Reálie: Porovnání verzí

'''Reáliemi''' serozumíme označuje všechnovše, co vyznačuje vyhraněný [[národ]] či [[společnost]] jako něco jedinečného. Tyto vlastní a zvláštní rysy se mohou najít v kterékoliv oblasti života, jak v [[Jazyk|jazyce]], tak v [[kultura|kultuře]], v [[literatura|literatuře]], ba i ve všedním životě. Mnohdy se jedná o něco, co je pro daný národ či společnost je něco naprosto banálníhobanální, ale může postavit zahraničního návštěvníka před značné problémy, anebo uvést ho do trapných situací.

S reáliemi cizích zemí se automaticky obeznamujeme, když se učíme cizí jazyk. Již učebnice a učitel -– tím spíše, pokud pochází ze země, jejíž jazyk se učíme -– nám zprostředkovávají první dojmy o specificích dotyčné země.

Univerzitní studium [[filologie]] obsahuje kromě intensivního zabývání se jazykem a literaturou i hlubší studium reáliereálií, což by mělo být dovršeno delším studijním pobytem v dotyčné zemi.

=== Přírodní/ a geografické reálie ===

Mezi první věci, s nimž se setkáme při návštěvě cizí země, patří přírodní a geografická soustava. Vnímáme, jak vypadá krajina a jaké je tamější [[klima]], z něhož vyplývá i vegetace a zvířena. Rozeznáváme, co je nám známo z domova a co ne.

=== [[Politika]] a [[historie]] ===

Kdo se zbývá dopodrobna s nějakou zemí, zajímá se o její [[Politika|politický]] a sociální systém a její [[Historie|historii]], což je nedílnou součástí studia [[filologie|filologií]].

=== [[Architektura]] a bydlení ===

* Rozdíly v [[Architektura|architektuře]] nenajdeme jenom v zahraničí, ale i v různých končinách téže země. V jihozápadním a středním Německu např. najdeme [[hrazděnéhrázděné domy]], na severu a v [[Bavorsko|Bavorsku]] (kromě [[Franky|Franků]]) však nikoliv.

* Způsob stavění je podmíněn hlavně klimatem. V [[Íránírán]]ské poušti se domy mohou stavět z [[hlína|hlíny]], což by bylo jinde naprosto nemyslitelné, protože by se rozplynuly při prvním dešti.

* Vzhledem k jídlu jsou rozdíly v Evropě poměrně nepatrné. Stává se však, že v sousední zemi nedostaneme koupit to, co jíme rádi doma.

Ve větší části světa již s váhami a mírami problémy nejsou, většina států zavedla [[Metrická jednotka|metrický systém]]. Pouze [[Spojené státy americké]] neuvažují o jeho zavedení.

* Potíže však mohou vzniknout vzhledem k elektrickému proudu, neboť v některých státech se používá napětí 110 V, kdežto jinde —– např. po celé Evropě —– se pracuje s 220 V. Při odchylných napětích je třeba použít [[konvertor]].

Poměrně velký problém přestavuje chování v cizích krajích. Právě pro těch, kteří obchodují a spolupracují s cizími kraji, je nesmírně důležité být obeznámen se zvyky a mravy druhých. Za tím účelem se nabízejí speciální semináře. Nyní párNěkolik příkladů potenciálních pastí:

* Zatímco se zde v Evropě nesmí krkatříhat před jinými lidmi, v zemích Dálného východu není to nic neslušného; ale nesmí se tam ve veřejnosti smrkat.

Celá oblast umění patří mezi známé složky reálie jiných zemí. [[Malba]], [[sochařství]], [[literatura]], [[hudba]] -– to všechno může odrážet povahu národa.

Překladatelé umělecké literatury ([[beletrie]]) se mnohdy potýkají s tím, jak přeložit v tuzemsku neznámé reálie země, z níž dotyčné dílo pochází, co nejvhodněji. Při tom nejde jenom o to, najít odpovídající slovo, ale hlavně o to, jak přiblížit čtenářům to, co se za tím skrývá. Mnohdy se setkají s bezekvivalentní lexikou <ref>Tellinger 2006, Ss. 11 - 1911–19</ref>.

To se ale netýká pouze odborných překladatelů; s tím se můžeme setkat i v každodenním životě. Např. české slovo ''[[rohlík]]'' nelze přeložit do němčiny. Mnohdy najdeme sice jako ekvivalent ''[[Hörnchen]]'', avšak je to něco jiného než český ''rohlík'', třebaže obě slova mají stejný význam. Německý ''Hörnchen'' je podobnější francouzskému ''[[croissant]]u''; sestává jako on ze sladkého těsta, kdežto rohlík má stejné těsto jako [[houska]], tj. neslazené.

=== Literatura ===

* Tellinger, Dušan: Maß- und Geldeinheiten in der deutschen Übersetzung des "Revisors"„Revisors“ von N. Gogol. Linguistica Pragensia, 12, 2002, č. 2, s. 93-98.