Vonnegut]] některé události, které prožíval jako válečný zajatec v Drážďanech během náletu a krátce po něm. Připomíná 135 000 obětí zápalných bomb a popisuje ''naprostou„naprostou zkázuzkázu“'' a ''nepochopitelný„nepochopitelný masakrmasakr“''. Němci jej spolu s dalšími válečnými zajatci poslali shromažďovat mrtvé do masových hrobů, ''„ale těl bylo příliš mnoho na pohřbení. Namísto toho Němci poslali skupiny s [[plamenomet]]y. Všechny ostatky byly spáleny na popel.“''<ref name="rolling">{{Cite web|first = Douglas|last = Brinkley|title = Vonnegut's Apocalypse|publisher = ''[[Rolling Stone]]''|url = http://www.rollingstone.com/politics/story/11123162/kurt_vonnegut_says_this_is_the_end_of_the_world|date = 24 August 2006|accessdate = 13 February 2015|archiveurl = https://web.archive.org/web/20070416061205/http://www.rollingstone.com/politics/story/11123162/kurt_vonnegut_says_this_is_the_end_of_the_world|archivedate = 16-04-2007|dead-url = no}}</ref>
 
Do úvodu určeného zvláště pro vydání knihy v roce 1976 napsal:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = TaylorAddison
| jméno = FrederickPaul
| příjmení2 = Crang
| odkaz na autora = Frederick Taylor
| jméno2 = Jeremy A
| titul = Drážďany, úterý 13. února 1945
| titul = Firestorm: The Bombing of Dresden, 1945
| vydavatel = BB art
| místovydání = Praha
| rokvydavatel = 2005Pimlico
| místo = London
| isbn = 80-7341-478-3
| kapitolarok vydání = 2006
| stranypočet stran = 468
| jazykstrany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Richards
| jméno = Denis
| odkaz na autora =
| titul = The Hardest Victory
| vydavatel = Hodder and Stoughton Ltd
| místo = Londýn
| rok = 1994
| isbn = 0340563451
| kapitola =
| strany = 393
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Middlebrook
| jméno = Martin
| příjmení2=Everitt
| jméno2=Chris
| odkaz na autora =
| odkaz na autora2 =
| titul = The Bomber Command War Diaries
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Evans
| jméno = Richard
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Frankland
| jméno = Noble
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Irving
| jméno = David John Cawdell
| strany = 302
| jazyk =
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = McKee
| jméno = Alexander Paul Charrier
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dresden 1945: The Devil's Tinderbox
| vydání =
| vydavatel = Granada
| místo = London
| rok vydání = 1982
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Middlebrook
| jméno = Martin
| příjmení2=Everitt
| jméno2=Chris
| odkaz na autora =
| odkaz na autora2 =
| titul = The Bomber Command War Diaries
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Taylor
| jméno = Frederick
| odkaz na autora = Frederick Taylor
| titul = Drážďany, úterý 13. února 1945
| vydavatel = BB art
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-7341-478-3
| kapitola =
| strany = 468
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Richards
| jméno = Denis
| odkaz na autora =
| titul = The Hardest Victory
| vydavatel = Hodder and Stoughton Ltd
| místo = Londýn
| rok = 1994
| isbn = 0340563451
| kapitola =
| strany = 393
| jazyk = anglicky
}}