Verze z 28. 2. 2020, 17:26 editovat 37.188.240.126 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2020, 17:28 editovat zrušit editaci 37.188.240.126 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 11: }}</ref> Bývají vyrobeny z tenkého [[karton]]u, informace je reprezentována dírkou na určité pozici. Místa pro otvory jsou uspořádána do [[matice]]. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. Nejběžněji používanou kapacitou bylo 80 znaků na jeden děrný štítek. Do 80sloupcových štítků byly děrovány otvory ve tvaru obdélníčků (vyseknuto příslušné číslo) a do [[Děrný štítek 90sloupcový\|děrných štítků 90sloupcových]] ve tvaru kruhu. Nejprve byly děrné štítky od [[18. století]] využívány pro řízení tvorby vzorů [[Tkanina#Tkací stroje\|tkacími stroji]] (Basile Bouchon a [[Jacques de Vaucanson]]). Poté je ~~začal~~měl využívat [[analytický stroj]]. Hromadné nasazení této technologie proběhlo v roce [[1890]], kdy pomocí děrných štítků proběhlo [[sčítání lidu]] v [[Spojené státy americké\|USA]], které zajišťovala dnešní firma [[IBM]] (tehdy ještě pod jiným názvem). Frederik Bull sestrojil v roce 1919 jeden z prvních děrnoštítkových strojů. Děrnoštítkové stroje se ve [[1940–1949\|40. letech 20. století]] podílely i na výpočtech průběhu reakcí pří vývoji jaderné [[Bomba\|bomby]] ([[Projekt Manhattan]]).<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Computing and the Manhattan Project \| url = https://www.atomicheritage.org/history/computing-and-manhattan-project

Děrný štítek: Porovnání verzí