Gerhard Palitzsch: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
port.
typo, styl
Řádek 1:
{{upravit}}
{{infobox - osoba}}
'''Gerhard Arno Max Palitzsch''' ([[17. červen|17. června]] [[1913]], [[Grossopitz]] u [[Drážďany|Drážďan]] – [[7. prosinec|7. prosince]] [[1944]], nedaleko [[Budapešť|Budapešti]]) byl za [[Druhá světová válka|2. světové války]] jeden z nejhorších a nejbestiálnějších dozorců a členů [[Schutzstaffel|SS]], kteří působili ve vyhlazovacím táboře [[Auschwitz|Osvětim-Březinka]]. [[Erich Kulka]] a [[Ota Kraus]], kteří tento tábor přežili, na něho vzpomínali jako na ''„jednoho z nejobávanějších birkenauských esesáků“'', který byl pověstný popravami, především pak střílením sovětkých válečných zajatců do týla hlavy. Střílel i děti. Jeho slabostí však byly ženy a za poměr s židovskou vězenkynívězeňkyní byl oficiálně vyšetřován, souzen, přeložen v roce [[1943]] krátce do [[Pobočný koncentrační tábor Brno|Pomocného koncentračního tábora v Brně]] a později degradován. Padl pak v boji nedaleko maďarské [[Budapešť|Budapešti]].
 
Do SS vstoupil jako dvacetiletý roku [[1933]] a před začátkem války působil mj. jako velitel v koncentračním táboře [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|Sachsenhausen]]. V březnu [[1941]] byl pak mezi prvními u vzniku koncentračního tábora v [[Osvětim|Osvětimi]], a to i s [[Rudolf Höss|Rudolfem Hössem]], který zde zastával funkci hlavního velitele jako první a také nejdéle. Höss po válce na něj vzpomínal jako na ''„kreaturu“'', jeden z členů SS, který rovněž v Osvětimi působil a osobně se s ním znal, pak po válce uvedl: ''„[[Otto Moll|Moll]] a Palitzsch patří pravděpodobně k největším zabijákům minulé války.“''