Telegrafie: Porovnání verzí

Odebráno 12 bajtů ,  před 6 měsíci
Verze 18196810 uživatele 78.44.252.99 (diskuse) zrušena, vandal
(Verze 18196810 uživatele 78.44.252.99 (diskuse) zrušena, vandal)
značka: vrácení zpět
=== Claude Chappe ===
[[Soubor:Télégraphe Chappe 1.jpg|thumb|upright=0.5| Stanice Chappova telegrafu]]
O sto let později, v roce 1792 sestrojil po několika letech pokusů Francouz [[Claude Chappe]] spolu se svým bratrem Ignácem "semaforový" telegraf, později známý jako telegraf Chappův. Systém se skládal z věží, postavených na dohled dalekohledem, ve vzdálenosti 12 až 15 km, aby si vzájemně předávaly zprávy. Na věži bylo na 5 m vysokém stožáru umístěno otočné rameno a na jeho koncích kratší pohyblivá ramena. Kombinací natočení ramen, zdola ovládaných lanky a kladkami, bylo možno zakódovat a na vzdálenost dohledu vysílat až 196 různých znaků (písmena, číslice a dokonce i diakritická znaménka). V roce 1793 jej nainstaloval na střechu pařížského Louvru. Nejstarší linka Chappova telegrafu vedla z Paříže do [[Lille]] v délce asi 220 km a měla 15 stanic. Stanice byly umístěny na zvláštních věžích, nástavbách, střechách či vyvýšeninách v terénu. Po zaučení telegrafistů byla zpráva po této trase přenesena za 4 minuty a 5 sekund. V době napoleonských tažení [[Napoleon Bonaparte]] používal tento způsob předávání informací pro koordinaci svých vojsk.
O sto let později blablabla
 
, v roce 1792 sestrojil po několika letech pokusů Francouz [[Claude Chappe]] spolu se svým bratrem Ignácem "semaforový" telegraf, později známý jako telegraf Chappův. Systém se skládal z věží, postavených na dohled dalekohledem, ve vzdálenosti 12 až 15 km, aby si vzájemně předávaly zprávy. Na věži bylo na 5 m vysokém stožáru umístěno otočné rameno a na jeho koncích kratší pohyblivá ramena. Kombinací natočení ramen, zdola ovládaných lanky a kladkami, bylo možno zakódovat a na vzdálenost dohledu vysílat až 196 různých znaků (písmena, číslice a dokonce i diakritická znaménka). V roce 1793 jej nainstaloval na střechu pařížského Louvru. Nejstarší linka Chappova telegrafu vedla z Paříže do [[Lille]] v délce asi 220 km a měla 15 stanic. Stanice byly umístěny na zvláštních věžích, nástavbách, střechách či vyvýšeninách v terénu. Po zaučení telegrafistů byla zpráva po této trase přenesena za 4 minuty a 5 sekund. V době napoleonských tažení [[Napoleon Bonaparte]] používal tento způsob předávání informací pro koordinaci svých vojsk.
 
V polovině 19. století byl optický telegraf ve Francii velmi populární a prostřednictvím 534 stanic spojoval Paříž s 29 městy. Vyznačoval se značnou rychlostí předávání informací.